Kralupy nad Vltavou – Dvacetiletý Matěj Kozubovský z domácího klubu Pitbull Gym Kralupy se stal vítězem evropské ligy v Muay Thai mezi profesionály. V Plzni, kde si dali finálové dostaveníčko nejlepší evropští borci v plně kontaktním sportu – thajském boxu, dominoval v Souboji titánů. ROZHOVOR + VIDEO s Matějem Kozubovským je rozšířen o erudované postřehy jeho osobního trenéra Luboše Šudy, české legendy bojových sportů.
Matěji, přibliž nám soutěžní disciplínu Muay Thai, ve které ses stal evropským šampiónem.
Matěj: Je to thajský box, disciplína, kde se používají všechny končetiny, jak lokty, ruce, kolena, je tam i boj na blízko, kopy a je to vlastně plně kontaktní. A když je to profesionální, tak tam nejsou vůbec žádný chrániče, maximálně suspenzor nebo chránič zubů a rukavice.
O váze svého úspěchu má Matěj Kozubovský jasno.
Matěj: Jednalo se o finále profesionální evropské ligy, což bylo to nejvyšší, čeho se dá dosáhnout, krom titulu mistra světa.
Jak probíhalo klání v Plzni, jaký byl systém turnaje?
Matěj: Můj první zápas byl s Němcem, tam jsem si taky došel pro rány na hlavě, toho jsem ve druhém kole porazil KO, pak jsem nastoupil ve druhém zápasu proti favoritovi pyramidy, to byl velice zkušený Turek, toho jsem také porazil a do finále jsem nastoupil proti Italovi, který vyřadil druhého Čecha a vyhrál jsem.
Velké vítězství českého thajského boxu se ale zdaleka nerodilo lehce. V prvním utkání s německým soupeřem hrozilo Matějovi vyloučení z turnaje od lékařů, protože měl jedno tržné zranění v obličeji a jedno na hlavě. Jeho tým však naštěstí dlouho neustávající krvácení zastavil.
Luboš: Já jsem byl opařenej už v prvním kole, protože to vypadalo strašně, naštěstí Matějovi vyšel úder na spodek, kde chytil soupeře na kraji žeber a ten nebyl schopný to rozdýchat na deset a ani možná na třicet. Aby se postavil a byl schopný fungovat. Tak potom už se nám ulevilo, Matěj si oddechl a nastoupil v semifinále proti Turkovi, který měl v amatérském ringu snad 79 vítězství, z toho snad 59 KO, což pro něj znamenalo, že byl obrovským favoritem.
Právě sportovní, duchovní i emocionální propojení s Lubošem Šudou – legendou bojových sportů, tvoří pevné kořeny velmi slibně se rozvíjející kariéry dvacetiletého Matěje.
Matěj: Tak Luboš Šuda je můj kouč, který mě všechno naučil. Pomáhá mi s boxerskou přípravou, s fyzickou přípravou, pomáhá mi se sponzory, úplně se vším, co se tohoto sportu týče. A zároveň jsme ještě kamarádi!
Ani finále Souboje titánů se však pro Matěje neobešlo bez problémů.
Matěj: Další zranění, které stojí za zmínku, jsem si udělal úplně v posledním zápase, myslím, že v prvním kole s Italem, a to jsem si narazil ruku.
Bojovnost až do krajnosti a vložení celého srdce do zápasu zdobí Matějův charakter!
Luboš: Říkám: „Matěji, nedá se nic dělat, jedno kolo nám chybí, poslední tři minuty, máme to výborně rozjetý, pojď, kousni to, dej to, vydrž to a Matěj šel, a ač ho ta ruka bolela, tak stejně ji používal dál a zasazoval rány i tou pravou rozbitou rukou a jasně dominoval a vyhrál.
Český thajský box má další obrovskou naději a Matěj Kozubovský se svými výkony vypracoval k pozornosti světové scény a to přinese nové výzvy.
Matěj: Tak další profizápasy, s lepšími a lepšími soupeři, a ono se časem naskytne ještě něco dalšího, nějaký další pás, nějaká další pyramida nebo turnaj. Tak jsou to samozřejmě otevřený vrátka do celého světa nebo do celé Evropy, do dalších zápasů, do dalších úspěchů… ale tak nějak mi ještě nedochází, že jsem to vyhrál.
Kralupy nad Vltavou se díky tandemu Kozubovský – Šuda znovu světově zviditelnily a může být ještě lépe.
Luboš: Thajský box se teď dostal na olympiádu, takže všichni věří, že by se Matěj mohl tímhle tempem dostat i na olympiádu, což je obrovský lákadlo.
Zdravé sebevědomí oběma borcům nechybí a z toho profituje i Matějův domácí klub Pitbull Gym Kralupy. Člověk, aby dokázal velké věci, tak musí být i dostatečné sebevědomí! Ale takové, které se zrodí z poctivého tréninku a dřiny. Pak může svírat v rukou třeba pás pro evropského šampióna!
Luboš: Tak samozřejmě, je to obrovský úspěch, jak pro Matěje, tak pro mě, pro náš klub. Je to obrovská reklama pro náš oddíl, pro Kralupy a jak jsme řekli, jeli jsme ten turnaj vyhrát.
