Právě před sto lety, přesně řečeno 6. července 1915, uprostřed válečné vřavy první světové války prožívaly Kralupy slavnostní událost. Bylo to odhalení pomníku Mistra Jana Husa při příležitosti 500. výročí od jeho upálení.
BPietní zastavení u pomníku Mistra Jana Husa proběhne v pátek 3. 7. 2015 v 9:00 hodin v Husově parku u sídliště Cukrovar. Bylo to jistě s vědomím a souhlasem rakouských úřadů, které v rámci Rakousko-Uherska byly nutně orientovány katolicky. V Rakousku platilo „čí vláda, toho náboženství“ a habsburský rod byl po celá staletí přísně katolický. Ve všech školách visel na stěnách učeben nejenom portrét císaře, ale i kříž s tělem Krista. A jako v dobách komunismu se uvědomělost prokazovala účastí v průvodech na 1. máje, za Rakouska se loajalita k režimu prokazovala návštěvou kostela. Katolická církev označila Husa jako kacíře, byl exkomunikován a jako kacíř byl v Kostnici 6. července 1415 upálen. Pro katolické Rakousko byl nutně jako kacíř nepřijatelný. Kletba trvala téměř šest set let, a teprve za našich časů v roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa a uznal ho jako reformátora církve.
Vraťme se ale ke vzniku kralupského pomníku Mistra Jana Husa. Vše začalo vznikem „Zemědělského a okrašlovacího spolku“, v jehož čele stál Antonín Boruta (1846-1926), dědeček básníka Jaroslava Seiferta. Spolek byl založený v roce 1902. Jeho smyslem byla veřejně prospěšná činnost. Členové spolku se starali o zalesnění tehdy zcela holého vrchu Hostibejku. K jejich zásluhám patří i vznik „Řemeslnicko-čtenářské besedy“. Spolek založil v letech 1912 až 1914 v lokalitě „Na Františku“ okrasný park. Z „Řemeslnicko-čtenářské besedy“ se v roce 1908 vyčlenil „Pěvecko-hudební spolek“, který pak byl iniciátorem stavby pomníku Mistra Jana Husa v tomto parku. Pomník navrhl známý kralupský architekt Antonín Karban, tentýž, který vlastním nákladem postavil vyhlídkový altánek na vrcholu Hostibejku. Podle návrhu architekta Karbana pomník zhotovil sochař a kameník Břetislav Vobořil. Mnoho pomníků na kralupském hřbitově pochází právě od něho. Měl velkou kamenickou dílnu v Chelčického ulici mezi ulicí Přemyslovou a Vrchlického. Za pomník s kovovým reliéfem, který mu dodala firma Astl, si účtoval 585 korun 62 haléřů. Bohužel, původní pomník se do dnešní doby nezachoval. Dlouho bylo v parku jen prázdné místo a teprve v roce 1999 byl slavnostně odhalen nový pomník Mistra Jana Husa s reliéfem od akademického malíře a sochaře Josefa Hvozdenského. V horní části pomníčku září pozlacený kalich. Pod ním je vlastní reliéf. Pod reliéfem je vytesán do kamene nápis:
MISTR JAN HUS
HLEDEJ pravdu, SLYŠ pravdu
UČ SE pravdě, MILUJ pravdu
PRAV pravdu, DRŽ pravdu BRAŇ pravdu, AŽ DO SMRTI
Na dolní části pomníku je vytesáno: „V prvém roce války evropské postavil „FIBICH“. Upálení „kacíře“ Jana Husa vedlo k české náboženské reformaci a k husitským válkám. Za první republiky se stal 6. červenec státním svátkem. K Husovi se hlásil, jak známo, prezident T. G. Masaryk, ne pro jeho nespravedlivé odsouzení a mučednickou smrt, ale pro jeho mravní poctivost a lásku k pravdě. Je málo známo, že heslo „Pravda vítězí“ převzal Masaryk z dopisu Jana Husa. Heslo je na prezidentské vlajce od 30. března 1920.
Ing. josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
