V roce 2023 plánuje Správa železnic (dále SŽDC) začít s rekonstrukcí nelahozeveských tunelů ležících na trati Praha – Ústí nad Labem. Začátek výstavby je plánován na srpen 2023, k jejímu dokončení by mělo dojít v roce 2027.
Projekt, jehož realizace byla reálně zahájena již v roce 2016, zahrnuje ražbu nového jednokolejného tunelu a stávající dvojkolejné tunely by měly být přebudovány taktéž na jednokolejné. Kvůli stavbě nového tunelu musel být upraven územní plán města Kralupy nad Vltavou, o jehož změně rozhodlo zastupitelstvo letos v dubnu. „Je to stavba preferovaná státem, bez toho by trať dlouhodobě nemohla fungovat, proto jsme vyšli vstříc zkráceným řízením změnou územního plánu,“ konstatuje místostarosta Kralup nad Vltavou Libor Lesák. Nelahozeveský starosta Jakub Brynda dodává: „Představte si mapu Praha–Drážďany a jediný úsek, který bych nazval špuntem, je Nelahozeves, takže proto se jedná o veřejně prospěšnou stavbu.“
Trať již nevyhovuje standardům
Starosta Nelahozevsi taktéž upozorňuje na jiný závažný problém, trať není doposud jakkoli zabezpečená. „Během posledních osmi let na kolejích došlo k šesti úmrtím v důsledku střetu s vlakem. Do tohoto čísla ovšem nepočítám ty, jež se rozhodli na kolejích ukončit svůj život,“ uvádí skutečná čísla J. Brynda. Cílem stavby je mimo jiné zajistit bezpečnost provozu. Stavba má dále umožnit prostorovou průchodnost pro nákladní dopravu, za současných podmínek se nemohou v tunelech současně potkat dva nákladní vlaky kombinované dopravy. Dopravní koncepce navíc počítá s výstavbou nových vysokorychlostních tratí (VRT), včetně tratě RS4 Drážďany–Praha, která by měla zkrátit cestovní dobu. Plánovaná rychlost je až 150 km/h z původní 80 km/h. „Samotné uvedení nové VRT do provozu lze očekávat nejdříve v polovině 30. let. Do té doby, přibližně 15 příštích let, budou po současné trati vedeny linky rychlíkového i expresního segmentu. I po zprovoznění RS4 bude na stávající trati stále provozován rychlíkový segment pro obsluhu významných nácestných měst, jako jsou Kralupy n/Vlt., Vraňany, Roudnice n/L. (linka R20). Z tohoto pohledu se tedy zvýšení rychlosti z původních 80–90 km/h na 130–150 km/h jeví jako velmi významné. Je třeba si také uvědomit, že úsek je součástí mezinárodního tranzitního koridoru,“ dodává tisková mluvčí SŽDC Nela Friebová.
Rekonstrukce přinese i oběti
Aby měly složky integrovaného záchranného systému přístup k tunelům, bude muset na kralupské straně Dvořákovy stezky dojít k vykoupení některých zahrádek v zahrádkářské kolonii, jež se nacházejí podél kolejiště. „Nedojde ale k likvidaci všech zahrádek, v současné době jedná Správa železnic s vlastníky dotčených pozemků,“ konstatuje kralupský starosta Marek Czechmann. Plánovaná stavba zasahuje do vlastnických práv i několika občanům Nelahozevsi. Projekt se dostává do úzkého střetu se třemi nemovitostmi. Rekonstrukce tunelů má nejvíce zasáhnout první rodinný dům u tratě, který by měl být dle projektu částečně zdemolován. Stavba se dále dotýká Mariny Vltava, kde by mělo dojít ke zbourání provozní budovy, namísto které by nově měla vést Dvořákova stezka, a prostoru, kde se nyní nachází ukázka ptactva ze záchranné stanice Aves. Další zásah do majetku pocítí dříve hojně vyhledávaný turistický cíl – restaurace U Janáče, kde by mělo dojít k posunutí štítů u domu. Rekonstrukce tunelů by navíc měla přinést další významnou změnu, a to zvýšení trati nad současný terén, což by znamenalo postavení protihlukové stěny. „Obec jako taková usiluje o maximální výšku stěny 1,2 m, abychom nenarušily ty pěkné pohledy na zámek a na Vltavu. Vyšší stavbu obec nebude tolerovat,“ uvádí starosta Nelahozevsi.