A jaké byly, Matěji, tvé začátky?
Matěj: Ve 14 letech jsem začal boxovat u Luboše Šudy a v 16 jsem pod ním absolvoval první zápas, začal jsem více méně zápasit první v boxu, to jsem si střihnul několik zápasů a pak jsme se vrhli na thajský box, na takovou amatérskou ligu, kde jsem také vyhrával a účastnil jsem se něčeho podobného jako teď, jenom to bylo republikové kolo a amatérské, a to jsme vyhráli. Pak začali chodit nabídky na profi zápasy, tak jsem jich splnil asi třináct a tak jsem se nominoval na to evropské finále a to jsme vyhráli, s tím, že to už bylo profesionální.
Nyní jsi evropský šampión, lze se bojovými sporty uživit?
Matěj: Já ještě zdaleka nejsem na takové úrovni, abych se tím uživil, sice to je hezký přivýdělek, ale mám k tomu i normální práci, pracuju tady v Kralupech v Auto Kralupy, prodávám ojetá auta.
A co to všechno obnáší, aby se člověk dostal na takovou sportovní úroveň, kterou nyní disponuješ?
Matěj: Příprava obnáší každodenní tréninky, a to nejen box, musím ladit kondici, fyzickou kondici, běhání. Tohle všechno ladíme dohromady s Lubošem, to je můj trenér jak na box, tak na fyzičku, ale není to jenom o tom, jak jsem řekl. Musím jezdit i do cizích gymů, do cizích tělocvičen, abych trénoval nebo zápasil na tréninku i s ostatníma klukama, abych si jako navodil tu situaci zápasu. Vlastně ta příprava je individuální, podle toho, jaký mě čeká soupeř, že musím hodně boxovat s vyššíma lidma, nebo s menšíma, to už je vlastně individuální.
Tvým hlavním sparing partnerem je Luboš Šuda, troufneš si říct, jak by dopadl váš zápas v thajském boxu?
Matěj: Hlavně tady v tom sportu, tady v té branži se vůbec nedá myslet na to, že by se žák utkal s trenérem, to je úplně nemyslitelné, protože furt musí tam být nějaký respekt, pokora, úcta, o tom se nedá vůbec diskutovat. To se nedá říct. Luboš je můj trenér, zná mě úplně dokonale, protože mě úplně všechno naučil, je to úplně jiná váhová kategorie, mnohem zkušenější, možná by to trvalo jedno kolo, možná ani ne.
Thajský box má i celkem silné spirituální či duchovní pozadí.
Matěj: Ano, a to vzhledem k tomu, že thajský box, vlastně lidově řečenou Muay Thai, je tady stovky nebo tisíce let. Stále se vyvíjí. Pro Thajce je to jako pro nás fotbal, a ještě víc, tam je to i jako součást náboženství. Tam, než začnou zápasy, tak mají půl hodiny rituál a všichni se modlí. K tomu patří i různé tradice nebo rituály. Například i evropská liga, které jsme se zúčastnili, tak tam byly přesně stanové standardy, které jsme museli dodržet. Museli jsme mít jejich tradiční čelenky – monkony, museli jsme provádět vajkru – tanec před zápasem, takže to k tomu určitě patří. Ale já s Lubošem na tohle moc nejsme, vlastně se o to ani tolik nezajímáme, ale samozřejmě to respektujeme.
Nemohu se nezeptat, jak vnímá dvacetiletý kluk aktivity Daniela Landy kolem thajského boxu?
Matěj: Určitě v tom má svoji úlohu, protože je to kamarád s hodně zápasníkama, hodně trenérama, dělá jim mentálního kouče a už jenom to, že se zúčastnil, nebo připravoval na daný zápas, protože se připravoval docela důkladně, co jsem slyšel, tak klobouk dolů.
A co říkáš na jeho zápas s Riku Immonenem v rámci Gibu Fight Night před deseti tisíci diváky?
Matěj: Koukal jsem na to a určitě bylo vidět, že Dan není dlouholetý zápasník, ale projevilo se tam srdíčko, zabojoval, i když šel proti několikanásobnému mistrovi světa, který, byť dlouho nestál v ringu, i tak Dana docela přejel a ten se o to i tak popral.
A poslední slovo má Luboš Šuda, legenda, stále dříč a skvělý trenér aplikující do praxe zřejmě i magické praktiky.
Luboš: Vítězství Matěje je samozřejmě obrovský úspěch! Jak pro Matěje, tak pro mě, pro náš klub. Je to obrovská reklama pro náš oddíl, pro Kralupy. Máme takovou tradici, že mu musím Matějovi slíbit, že ten zápas nebo turnaj vyhrajeme a ono to tak vždycky dopadne, takže jsme si dopředu řekli, ano slibuju, že vyhrajeme a dopadlo to, jak dopadlo.
Tak budeme tandemu Kozubovský – Šuda přát, ať si slíbí úspěch i před olympiádou v Tokiu.
autor: Jindřich Kohm
foto: Lenka Bartáková
REDAKCE: tel. č. 
