Na začátku minulého měsíce se mohli Kralupané potěšit jízdou historického vlaku na trati Kralupy – Turnov věnované 150 letům turnovské trati. Skutečné výročí je ale až v tomto měsíci. V neděli 15. října 1865, tedy právě před 150 lety, vyjela z Kralup ozdobená lokomotiva, která pískáním oznamovala, že za ní jede zvláštní vlak, kterým se slavnostně zahajuje provoz na nově otevřené trati Kralupy – Turnov.
Čtrnáct dní předtím projel tratí z Kralup do Turnova, dlouhou 86,7 km, zkušební provozní vlak v rámci technicko-policejní zkoušky a od 12. října 1865 byl povolen na nové kralupské trati provoz. Do té doby měly Kralupy tratě dvě: Podmokelskou a Kladenskou, tehdy nazývanou Buštěhradskou. Turnov měl být původně spojen s Prahou přes Brandýs nad Labem. Nakonec bylo rozhodnuto vést trať přes Kralupy, kde končila trať Buštěhradská. Ta sloužila hlavně k přepravě uhlí, tolik potřebného pro provoz parních lokomotiv. Výbor pro stavbu Turnovskokra-lupsko-pražské dráhy obdržel koncesi ke stavbě v roce 1863 s podmínkou, že stavbu dokončí do tří let. V témže roce smlouvu podepsal císař František Josef I.
Trať si vyžádala stavbu čtyř mostů. Nejdelší byl v Kralupech přes Vltavu v délce 193,3 metrů a byl tvořen šesti oblouky. Ačkoliv celá trať byla jednokolejná, byly mostní pilíře navrženy pro trať dvoukolejnou, ale k rozšíření tratě nikdy nedošlo. Stavební materiál pro pilíře byl předepsán. Byl to pískovec a lomový kámen. Napětí, které tehdy panovalo mezi Rakouskem a Pruskem a obavy, že by pruská armáda mohla železniční most přes Vltavu použít pro válečné účely, se o rok později potvrdily. Proto byl celý most navržený jako rozebíratelná konstrukce. Vycházelo se z návrhu rakouského inženýra Schifkorna. Ten celý most navrhl jako montovanou stavbu z normalizovaných příhradových nosníků, které se daly na místě snadno smontovat i demontovat. Rakouské vojenské úřady tuto možnost uvítaly, neboť se obávaly, že při válečném konfliktu by mohl být most nepřítelem využit.
Mostní konstrukce tak slibně vypadající se však neosvědčila. Po vpádu Prusů do Čech v roce 1866 rakouský demoliční oddíl sice mostovku rozebral, ale Prusové postupující od severu velmi rychle most opět sestavili, přešli po něm a obsadili Kralupy. Most byl v provozu jen dvacet let. V roce 1885 byl rozebrán a na původní kamenné pilíře byl postaven most obloukový a celý snýtovaný. Sloužil téměř 80 let, ale po určité době musely být nýtové spoje vyměňovány. Dnešní ocelový obloukový most je již třetí. Na rozdíl od předcházejících mostů nevede přes Vltavu kolmo ale šikmo. Kromě vlastního kolejiště měla Turnovsko-kralupsko-pražská dráha i vlastní výtopny, dílny a vodárnu. Od vlastního nádraží však upustila. Po dohodě s ostatními drahami bylo v roce 1865 postaveno společné kralupské nádraží podle plánů stavitelů V. Lanny a J. Šebka podle vzoru nádraží podmokelského. Ve společném nádraží byly tři dopravní kanceláře, tři přednostové a tři pokladny. V roce 1882 byla turnovská dráha převedena na Českou severní dráhu a v roce 1907 byla zestátněna. Za náletu na Kralupy 22. března 1945 byly budovy turnovské dráhy v blízkosti neratovického kolejiště těžce poškozeny. Po válce byly opět obnoveny, ale postupem doby rušeny a nakonec byl rozpadající se objekt zbourán.
Ing. Josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
