Na samém konci kultury únětické do Čech zasahuje z jihu přes Moravu kultura větéřovská. Zbytky osídlení lidu této kultury byly zachyceny, jako zatím jediné v naší oblasti, při výzkumu ve Vepřku v roce 1992.
V 16. století př. Kr. zjišťujeme na našem území, stejně jako i v okolních oblastech, lid s kulturou mohylovou – pohřbívali své mrtvé pod mohylami. Odtud také jeho název. Minule jsem psal o tom, že nálezy kultury únětické patří v Kralupech k nejhojnějším. O kultuře mohylové však platí pravý opak. Nálezů je poměrně málo. Hlavní příčinou je pravděpodobně to, že pohřební mohyly se v naší oblasti s intenzivním zemědělstvím nezachovaly. Pravěkým zemědělcům vadily při obdělávání polí, proto je rozkopali. Mohyly tohoto lidu se zachovaly převážně v jižních Čechách, které nebyly v minulosti zemědělsky tak intenzivně obdělávány. U nás se zachovaly zbytky mohyl pouze v Blevicících. Byly však „zkoumány“ naším prvním terénním archeologem páterem V. Krolmusem již v letech 1856. V době, kdy objevování pravěkých památek bylo spíše než vědou sběratelstvím starožitností. Další důvod, proč známe tak málo sídlišť z té doby, je ten, že tehdy lidé pravděpodobně budovali chaty takové konstrukce, které zanechávají v zemi jen málo stop. Proto jsou i u nás také zatím známy nálezy keramiky pouze ze dvou míst (Zeměchy, Hostibejk).
Nejbližší, odborníky prozkoumané sídliště tohoto lidu, je z prostoru budečského hradiště. Nejzajímavější nálezy z této etapy pravěku u nás jsou dva. Jeden z nich je žárový hrob vykopaný P. F. Masnerem v roce 1934 v Dolanech. V něm byly čtyři nádobky, bronzový náramek, bronzová tyčinka. Unikátním předmětem je i bronzová udička na chytání ryb. U velké řeky jistě nic neobvyklého. Nevíme, bohužel, zda byl hrob pod mohylou.
Druhý nález je již z roku 1893. Tehdy byla dělníky v Minicích v lomu nad lesem nalezena kamenná skříňka a v ní 13 kusů bronzových náramků, dýka, srp a terčovitý závěsek. Celý nález je datován do doby bronzové a patřil lidu s kulturou mohylovou. Nejisté nálezové okolnosti neumožňují určit, co tehdy vedlo lidi k jeho uložení do země. Domnívám se, protože náramky vykazují známky opotřebení, že v tomto případě šlo spíše o rituální (náboženskou) oběť nám neznámým božstvům. Tomu nasvědčuje i umístění kamenné skřínky na hraně svahu s dalekým rozhledem do kraje.
Kovolitci mohylové kultury obohatili vyráběný inventář bronzových předmětů o několik nových výrobků, jako byly meče, nože, ale i pinzety a břitvy. Bronzové sekerky a dýka byly nalezeny v Minicích, další sekerky jsou z Holubic a Úžic. Pokud jde o nálezy bronzových sekerek, tak jejich tvar se od sekerek vyráběných v předešlé kultuře únětické nezměnil. Pokud nejde o nálezy získané přímo při archeologickém výzkumu, je někdy těžké rozhodnout, které z obou kultur sekerky patří.
Václav Fencl
REDAKCE: tel. č. 
