Tehdy žil na našem území první národ, jehož jméno známe – Keltové. Zdá se, že některé prakeltské skupiny zde žily minimálně
již ve století šestém. Tomu nasvědčuje i to, že příchod další, větší skupiny keltského etnika, a to kmene Bojů v 5. stol. př. Kr., proběhl nenásilně. S Kelty je u nás spojena řada „nej“. Jsou v našem pravěku první etnikum, jež známe jménem. Podle nich dali dokonce antičtí historici naší zemi později i její název. Z keltského Boiohaemun v průběhu času vznikl latinský název Bohemia – Čechy. Keltové přišli do těsného styku s Římany a od nich převzali řadu civilizačních vymožeností. Ty pak přinesli k nám. Jako první zde používali hrnčířský kruh, razili mince, tavili železnou rudu. Přinesli s sebou řadu do té doby zde neznámého nářadí. Kosu, pilu, pilník, rotační mlýnek na obilí, železný rýč, motyku, ovčácké nůžky. Zamykali své domy dřevěnými zámky železným klíčem a přinesli ještě řadu dalších novinek. Zůstaly po nich některé názvy řek a pohoří.
Intenzita keltského osídlení během pěti stoetí kolísala. Pokud se týče obydlí, tak se jednalo o stejné druhy „staveb“ jako v předchozím období. Společenské změny se projevují v tom, že se z vesnic stále více vydělují samostatné dvorce ohrazené palisádou. Ty však zachytí jen rozsáhlejší archeologický výzkum. Ten zatím nebyl u nás proveden. Stopy po keltských vesnicích
zde představuje keramika, hlavně její střepy. Ty se našly v Lešanech, Dřínově a Dušníkách. Tady byla ve zbytku chaty nalezena i bronzová jehlice. V Mlčechvostech to byla zase část rotačního mlýnku na obilí. V Kralupech jsou nálezy patřící Keltům z centra města. V Minicích v ul. Pod Hradištěm a nad Debrnkou. V Holubicích byla archeology prozkoumána chata kovolitce.
Způsob zacházení s mrtvými se u Keltů na našem území během doby měnil. V 5. – 4. století př. Kr. to byly kostrové pohřby jak pod mohylami, tak i bez nich. Nejblíže od nás je to již od poloviny 19. století známé pohřebiště v Libčicích v Chýnovském háji. Ve 4.- 3. století př. Kr. jsou to pak převážně kostrová pohřebiště V Libčicích-Letkách bylo na konci 19. a počátku 20. století z cihelnou ničeného pohřebiště zachráněno 39 hrobů. Z naší oblasti známe jen několik kostrových pohřbů. Jsou to tři hroby keltských válečníků. Ten první byl objeven již v roce 1914 v Nové Vsi. Jak bývá v těchto hrobech obvyklé, tak pohřbený bojovník měl u sebe mimo šperků i kopí a železný meč v pochvě. Jeho tělo kryl původně dřevěný štít. Z něj se zachovaly jen zbytky železného kování. Zajímavé je, že na pochvě meče zůstal zachován rzí prokorodovaný zbytek látky. Snad z pohřebního rubáše nebo z látky, do které byl meč zabalen. V hrobě byla i nádoba, která datuje pohřeb do 3. stol. př. Kr. Na lebce je vidět zhojené zranění. Část vybavení hrobu je vystaveno ve velvarském muzeu. Také v katastru Mlčechvost byly archeology prozkoumány další dva hroby keltských válečníků. I ti u sebe měli mimo meče spony i další typicky keltské šperky. Nákrčníky s pečetitkovými konci (torques) a náramky ze sapropelitu (švartny). Ty druhé jsou neobvyklé tím, že je vyráběli pouze Keltové. Hornina, z níž jsou vyrobeny, se vyskytuje v nadloží uhelných slojí na Kladensku.
Další mužské hroby jsou z Miřejovic z prostoru bývalého pivovaru. O nich víme jen to, že v jednom byl také nákrčník (torques). Další hrob je z Lobče z bývalé Pavlíčkovy cihelny. Z něj se zachovaly také pouze šperky. Bronzové šperky nalezené před 2. světovou válkou u „petrolejky“ (2 náramky) a další dva náramky a spona u nedaleké Kochmanovy továrny pochází také pravděpodobně z v minulosti zde zničených keltských hrobů. V Kralupech máme i dva odborně prozkoumané keltské ženské hroby. Jeden z Mikovic. Ten byl prozkoumán v ulici 28. října. Zde pohřbená žena měla na ruce bronzový náramek a na nohou další tzv. nánožníkové kruhy tvořené několika polokoulemi. Šperk, který se v pravěku vyskytuje hlavně u Keltů. Další keltské pohřebiště bylo archeology prozkoumáno na katastru Zeměch. Bylo zde odkryto osm keltských hrobů ze 4. – 3. stol. př. Kr. Nejzajímavější z nich byl hrob ženy, která byla pohřbena bez hlavy a chodidel. Na prsou měla velký balvan. Pozůstalí se pravděpodobně obávali jejího návratu na tento svět (tzv. protivampyrické opatření). Z 2. – 1. stol. př. Kr. neznáme vůbec žádné keltské hroby!!! Žárové ani kostrové. Tehdy se změnilo zacházení s mrtvými. Všichni byli asi spalováni a popel spolu s přepálenými kostmi rozptýlen, nebo se s ním zacházelo nám dnes nezjistitelným způsobem.
Další věc, kterou v Čechách Keltové budovali, jsou opevněná sídla oppida. Někdy jsou nazývána prvními městy na našem území. Bylo jich objeveno zatím šest. Mimo Závist u Zbraslavi se ostatní nacházejí v jižních Čechách. Oppida byla budována od konce 2. stol. př. Kr. a sloužila jako mocenská centra okolní oblasti. Soustřeďoval se na nich dálkový obchod. Při výzkumech se
nacházejí doklady o importovaném zboží, psací náčiní (doklad používání písma v obchodním styku). Keltské zlaté mince na oppidech tehdy ražené se našly v řadě okolních států. Keltové rýžovali zlato na jihočeských řekách. Zlaté keltské mince se našly i na Kralupsku. Dvě ve Vepřku v roce 1776. Další nalezená v roce 1862 ve Veltrusech byla nálezcem věnována Národnímu muzeu. Keltské osídlení v Čechách již od 2. století řídlo. V té době se na území severozápadních Čech objevují první vesnice Germánů. A jen několik desetiletí před počátkem našeho letopočtu Keltové z našeho území mizí. Zda byl hlavní příčinou jejich odchodu příliv dalších Germánů nebo jiné vnitřní problémy, zatím přesně nevíme.
Václav Fencl
REDAKCE: tel. č. 
