Kralupské pivovarnictví má bohatou historii, o které nevědí ani mnozí Kralupané. Znají jen pojem „bývalý pivovar“ a dnešní nevzhledně vyhlížející budovu. Vždy tomu tak ale nebylo. Kralupské pivo bylo vyhlášené a vyváželo se až do Ameriky. Podívejme se stručně na jeho historii, jeho rozkvět a rychlý úpadek.
Místní historik Ing. Josef Stupka o pivovaru napsal: „V roce 1871 zakoupil pozemek bývalého Sýkorovského gruntu č.p. 3 sládek Josef Fischer ze Zdib a postavil zde o rok později pivovar. Od samého počátku se v kralupském pivovaru vyráběl výtečný
slad, který se vyvážel i do ciziny. Ke konci 19. století za dalšího majitele Leopolda Fischera se již vyrábělo 24.000 hektolitrů piva ročně, a to díky modernímu vybavení poháněnému parostrojním zařízením. Vyrábělo se pivo 100 světlé a 100 černé a v ležáckých sklepech i 120 ležák.“ Během let nástupci klanu Fischerů rozvíjeli provoz a modernizovali ho. Vybudovali sladovnu, která byla využívána hlavně díky železničnímu uzlu. Otvírali restaurace, podporovali sklepní hospodářství, zřídili ležákové tanky, generátor na výrobu umělého ledu, stáčírnu piva do lahví, postupně odstoupili od rozvozu koňským spřežením a investovali do automobilů.
Obě války provoz pivovaru poznamenaly, ale vždy se podařilo znovu obnovit výrobu kralupského piva. V roce 1948 došlo ke znárodnění, střídali se vlastníci a ředitelem se stal Josef Kopřiva, tehdejší sládek. Vznikl ryze socialistický podnik. Vyrábělo se sice 70.000 hektolitrů, ale bohužel na úkor kvality. Skončil i odbyt pro hlavního odběratele a tím byly kladenské hutě. V roce 1979 pivovar dovařil a v jeho objektu fungovala pouze sladovna a z části se stala stáčírna Velkopopovického piva. Po úpadku vlastnických firem majetek odkoupilo v exekuci Město Kralupy nad Vltavou.