Volby bývají právem označovány za svátek demokracie. Jsou okamžikem, kdy jsou občané tradičně v nejvyšší míře zapojeni do politického procesu. Občané navíc mohou jejich prostřednictvím přímo ovlivnit, jak bude vypadat správa věcí veřejných v následujícím volebním období. A obecní (neboli komunální) volby jsou v tomto smyslu obzvláště významné. Komunální politika totiž představuje úroveň vládnutí, která je občanům nejblíže; řeší problémy našeho každodenního života, a to přímo v místě, kde žijeme.
Hlasování v obecních volbách
Není tedy pochyb o tom, že v podzimních obecních volbách má smysl hlasovat. Jsou to ale paradoxně právě komunální volby, které na první pohled trochu klamou ohledně toho, co se s voličskými hlasy děje. Způsob, jakým se v těchto volbách hlasuje, totiž může vzbuzovat zdání, že voliči dávají hlasy přímo jednotlivým kandidátům. To ale ve skutečnosti platí pouze částečně.
Podobně jako v případě voleb do Poslanecké sněmovny se i v případě voleb do obecních zastupitelstev užívá volebního systému poměrného zastoupení s kandidátními listinami. V první řadě se proto hlasy voličů započítávají volebním stranám, které označené kandidáty nominovaly, teprve poté se přihlíží ke „křížkům“ u jednotlivých kandidátů. V případě hlasů pro kandidáty se tak fakticky jedná spíše o jakési přednostní hlasy v rámci dané kandidátní listiny, jako to známe například u kroužkování v případě voleb do Poslanecké sněmovny. Pojďme si to vysvětlit podrobněji.
Co se děje s našimi hlasy?
Postup při obsazování zastupitelských křesel vypadá následovně. Nejprve se zjistí celkový počet hlasů odevzdaných pro každou volební stranu, přičemž k hlasům, které obdržela strana jako celek, se připočítávají hlasy odevzdané samostatně pro její kandidáty (k možnostem hlasování více níže). Z tohoto součtu hlasů se pak vypočítá počet zastupitelských mandátů pro jednotlivé strany (pomocí D’Hondtova dělitele). Teprve poté, co jsou hlasy voličů přepočteny na zastupitelské mandáty pro jednotlivé strany, přichází na řadu počty křížků u jednotlivých kandidátů.
Ani tady to ale není na první pohled úplně jednoduché. Neplatí totiž, že se kandidáti seřadí podle počtu křížků, jak by se asi předpokládalo, ale pro posun na kandidátní listině musí splnit následující podmínky. Nejprve se u každé úspěšné listiny zjistí průměrný počet hlasů na kandidáta. Poté se určí hranice pro změnu pořadí kandidátů na listině. Ta je o 10 % hlasů vyšší než průměrný počet hlasů. Pouze kandidáti s vyšším počtem hlasů se posouvají na první místo listiny; pokud je takových kandidátů více, řadí se podle počtu získaných hlasů. Neboli např. u listiny s devíti kandidáty a 3063 hlasy připadá v průměru na jednoho kandidáta 340 hlasů (zaokrouhluje se dolů). K případnému posunu na této kandidátní listině tak kandidát potřebuje nasbírat alespoň 374 hlasů. Další pořadí se sestaví ze zbylých kandidátů podle jejich původního pořadí.
Jak hlasovat?
Samotné hlasování v obecních volbách je ale přitom velmi jednoduché. Každý volič má tolik hlasů, kolik se volí zastupitelů. Konkrétně v Kralupech je to 21 zastupitelů. Své hlasy můžete přitom rozprostřít mezi všechny kandidující strany, nanejvýš však po jednom hlasu u každého kandidáta. Neboli prostě vezmete tužku a zakřížkujete strany nebo kandidáty, které považujete za své vhodné zástupce v zastupitelstvu.
Obecně se pak nabízejí tři možné strategie hlasování:
1) rozdělit hlasy mezi jednotlivé kandidáty bez ohledu na jejich stranickou příslušnost, tzn. označit 21 různých kandidátů;
2) vybrat pouze jednu volební stranu (je to stejné, jako byste zaškrtli všech 21 kandidátů této strany);
3) zaškrtnout určitý počet kandidátů (20 a méně) a současně označit jednu volební stranu; v takovém případě se přidělí hlasy pro jednotlivé kandidáty a zbývající počet hlasů se přidělí nejvýše postaveným kandidátům vybrané volební strany (např. označíte-li jednu volební stranu a navíc čtyři kandidáty, získají čtyři jednotlivě zaškrtnutí kandidáti po jednom hlasu a zbylých 17 hlasů se přidělí prvním 17 kandidátům označené volební strany).
„Dvakrát měř, jednou řež.“
I když se to na první pohled nemusí zdát, volební systém pro obecní zastupitelstva není složitý. Jen je potřeba si uvědomit, co se děje s našimi hlasy, abychom hlasovali efektivně. Při špatně zvolené strategii totiž můžeme přispět ke zvolení jiného (výše umístěného) kandidáta ze stejné listiny, i když právě jeho úspěch jsme si třeba nepřáli. Pokud tedy preferujete konkrétní kandidující stranu, je třeba velmi dobře zvážit případné hlasování pro kandidáty jiných stran, zvláště stojí-li v čele jejich listiny lidé, které v zastupitelstvu nechcete.
Nenechme se proto odradit. Výsledky obecních voleb mohou významně ovlivnit kvalitu našeho života. Argument, že jeden volič nemůže nic změnit, se opakovaně ukázal jako lichý ve všech typech voleb, a tím spíše to platí pro volby komunální. Navíc nezapomínejme, že být voličem je významnou společenskou funkcí.
Jakub Charvát,
zástupce vedoucího katedry politologie
Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
REDAKCE: tel. č. 
