Hledače pokladů vnímám jako zloděje

Hledače pokladů vnímám jako zloděje…
Rozhovor s…
Janem Bařinkou, vedoucím technikem archeologického výzkumu v rámci plánovaného obchvatu Kralup

MEDAILONEK:
Mgr. Jan Bařinka
vedoucí technik a historik Archaia z. ú.

Na poli u Dolan se opět rozhostil klid. Z pole zmizely kopce hlíny, stavební buňky i pracovní síly. Kde se archeologové nachází nyní? Jen o pár kilometrů dále. Pravěký výzkum se přesunul za areál kralupského kovošrotu, postupuje po linii plánované D7 a D8. Co zajímavého ornice po dlouhá léta skrývala? Na to odpovídá vedoucí tamějšího výzkumu…

Pane Bařinko, jak jste další lokalitu vytipovali – proč kovošrot, jaká máte očekávání?
Lokalita je dána pokračováním výzkumu v rámci plánovaného obchvatu Kralup a jeho napojení na D7 a D8 až k letišti. Do několika let by se mělo ještě rozhodnout, kudy povede pokračování obchvatu ve směru na Tursko a Přílepy.

Jak dlouho bude průzkum probíhat?
Výzkum zde probíhá od půlky srpna, do kdy – to zatím nedokážu říci, nyní probíhá skrývka, bádáme v prostoru plánované nadúrovňové křižovatky.

Jak víte, kde máte kopat, abyste si budoucí nález nepoškodili?
To vůbec nevíme, máme jen indicie z povrchových sběrů, kdy se objevují keramické, kamenné, či kovové artefakty – ty se dostanou na povrch orbou. Můžeme také predikovat situace dle okolní krajiny (přítomnost vodních zdrojů, svahovitost terénu, nadmořská výška atd.) Následně začne skrývka. Identifikujeme nálezy až z podloží. Historické nadzemní stavby a mělčí objekty pozdější zemědělská činnost zlikvidovala. Proto jsme schopni zachytit objekty až z úrovně podloží, pokud zůstane nenarušeno, jsou totiž případy, kdy hluboká orba zničí i intaktní geologické sedimenty.

Míváte „své“ lokality zabezpečené proti zvědavcům?
To dost dobře nejde, lokality jsou rozlehlé. Kdybychom měli zajistit hlídače, výzkum by se ještě prodražil. Hledači „pokladů“ neboli „detektoráři“ nám ničí situace, pro nás jsou to zloději, dělají zakázanou činnost, i když přístroj si dnes může koupit kdokoliv. České zákony jsou k tomuto laxní, nejlepší je chytit zloděje za ruku, když artefakt nalezne, ale to je dost nereálné. Chodí i v noci. Laténská osada na Moravě byla vlivem těchto aktivit úplně bez kovů, ne proto, že by tam žádné kovy původně neměli, ale proto, že lokalita byla tímto způsobem vykradena. Lze tedy předpokládat, že kovů tam bylo hodně. Ovšem existuje zde stále početnější skupina „detektorářů“, která s archeology spolupracuje a metalodetekci provádí v jejich přítomnosti.

Co se již v okolí kovošrotu našlo? Z jaké doby a kultury?
Našli jsme kruhovitý mohylový hrob (viz foto), který byl zřejmě ohraničený palisádou či plotem. Mohyly datujeme do pozdního eneolitu (pozdní doby kamenné, kultura zvoncovitých pohárů předcházela kulturu únětickou.

Kovové předměty zatím žádné nemáme, máme však nádoby z hrobů, které pochází ze starší doby bronzové – kultury únětické.

Dále jsme objevili řadu tzv. kulových jamek po nadzemní konstrukci, naši předkové zatloukli kůly tak hluboko, že se nám zachovala jejich přítomnost v podloží. Ještě v době únětické kultury stavěli tzv. dlouhé/velké domy. Předpokládáme, že v nich žily rozvětvené rodiny (domy mohly mít cca 10×20 m), objekty byly zřejmě dělené, žila tam větší skupina lidí. Máme zachycených spoustu řad (viz kolíky na fotce), identifikovali jsme minimálně 15 velkých domů. Tato obydlí se stavěla již v mladší době kamenné (neolitu).

Jak cenný je to nález?
Chápu, že laici očekávají zlato, šperky, stříbro, to tu zatím nemáme, ale i tak jde o hodně zajímavou lokalitu. Původní predikce byla, že jde o záplavovou oblast, že tu pravěké osídlení nebude, ale následně jsme zjistili, že poblíž sloupu (viz foto) je terénní vlna, u které vylitá řeka obvykle končila (pokud to nebyla 1000letá voda), nad její hranou začíná osídlení. Naši předkové byli chytřejší než my, nestavěli si domy v záplavových zónách.

Osídlení, které jsme zde zatím našli, je z období pozdního eneolitu (kultury nálevkovitých pohárů), z období starší doby bronzové (kultury únětické) a z mladší doby bronzové (kultury knovízské). Z kultury knovízské pochází níže položené nálezy.

Kde se člověk může dočíst podrobněji o probíhajících průzkumech/případně jejich výsledcích?
V nálezových zprávách, ty bude možné získat i v elektronické formě na Archeologickém ústavu AV ČR v Praze, ale až po dokončení průzkumu.

Kde skončí nálezy?
Po zpracování a zaevidování putují nálezy do depozitáře příslušného státního zařízení, v tomto případě do roztockého muzea.

Děkuji za rozhovor a přeji spoustu unikátních artefaktů ;).

AJ