Kralupy nad Vltavou – V tištěném vydání Kralupského Zpravodaje postupně představujeme jednotlivé odbory kralupského městského úřadu. Z odboru životního prostředí se nám podařilo získat více odpovědí, než se vešlo na stranu Zpravodaje. A proto si zde můžete přečíst celý rozhovor s Mgr. Janem Koberou, vedoucím odboru životního prostředí.
Co všechno zahrnuje agenda odboru životního prostředí?
Životní prostředí je dotčeným orgánem státní správy, ale tím, že byly zrušeny okresní úřady, tak nevykonává jen čistou státní správu, ale i některé činnosti samosprávy. Patří sem např. jak agenda odpadového hospodářství (odpady pro město, spolupráce s TSM Kralupy), tak zajišťování separovaného odpadu. Dále zajišťujeme svoz bioodpadu a všechny věci s tím spojené (spolupráce s firmami, které vykupují odpady). Do dalších samosprávních činnosti patří také správa zeleně. Jak už jsem ale uvedl, primární část naší agendy spadá do státní správy. Jedná se zejména o vodní hospodářství (vodohospodářské stavby, stavby studní, stavby čistíren odpadních vod, stavby tepelných čerpadel atd.), ochranu zemědělského půdního fondu, ochranu přírody a krajiny. Veřejnost se nejčastěji domnívá, že naší stěžejní činností je vydávání povolení ke kácení stromů, ale není tomu tak. V našem případě se jedná spíše o práci okrajovou. Navíc jako orgán ochrany přírody nemáme za úkol hájit zájmy jednotlivců, ale zájmy veřejné. Do ochrany životního prostředí ovšem spadá i lesní hospodářství a péče o kvalitu ovzduší, dále úsek rybářství, tzn. vydávání rybářských lístků, spolupráce s Českým rybářským svazem a v neposlední řadě také správa myslivosti (plány lovů, plány chovů, regulace zvěře atd.).
Jak zásadně se v Kralupech podle Vás změnilo životní prostředí za posledních cca dvacet let?
Za posledních dvacet let se výrazně změnilo zejména ovzduší. Přesně před dvaceti lety se začaly Kralupy plně plynofikovat a město k tomu přispělo zcela zásadní měrou (v letech 1997 – 2000 byl vyplácen příspěvek na přechod na ekologický způsob vytápění, tzn. z pevných paliv na plyn a elektřinu). V Kralupech dnes existuje minimální počet domácností, které topí pevnými palivy – v tomto případě mám na mysli především hlavní zdroj vytápění. Co se týče vod, tak i v této oblasti došlo ke značnému pokroku. Když se provádějí rozbory vody v našich potocích, většinou dostáváme výsledky o tom, že tato „voda není škodlivá na pití“. Pozor, nejedná se o zcela pitnou vodu, ale o vodu, která není zdraví škodlivá. Doby, kdy se vypouštěly do vod různé chemikálie, jsou už naštěstí pryč. I samotní lidé jsou už natolik vychovaní, že je zkrátka nenapadne, aby do vody cokoliv vypouštěli, alespoň tady v Kralupech. Doba v tomto ohledu opravdu pokročila a osobně si myslím, že i jako národ jsme v tomto ohledu poměrně civilizovaní.
Např. tedy černé skládky se na území města vůbec nevyskytují?
Černé skládky se v Kralupech vyskytovaly do roku 2001. Známkový systém, řekněme tak trochu socialistický, se u nás příliš neosvědčil. Někteří občané místo toho, aby si koupili známku, tak „šetřili“ těch třicet korun tak, že nám sypali nepořádek všude možně. Později se ale zavedl kapitační poplatek, jenž přinesl značný posun. V pozdějších letech pak město zrušilo poplatek úplně (v Česku podobných měst příliš není, z těch větších to jsou např. Teplice). Černé skládky se tudíž v podstatě nevyskytují, neboť nikdo z lidí to v podstatě nemá zapotřebí. Ale samozřejmě tu a tam se něco objevit může, ale je to spíše záležitost konkrétních jedinců.
Velkou chválu sklízíte od občanů města za realizaci „květinového projektu“ v Mostní ulici, taktéž za překrásně vypadající kruhové objezdy. Sleduje váš odbor speciálně moderní trendy v oblasti výsadby květin, křovin a stromků? Jste inspirováni např. zahraničními postupy?