Pokácené dřeviny nahradí nová výsadba
Jaký bude mít výstavba vliv na životní prostředí řeší veřejně dostupná studie EIA ze září 2017 (https://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_OV1187). Tato studie se mimo celkového vlivu na životní prostředí zabývá i problematikou kácení vegetace ve vztahu ke stavbě. V katastrálním území Lobeč povolil odbor životního prostřední MěÚ Kralupy nad Vltavou kácení 90 ks stromů (jedná se převážně o původní javory mléč a akáty) s obvodem kmene 80 cm a více ve výšce 130 cm nad zemí, což je velikost stromů, pro které je potřeba získat povolení. Dále by mělo na ploše 12 020 m2 dojít k odstranění keřů a stromů, jež nedosahují obvodu 80 cm. „Takovéto kácení proběhne ostrůvkovitě, nikoli plošně. Od nás má SŽDC uloženou náhradní výsadbu v počtu 110 ks stromů (olše, habr, dub, lípa, javor) a 100 ks keřů (hloh a líska) s obvodem kmínku 16–18 cm a 100 ks keřů s pětiletou následnou péčí. Výsadba bude provedena na jiných pozemcích, jelikož pozemky, kde se má kácet, jsou většinou ve vlastnictví drah, jež náhradní výsadbu na svých pozemcích nechtějí uskutečnit z důvodu ochranného pásma dráhy. Jejich snahou je rovněž předcházení ohrožujících stavů,“ vysvětluje problematiku s kácením dřevin a náhradní výsadbou referentka státní správy ochrany přírody a krajiny, lesa MěÚ Kralupy nad Vltavou Michaela Horová. Na území Nelahozevsi dendrologický průzkum vyčíslil 1 983 ks stromů, jež mají být odstraněny, přičemž bez šesti stromů má většina průměr kmene 10–50 cm. V průzkumu je dále uvedeno, že velké množství dřevin se nalézá v obtížně přístupných polohách, místy přímo na skalních stěnách.
Záměr SŽDC vyvolává obavy
Někteří obyvatelé obce s plány Správy železnic nesouhlasí, proto se rozhodli založit spolek Dvořákova stezka s. z., který měl k datu 18. září 28 členů, převážně z řad obyvatel obce Nelahozeves. Spolek byl založen proto, aby měli občané možnost do stavebního řízení nějak zasáhnout. „Máme více jak 200 podpisů, abychom se mohli zúčastnit územního řízení a podat námitky k této stavbě,“ říká jedna ze zakladatelů spolku Květoslava Davidová. Další aktivitou spolku je petice „za zachování Dvořákovy stezky“, v níž se uvádí následující: „Žádáme, aby Správa železnic, s. o., zohlednila environmentální hledisko, zcela opustila plán na vykácení 3 000 stromů a bourání staveb a zachovala současnou Dvořákovu stezku. Zároveň žádáme zachování panoramatu Nelahozevsi.“ SŽDC je dle slov tiskové mluvčí připravena se členy spolku jednat oficiální cestou.
Podoba Dvořákovy stezky z Kralup do Nelahozevsi nebude výrazně narušena
Během zpracování záměru byla Správa železnic včetně zpracovatele projektové dokumentace nucena konzultovat veškeré zásahy do podoby Dvořákovy stezky s orgány památkové péče. Město Kralupy nad Vltavou si již v minulosti nechalo vypracovat studii na úpravu Dvořákovy stezky na katastrálním území Kralup. „Jsme tedy kompetentní do úpravy stezky zasáhnout, není ale v našem zájmu měnit podobu stezky, naopak bychom byli rádi, aby cesta do Nelahozevsi kolem řeky byla turistům co nejvíce pohodlná, lépe schůdná, i například s možností posezení na přilehlých lavičkách,“ objasňuje záměr města M. Czechmann. Vedení města Kralupy nad Vltavou dále po Správě železnic vyžaduje přemístit do tunelů kabelové sítě, jež se nyní nacházejí 10–15 cm pod Dvořákovou stezkou. Teprve po těchto úpravách bude moci dojít k revitalizaci stezky podle již schváleného projektu. „Pořád to zůstane přírodní stezka. Nově ale například přibydou palisády, jež budou zabraňovat splachování zeminy na stezku, a dojde také k částečné úpravě povrchu stezky tak, aby se na ní netvořily louže. Nedojde ovšem k žádnému asfaltování,“ uvádí kralupský místostarosta L. Lesák. Dále bude na některých místech instalováno zábradlí, aby nemohlo dojít k případným pádům do řeky.
V Nelahozevsi nesou stejnojmenný název Dvořákova stezka jak silniční komunikace, tak přírodní stezka. Podle vyjádření tiskové mluvčí SŽDC Nely Friebové zůstane přírodní cestě Dvořákovy stezky přírodní charakter. „Žádné asfaltování ani betonování povrchu se zde konat nebude,“ konstatuje. Dále uvádí, že další úpravy komunikace Dvořákovy stezky od zastávky Nelahozeves zámek až po objekt Marina, budou probíhat z důvodu rekonstrukce mostu u zastávky, úprav nové geometrické polohy koleje (rovnání stávající esovité trati) a z důvodu dodržení požadované normované šířky komunikace. Současný povrch komunikace tvoří a nadále tvořit bude živičná vrstva/asfalt.
Karmela Spejchalová, šéfredaktorka
REDAKCE: tel. č. 
