Kralupský farář Josef Ptáček

Kralupy nad Vltavou – Totalitní režim zasáhl i církev. Na dobu před rokem 1989 a po pádu vlády jedné strany vzpomíná bývalý kralupský farář Josef Ptáček.M

Narodil se v roce 1973 v Praze, vystudoval SPŠ elektrotechnickou a KTF UK. Mezi důležité momenty jeho života patří aktivity v rámci skautského hnutí, účast na programu mezinárodní misijní školy ICPE v Německu a praxe v Dětském výchovném ústavu. Podílel se také na vzniku Linky důvěry na Internetu. Po ukončení studia teologie vedl školení v oblasti Internetu a výpočetní techniky pro subjekty z řad samosprávy a komerční subjekty v rámci podnikatelské činnosti.

Dne 16. června 2001 byl v pražské katedrále vysvěcený na kněze kardinálem Miloslavem Vlkem. Působil ve farnostech Řevnice, Praha – Stodůlky, Matky Boží před Týnem a v Kralupech nad Vltavou. Od 1. července 2011 pracuje ve farnosti u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha – Hlubočepy. Současně má na Arcibiskupství pražském v péči internetové projekty pro účely evangelizace, pastorace a správu farností. Kanovníkem karlštejnské kapituly byl jmenován v roce 2018.
Další zájmy: radioamatérské vysílání, je věrným členem Českého radioklubu.”

Jak fungovala církev za totalitního režimu?
Církev byla za totality církví řady mučedníků – mnoho lidí bylo vyhozeno v návaznosti na svou víru z práce, ze školy, skončilo ve vězení pro své přesvědčení. Současně však ve skrytosti probíhala řada skvělých věcí – vzpomínám s láskou a vděčností např. na ty, kteří statečně vedli utajené skautské tábory či různé duchovní akce pro dospělé. Velmi silně byla přítomná vzájemná solidarita. Veřejná služba církve byla velice omezená.


Nastaly po revoluci v církvi nějaké změny? Konkrétně, co se změnilo v Kralupech?
Po roce 1989 postupně probíhá obnova života církve a vznikají církevní školy, nemocnice, hospice, obnovuje se klášterní život, vzniká řada duchovních a kulturních programů. Pro Kralupy nad Vltavou to znamená získání fary, která se rychle stala středem života zdejší farnosti a místem řady zajímavých akcí. Farnost Kralupy nad Vltavou však nyní zahrnuje celkem 18 dalších obcí v okolí a tak se jedná o rozsáhlé území náročné na správu. Mimořádnou roli v Kralupech nad Vltavou hraje Farní charita, která má nyní již několik objektů a věnuje se dětem, mládeži, lidem v nouzi, osamělým matkám s dětmi apod.

Změnila se společnost během 30 let od pádu diktatury, respektive změnil se ve společnosti postoj k víře?
Ano, vnímám, že mnoho lidí si stále více uvědomuje význam duchovního světa, který nás přesahuje. Ale neradi o své víře mluví. Typické je, že mi pozůstalí před pohřbem řeknou své přání, aby byl pohřeb krátký, a tvrdí o sobě, že jsou ateisté. Potom se na pohřbu tito “ateisté” vroucné modlí a zpívají křesťanské písně 🙂


Co byste si popřál církvi v naší republice do dalších let?
Přál bych, aby dokázala srozumitelným způsobem sdělovat svou tisíciletou zkušenost, že vztah s Ježíšem Kristem může naplnit každou prázdnotu, kterou člověk někdy ve svém srdci vnímá. Křesťanská cesta však není cesta snadná, protože je to cesta nového životního stylu. A ten vyžaduje velikou důvěru i pořádný kus odvahy.