V letošním roce si můžeme připomenout celou řadu výročí, která se významným způsobem zapsala do historie našeho města. Málokdo dnes ví, jak dlouho mají Kralupy svou policii, svou školu nebo svůj hřbitov. Uveďme proto alespoň některá „kulatá“ výročí.
Výročí 150 let – Založení městské policie
Právě letos uběhne 150 let od doby, kdy kralupská obec přijala prvního strážníka. Stal se jím třicetiletý František Nachtmann od 11. císařského pluku. Byl vybrán na základě konkurzu, který vypsal v roce 1867 obecní úřad, a dlouhý pobyt Nachtmanna na vojně rozhodl o jeho přijetí. Do roku 1867 se o bezpečnost a pořádek ve městě staral místní ponocný František Kejř. Nachtmann dostal služné 250 zlatých ročně a služební byt v domku č. p. 15 v lokalitě „Na Hrádku“. Moc práce asi neměl. Kralupy měly v té době kolem jednoho tisíce obyvatel. V uvedeném domku bylo již připraveno obecní vězení a pro jistotu zakoupila obec i svěrací kazajku. Po druhé světové válce byla kralupská městská policie zrušena a nahrazena státem řízeným Sborem národní bezpečnosti. Teprve v roce 1992 byla opět kralupská městská policie obnovena a umístěna do budovy č. p. 6 na Palackého náměstí. Letos oslaví nový policejní sbor 25 let svého trvání. Své sídlo má nyní v Hálkově ulici v Lobči.
Otevření první kralupské školy
Až do roku 1867 chodily kralupské děti do školy v Minicích. Kralupský starosta Josef Beran vykoupil stavební pozemek Šestákova statku a nechal zde postavit školu pro kralupské děti. Zednický mistr Jan Hrabě z Lobče ji postavil za 8000 zlatých.
Jednopatrová budova s valbovou střechou a zvoničkou patřila v té době mezi nejhezčí kralupské budovy. Dostala č. p. 68. Učebny byly v přízemí. První patro bylo určeno pro byty pro učitele a podučitele. Prvním kralupským učitelem se stal Karel Chmel z Lidic. Plat měl 350 zlatých ročně, zatímco jeho pomocník, tedy podučitel, dostával 200 zlatých ročně. V roce 1892 byla výuka převedena do nové budovy (dnešní knihovna) a z první kralupské školy se stala obecní radnice. O pět let později, v roce 1897, se do radnice nastěhovala kralupská knihovna, kterou vedl první knihovník Jan Rys. V roce 2016 byla stará budova školy zbořena.
Výročí 120 let – Založení kralupského hřbitova
Kdo se v Kralupech narodil, byl pokřtěn v minickém kostele, a když zemřel, byl pohřben na hřbitově rovněž v Minicích. Kralupy až do roku 1897 vlastní hřbitov neměly. Za starosty Prokopa Jindřicha Masnera byl vybudován na jižním okraji Kralup
na mírné stráni u silnice na Tursko hřbitov kralupský. Stavba hřbitova byla svěřena známému a osvědčenému kralupskému staviteli Aloisi Novému. Uvnitř hradeb bylo celé místo zplanýrováno a rozděleno na několik sektorů. V 19. století byla dětská úmrtnost tak veliká, že pro dětské hroby byly určeny dva samostatné sektory nalevo a napravo od vstupních vrat. S předstihem před otevřením hřbitova byl vypsán konkurz na místo hrobníka. Stal se jím na doporučení faráře Karla Záruby třicetiletý Jan Hrudka, zahradník z Bubenče. Čekala ho těžká práce. Pohřbívalo se jen do rakvových hrobů. Pohřeb žehem byl za Rakousko-Uherska zakázaný. Dnešní převažující pohřby žehem, rozptylem a vsypem, nepadaly tehdy v úvahu.
Výročí 100 let – Rekvizice kostelních zvonů
Ihned po vyhlášení mobilizace v roce 1914 následovaly odvody mužů, ale teprve v roce 1917, tedy právě před 100 lety, došlo i na rekvizici zvonů kralupského kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Václava. Z kostelní věže byly na lanech spuštěny na připravené valníky se zapřaženými koňmi dva největší zvony. Rekvizice probíhala za velkého zájmu obyvatel Kralup a za přítomnosti zástupců armády a městské policie. O měsíc později musel být odevzdán třetí zvon Jan Nepomucký o váze 350 kg.
Byl rozbit přímo ve věži a střepy byly z věže sneseny. Město dostalo za zvony zaplaceno čtyři rakouské koruny za kilogram zvonoviny. Ve věži zůstal jen malý zvonek o váze 50 kg sloužící jako umíráček. Byl na věž umístěný v roce 1895 ze zrušené první kralupské školy a zachoval se dodnes. Je v depozitáři Městského muzea v Kralupech nad Vltavou.
Ing. Josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
