Kralupy nad Vltavou – Sedmého května navštívila naše město skupina Slovinců z obce Opatje Selo a okolí, potomků uprchlíků z této oblasti v době I. světové války, kteří tehdy byli dočasně ubytováni v Kralupech a okolních obcích.
Návštěvou tak vyvrcholila několikaměsíční aktivita tamních žen, sdružených v národopisném souboru „Žbrinca“ vedeném paní Erikou Ferfoljou Vidič. Zpočátku se zdálo, že se kontakty budou odehrávat v badatelské rovině shromažďováním informací, postupně vyplynulo, že by ze slovinské strany byl velký zájem přijet si některá místa přímo prohlédnout. Při znalosti věci se není čemu divit. Slovinců zde tehdy bylo několik set (většinou ženy, děti a staří lidé z ucelených rodin), za čtyři roky jejich pobytu zde někteří zemřeli a jiní se naproti tomu narodili. Jejich děti chodily do místních škol a rychle si osvojily český jazyk a mnohé další věci. Např. dodnes jejich potomci ovládají některé české písničky a lidové zvyky. Místní obyvatelstvo se k nim chovalo pěkně.
Proto po stu letech soubor Žbrinca uspořádal loňského roku výstavku připomínající tyto události, nastudoval originální divadelní hru o tehdejším uprchlictví a oživil některé české písně. Ukázky z toho všeho prezentovali hosté i zde. Nejprve však se odehrálo přijetí na naší radnici, kde se starosta města Petr Holeček přivítal se svým slovinským protějškem, županem Mauricijem Humarem. Poté v Technoparku proběhla video prezentace obou obcí, ukázky písní a výše zmíněné hry. Dále hosté navštívili některá místa spojená s pobytem jejich předků zde (ZŠ Komenského, nádraží a dům č. 526 ve Vrchlického ulici). Symbolickým vyvrcholením cesty byla návštěva Nelahozevsi, kde jednak na místním hřbitově je pohřben Slovinec Štěpán Devetak a kde se jednak v kostelíku konal křest jeho synovce Bogumila.
Návštěva proběhla k oboustranné spokojenosti a je možné, že takto navázané vazby budou pokračovat i nadále. Obcí se slovinskými uprchlíky bylo zde tehdy 15 a téměř každý měl dnes s sebou nějakou adresu z místa, kde jeho předci tehdy byli, a velkou touhu ona místa spatřit. Snad se to našim dnes už přátelům povede.
autor: PaedDr. Jan Racek, ředitel městského muzea
foto: archiv KZ
REDAKCE: tel. č. 
