ěkdy v 5. stol. n. l. se vydali Slované ze své původní vlasti ležící někde mezi Vislou, Bugem a Dolním Dněprem na cestu. Někteří zamířili na východ, další na jih a také na západ. Právě ti poslední – naši předkové, se dostali přes Polsko a sever Moravy až do našich končin. Nepřišli do pusté, panenské krajiny, ale do země, kterou již tisíce let před nimi obdělávaly generace pravěkých zemědělců. Měli však štěstí, že si nemuseli vstup do země vynucovat zbraní. Přicházeli do krajiny takřka neobydlené. Poslední zbytky germánského kmene Langobardů ji právě opouštěly. Tak do naší země někdy v druhé polovině 6. stol. přišla první vlna našich předků – Slovanů. Vy starší si možná ještě z dějepisu pamatujete názvy jednotlivých kmenů: Čechové, Lučané, Zličané, Pšované a další. Dnes se historici shodli na tom, že to vše byli příslušníci jednoho kmene, a to kmene Čechů. A výše uvedená jména označovala jen jednotlivá knížata.
Po několika desítkách let sem od jihu přišli další osadníci stejného kmene Čechů. Družiny jednotlivých knížat obsadily nanašem dnešním území vhodná teritoria. V naší oblasti to byl knížecí rod Přemyslovců. Území, které z počátku ovládali, zahrnovalo dnešní prostor Prahy, část Mělnicka, Kladenska, Slánska aBenešovska. Postupně na něm jednotlivé rody začaly budovat napříhodných místech své vesnice apřipravovat pole. Lidé z knížecí družiny vyhledali vhodný prostor pro vybudování entrálního hradiště, budoucího knížecího sídla. V našem případě to byl dnešní Levý Hradec u Roztok. Praha byla z počátku spíše jen kultovním místem. Postupně pak byla budována další opevněná hradiště. Jedno z nejmohutnějších a nejdůležitějších leží nedaleko. Je jím Budečské hradiště nad dnešními Zákolany. Dále Libušín, Tetín, Stará Boleslav, Mělník a další. Tolik jen stručně na úvod. Jak to bylo vKralupech a v našem nejbližším okolí? Podle archeologických nálezů se zdá, že z počátku nebyly zdejší končiny našimi předky příliš osídleny. Nálezy nejstarší slovanské keramiky tzv. pražského typu (6. – 7. stol.) jsou zatím známy pouze ze Všestud. Zde bylo prozkoumáno několik odpadních jam a zbytky asi šesti obytných chat z části zahloubených do země. Další nálezy keramiky z té doby jsou ještě z Vojkovic a Vepřku. Žárové hroby byly nalezeny nám nejblíže až ve Slatině a v Dole u Libčic.
Slované u nás až do počátku 9. století spalovali své mrtvé a jejich popel ukládali v nádobě nebo také jen prostě vysypali do jámy v zemi. Někdy nad hrobem také navršili i mohylu. Ty se však u nás, v končinách, kde půda byla po staletí intenzivně zemědělsky obdělávána, nezachovaly. Další ojedinělé, tentokrát již kostrové hroby z 2. pol. 9. století, jsou z katastrů Zlončic, Hostína, Vepřku, Bukoli, Lešan, Debrna, Úžic. Co však prostor dnešních Kralup? Dosavadní archeologické nálezy dokládají zdejší slovanské osídlení až od 2. pol. 10. století. Mezi odborníky převládá názor, že vesnice vzniklá vmístě dnešních Kralup, byla jednou ze „služebních“ vsí při Budečském hradišti. Stopy po slovanské vesnici a pohřebišti se našly na levém břehu Vltavy v prostoru blíže železničnímu mostu, nedaleko prastarého brodu přes Vltavu. Několik hrobů bylo nalezeno od nádražní budovy směrem ke Kladnu. Slovanské nálezy pokračují i hroby v místě dnešního sídliště Zátiší. Vrátíme-li se zpět do centra, pak jedna odpadní jáma se zlomky slovanské keramiky se našla také v místě bývalého mlýna Svépomoc. Na Hostibejku byl nalezen kostrový hrob „směrem k Mikovicům“ a několik střepů s typicky slovanskou výzdobou. Více nálezů pochází z Lobče, zmísta, kde dnes stojí panelový dům. Tady se pravděpodobně rozkládala druhá slovanská vesnice, jak dokládají nálezy několika odpadních jam. V nich byla keramika a kosti zvířat. Nádoba s mincemi knížete Oldřicha byla ukryta v Mikovicích někdy kolem roku 1034.
Na závěr bych se chtěl zmínit o některých zajímavých nálezech. Jsou to především kostrové hroby zpohřebiště vDebrně. Některé znich byly prozkoumány v roce 1906. Bylo v nich nalezeno větší množství milodarů. Korále z jantarových, skleněných a keramických perel. Stříbrné, cínové, ale i zlaté vlasové ozdoby – záušnice. Ty se našly i v hrobech na dalších katastrech. Nejzajímavější je však nález „kaptorgy“, kovové schránky nošené v 9. – 10. století jako součást náhrdelníku. Zajímavé jsou také hroby z Lešan. Ty byly obloženy kamennými deskami, které nepocházejí přímo z katastru obce a musely být dovezeny odjinud. V hrobech byly i zbytky dřeva z rakví a část jezdecké ostruhy. Zajímavý je také ojedinělý nález původně Velkomoravského „gombíku“ z katastru Mlčechvost. Tím si spínali oblečení lidé z vyšší společenské vrstvy. Nejvýznačnější slovanské naleziště v našem okolí je Budečské hradiště.
Čtrnáctým pokračováním končí vyprávění o pravěkém období na Kralupsku. V druhé polovině prvního tisíciletí již našeho letopočtu začíná totiž nová epocha v dějinách naší země – Středověk.
Václav Fencl
REDAKCE: tel. č. 