Za poslední dobu jsme zaznamenali celou řadu nadšených ohlasů a je pravda, že to naši práci hodně zviditelnilo. Pro nás samotné je to ale jen taková pomyslná třešnička na dortu, zlomek toho, co se na odboru životního prostředí dělá. Jinak novodobé trendy pochopitelně detailně sledujeme a výsledky se postupně dostavují. Samozřejmě občané nejvíce oceňují ono estetické hledisko, což je něco, co se u nás v minulosti příliš nenosilo. Vůbec tím nechci říci, že bylo všechno špatně, avšak trendy vycházely z úplně jiných principů. V Kralupech máme nyní to štěstí, že zastupitelé města jsou životnímu prostředí velmi nakloněni a mají velký zájem na tom, aby naše město vypadalo hezky. Je ale jasné, že vše hezké něco stojí.
Najde se v Kralupech ještě nějaká destinace, která z toho estetického hlediska v příštím roce naváže na to, co bylo letos uskutečněno v ulici Mostní?
V Kralupech jsou ještě dvě destinace, ve kterých chceme realizovat něco podobného, ale v této chvíli nebudu konkrétní. Všichni lidé by samozřejmě rádi viděli květinovou okrasu v místě, kde žijí, ale to je samozřejmě nemožné. Je třeba si uvědomit, že naše činnost je úzce spjata i s ekologickou stránkou věci, čímž předesílám, že primární je pro nás především dodržování zákona, z čehož vyplývá především vytváření ekologické stability.
Jsou podle Vás Kralupy nad Vltavou vhodným místem pro život? I třeba s ohledem na kvalitu ovzduší?
Kralupy jednoznačně jsou vhodným místem pro život, nicméně alfou a omegou kvality ovzduší je ve městě doprava. Když byl v Kralupech zavřený most, tak v podstatě po celý rok nedocházelo k žádným výrazným zatížením, vše bylo v podstatě na té nejideálnější možné úrovni. I tak je ale současná situace poměrně stabilní, a přestože již nemáme k dispozici měřící stanici, troufám si tvrdit, že nepatříme mezi nejvíce zatížená města. Samozřejmě občané Veltrus či Kozomína by mi mohli oponovat, neboť na jejich území jistě unikají pachové látky z chemičky, ale že by to byly látky vysloveně škodlivé lidskému zdraví, to nikoliv.
Stojí před vaším odborem nějaká zásadní výzva, která se vztahuje k otázce životního prostředí v Kralupech nad Vltavou? Na jaké rezervy je třeba se v budoucnosti zaměřit?
Největší výzvou je, abychom do budoucna dokázali zamezit jevům, jakým je např. ta nešťastná „halda odpadů“, která stojí za naším městem. Odbor životního prostředí se k této věci vyjadřoval vždy negativně a kriticky, dávali jsme i přezkoumat rozhodnutí stavebního úřadu MěÚ Veltrusy v mimoodvolací lhůtě, ale že z toho následně vzniklo rozhodnutí o povolení s posvěcením krajského úřadu, tak toto vnímám jako naprostý kolaps veřejné správy. Stále jen kroutím hlavou nad tím, že se něco podobného mohlo vůbec stát. Každopádně veřejnost celou situaci vnímá pochopitelně negativně, a přestože se ohledně toho vede hned několik správních soudních sporů, tak ta halda tam stále leží. Mým přáním tedy je, abychom se jako zástupci státní správy chovali v souladu se zákonem a chránili zájmy českého státu. To ale není ani tak výzva, jako spíše náš úkol. Jako představitel orgánu státní správy bych si přál, aby všechny projekty a stavby akceptovaly zákony této republiky, aby akceptovaly nutnost čistoty životního prostředí a respektovaly úředníky jako moc výkonnou, chránící veřejný zájem. S tím souvisí i přání, aby se lidé chovali navzájem slušně a neřešili si sousedské spory obstrukcemi a falešnými obviněními při povolování drobných staveb. A když už jsme u těch staveb a urbanizace krajiny vůbec, tak by bylo dobré, kdyby bylo zachováváno a vylepšováno životní prostředí, abychom šli naproti možnostem dnešní doby, moderním technologiím a postupům, dle kterých lze zachovat slušné podmínky pro život. Nejen pro nás samé, ale hlavně pro budoucí generace. Z těch dalších výzev, které však už spadají do úseku samosprávy, bych si přál, abychom společně s odborem investic mohli realizovat projekt týkající se revitalizace Seifertova náměstí (naproti KaSSu). Zde se počítá s výraznou úpravou terénu a odstraněním veškerých betonových monumentů. Obdobné úpravy chystáme i pro prostředí v blízkosti ulice U Parku. Tam by měly být stávající porosty nahrazeny spíše květinovou výsadbou, změnou by měla projít i dlažba v blízkosti památníku.
Autor: Aleš Levý, tikový mluvčí MěÚ
REDAKCE: tel. č. 
