Kralupy nad Vltavou – Tématem zatím poslední přednášky z cyklu přednášek, které v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků pořádala Společnost pro předškolní výchovu (SPV, z. s.) společně s Mateřskou školou Dr. E. Beneše v Kralupech nad Vltavou, byly právě „Školské zákony a paragrafy aneb právní povědomí pedagoga“.
Přednášející Pavla Katzová, odborník z oblasti školské legislativy, dokázala v kostce seznámit učitele mateřských i základních škol s pojmy a ustanoveními, která ukotvují vzdělávání dětí, žáků a studentů ve vzdělávací soustavě České republiky.
Upozornila přítomné, že jedinou osobou, ke které se všechny legislativní úpravy vztahují, je jedinec (dítě, žák, student) a jeho vzdělávací potřeby. A i když zákony hovoří o vzdělávání, každý pedagog si pod touto legislativní zkratkou musí představit i výchovu. Ostatně bez toho, že si skupinu či třídu dětí pedagog výchovně zpracuje, nemůže vzdělávat, říká dětský psycholog V. Mertin, který navštívil Kralupy v loňském lednu.
Za vzdělávání dětí je přímo odpovědný každý jednotlivý učitel. Rodič má právo se vyjádřit ke všem vzdělávacím otázkám svého dítěte, ale z tohoto práva neplyne pro školu povinnost podle jeho vyjádření konat.
Škola přihlíží k základním fyziologickým potřebám každého jedince a vytváří podmínky pro jeho vzdělávání. A její zodpovědnost za zajištění bezpečnosti a za ochranu zdraví jedince po dobu jeho vzdělávání je stoprocentní, tak jako povinnost vést v případě úrazů jejich evidenci.
Na školy, a tento fakt potvrdily samy účastnice semináře, čím dál tím častěji doléhá nutnost řešit otázky poměrů mezi dětmi a rodiči. Pokud školy žijí v tzv. dobré víře, že jeden ze zákonných zástupců, se kterým jednají, rozhoduje o právech a povinnostech dítěte souvisejících se vzděláváním po vzájemné dohodě s druhým, mohou být v klidu. Kámen úrazu ale nestane v případě, že o tuto svou dobrou víru z nějakých důvodů přijdou. Pak je jejich povinností zjišťovat, kdo z rodičů a v jaké míře nese za dítě rodičovskou odpovědnost. A k těmto skutečnostem získávat potřebné dokumenty, které je potvrzují. Např. rozhodnutí soudu o úpravách vztahu k dítěti po rozpadu manželství, o částečném nebo úplném zbavení rodičovských práv apod. Pokud zákonný zástupce neposkytne v těchto případech součinnost, může škola spolupracovat s jinými orgány, např. OSPOD či policií.
Hlavní odpovědnost za dítě, a tento důležitý výrok zazněl na semináři opakovaně, nese rodič. Škola je jen jeden z činitelů podílejících se na vzdělávání a výchově dítěte. Právě proto na sebe nemají, i když z dobrých důvodů, ostatně učitelství je jednou z pečujících profesí, pedagogové brát větší odpovědnost, než jim ze zákona přináleží.
autor a foto: Mgr. Pavla Kicková, ředitelka MŠ Dr. E. Beneše
REDAKCE: tel. č. 
