Studenti Katedry architektury Českého vysokého učení technického v Praze během zimního semestru pracovali na možných úpravách budovy kralupského pivovaru. Pod vedením profesora Tomáše Šenbergera a doktora Jana Pustějovského připravovali návrhy konverze pivovaru, jenž byl založen v roce 1872. Zajímavým zjištěním bylo, že většina z dvaadvaceti studentů ponechává pivovarský komín jako upomínku na průmyslovou minulost města. Každý ze studentů však na tento projekt nahlížel z různé perspektivy a tak vzniklo mnoho variant architektonických studií. Seznámíme vás krátce s několika z nich.
Bc. MARKÉTA ŠORNOVÁ (23 let)
Jak těžké pro Vás bylo zadání?
Pivovar je velice rozsáhlý a je v něm velký potenciál. Zpočátku jsem nevěděla, jakým směrem se při návrhu vydat. Byla to pro mě první konverze, poprvé jsme ve škole pracovali s něčím, co již stojí a nějakým způsobem funguje či fungovalo. Proto bylo těžké zvolit si ten správný směr, abych vnesla do objektu něco nového, něco funkčního, něco, co tam zapadne a bude to sloužit lidem. Zároveň aby byl stále zachován znatelný odkaz tehdejšího pivovaru. Vzhledem k tomu, jak je objekt velký, jsem se zaměřila podrobněji na část bytů v horních podlažích. Pro komplexnější rozbor a dopracování celého projektu, bych ale potřebovala, vzhledem k velikosti objektu, více než jeden semestr ve škole.
V čem je výhoda Vámi navržených průhledných zvukotěsných boxů použitých pro učebny hry na hudební nástroje?
Hlavní bod, proč jsem zvolila průhlednost boxů, je zvýšení prostupu denního osvětlení do interiéru. Vzhledem k tomu, že se nachází ve 3. a 4. nadzemním podlaží, kde zachovávám původní okna, bylo potřeba zajistit dostatek denního osvětlení pro každou místnost. Kdybych využila neprůhledný materiál místo průhledného, tak bych pravděpodobně neumístila do každé místnosti okno, což je nepřípustné. Zároveň tento návrh umožňuje studentům být v neustálém vizuálním kontaktu s ostatními.
Bc. MAREK MACH (25 let)
Jak dlouho jste na návrhu pracoval?
Měli jsme na to semestr, což je 13 týdnů + nějaký čas na finalizaci vizuální stránky po konci semestru, asi další 2 týdny. Plus samozřejmě začátek práce obsahuje návštěvu místa a průzkum.
Z jakých důvodů jste se rozhodl pro mezonetové byty?
Obecně jsem chtěl udělat takovou zátěžovou zkoušku pro pivovar. Jestli ty byty pojme a budou tam moc být. Tuto možnost podporovalo i přímo město. Mezonetové jsou proto, že byty obecně jsou velmi těžko adaptovatelné na takovouto stavbu. Pivovarské prostory sladovnických půd jsou velkoprostorové, s malými okny a sloupy většinou uprostřed traktu. Tento prostor je pak z hlediska konverze a adaptability nejvíce vhodný ponechat tak, jak je, otevřený a vložit do něj například galerii, kanceláře atd. Byty jsou velmi problematické z hlediska vedení sítí i stavby nových příček a z hlediska osvětlení. Proto jsem volil mezonetové byty i z pohledu větší využitelnosti bytů a možnosti osvětlení.
Kdyby se jeden z návrhů měl realizovat, proč by to měl být ten Váš?
Tak samozřejmě jsem přesvědčen o svojí práci. I když ve výsledku vidím u spolužáků věci, jak to mohlo být i jinak a třeba i lépe. Ale k mému projektu. Jeho síla a přínos je v tom, že se snažím maximálně podporovat historickou identitu místa a zachovávat co nejvíce z atmosféry místa. Konkrétně tím myslím, jak některé prvky na fasádě, nosné konstrukce, tak např. zbytky technologií na výrobu piva uvnitř objektu. Ale vše tedy společně s novými zásahy vypovídajícími o současné době a architektuře. To je podle mého naprosto zásadní. Člověk, který navštíví pivovar, by měl pak vnímat současnost v nových zásazích, ale i tu historii místa i města Kralupy.
Bc. JIŘÍ KALUHA (24 let)
Jak náročné bylo popasovat se se zadáním studie?
Obtížnost zadání je špatně porovnatelná, rozhodně šlo ale o zadání inspirující. Konverze průmyslových staveb v rámci školního zadání pro mě byla novinka, ale bylo to něco, co jsem si opravdu užil. Samotná budova a její umístění ve městě má své kouzlo, svoji historii. Nejtěžší bylo tedy rozhodnout, které přednosti stávající budovy mají být vyzdvihnuty a které prvky by bylo vhodné eliminovat.
Do svého návrhu jste vybral lezeckou stěnu, co Vás k tomuto nápadu vedlo?
Lezecká stěna byla navržena do prostoru pivovarského hvozdu, tedy neosvětlené střední části pivovaru, která sousedí s prostorem schodiště. Tento prostor je pro pivovary specifický a jeho možnosti konverze jsou celkem omezené, neboť jde o nepřepatrovaný prostor, který prochází téměř celou výškou budovy a v horní části je zakončen klenbou. Přemýšlel jsem nad několika variantami jeho využití, od výtahové šachty až po galerii, ale nakonec jsem se rozhodl tento přirozeně málo osvětlený a těžce vertikální prostor využít právě jako lezeckou stěnu, která by zde dle mého názoru při zachování původního kouzla tohoto prostoru a relativně malém množství úprav mohla fungovat. Tato funkce také souvisí s navrženou tělocvičnou ve druhém podlaží.
Kdyby se jeden z návrhů měl realizovat, proč by to měl být ten Váš?
Mým cílem bylo navrhnout realistický pohled na věc bez velkých demolic a extrémních přestaveb, chtěl jsem spíše očistit objekt pivovaru od nejrůznějších přístaveb, napravit v minulosti vzniklé architektonické nedostatky, otevřít ho občanům a nabídnout využití a nové funkce a jejich uspořádání do specifických prostor pivovaru. Chtěl jsem zachovat určitou rovnováhu občanské vybavenosti a komerčních prostor, aby konverze získala nějaký rámcový ekonomický smysl. Návrh byl koncipován jako racionální konverze, jejíž prvky by šlo dále rozvíjet.
Kateřina Horová
REDAKCE: tel. č. 
