Kralupy nad Vltavou – KZ 9/2017 – Do nové sezóny vstupuje kralupský hokej s novým sportovním ředitelem, kterým se před prázdninovými měsíci stal Josef Zajíc, bývalý československý a český reprezentant a především dlouholetý kapitán kladenského extraligového mužstva. V rámci své široké působnosti bude dohlížet nejen na chod a rozvoj klubu, ale zároveň také povede seniorský A-tým jakožto hlavní trenér.
Z jakého důvodu jste se rozhodl právě pro Kralupy?
Velkou úlohu při mém rozhodování sehrála známost lidí, kteří se ve vedení kralupského hokeje pohybují. Obraz toho, jak to tady funguje, jsem už měl, takže se úplně nedá říci, že bych vstupoval do zcela neznámého prostředí. Věděl jsem, že lidé se zde zasadili o jakýsi restart kralupského hokeje, který s sebou nese první výsledky. Myslím, že jsem nyní vstoupil do skutečné „hokejové rodiny“, což mě obrovsky těší a zároveň i motivuje. Mým záměrem je tady zůstat déle, pochopitelně za předpokladu, že s mojí prací bude panovat spokojenost.
S jakou vizí a osobními cíli jste do klubu přišel?
Primárním cílem je vytvoření maximálního prostoru pro individuální růst hráčů. Aby se tohle všechno povedlo, je třeba v Kralupech vytvořit patřičné zázemí, které se samozřejmě neobejde bez finančních prostředků. Pokud tady chceme udržet kvalitní trenéry, musíme jim nabídnout i důstojnou odměnu. Zároveň je ale nutné vytvářet příznivé podmínky pro trénink. Naším dlouhodobějším cílem je vybudování sportovního centra, které by však nezastřešovalo jen hokej. V Kralupech, byť je to malé město, funguje nespočet sportovních oddílů a sami bychom byli rádi, kdyby se nám podařilo ke spolupráci přimět např. basketbalisty, volejbalisty, atlety atd. Dalším krokem je užší spolupráce se školami, kterým chceme naše vize postupně představit. V Kralupech spatřuji obrovský sportovní potenciál, jsem úplně v šoku z toho, kolik lidí tu aktivně sportuje (běh, kolo, kolečkové brusle). Cítím, že se nacházím v prostředí, které je sportu nakloněno, takže si říkám, že právě tady by mohl být solidní základ pro výchovu a růst mladých sportovců.
Už jste si dokázal trochu zanalyzovat, v jakém stavu se současný kralupský hokej nachází?
Zkusím na Vaši otázku odpovědět takto. Cca před třemi lety jsme získali na Kladně projekt „Hokejové centrum“ a podělili jsme se o něj právě s místním klubem. V ten okamžik Kralupy zažily hokejový restart, utvořily se zde oddíly a nám se brzy stalo, že od nás začaly odcházet mladí hráči právě sem, a to i ti talentovaní. Rázem nám došlo, že to tady nejspíš dělají dobře. Výsledky koneckonců hovoří samy za sebe. Mládežnický hokej jde nahoru, mladší dorostenci do poslední chvíle bojovali o postup do extraligy a osobně mě velmi těší i to, že se zde daří budovat opravdu korektní prostředí, na kterém se nepodílejí jen trenéři, ale také rodiče.
Jaké záměry naopak máte se seniorským týmem? Fanoušci by byli jistě rádi, kdyby mohli pravidelně chodit na zápasy nějaké vyšší soutěže.
Mým zájmem rozhodně je, aby se tady nějaká vyšší soutěž hrála. Vnímám, že i pro malé děti je obrovským mínusem, když si nemohou sáhnout na své vzory. Samozřejmě hokej je velmi nákladný sport, v tomto ohledu je opravdu těžké něco lidem slibovat. Každopádně se ale budu snažit i pro seniorský hokej udělat maximum. Uvidíme, jaké budou možnosti. Máme tu krásnou halu, zázemí je tu také odpovídající. Kralupy by si určitě vyšší soutěž zasloužily. Přiznám se, že i v tomto ohledu mám nějaké záměry, uvidíme, jaké budou možnosti.
V Kralupech se před dvaceti lety hrála I. liga, ovšem Vy sám jste tehdy patřil k pilířům extraligového Kladna. Vnímal jste však, že právě v Kralupech tehdy byl poměrně silný tým, který se nakonec dostal až do baráže o extraligu?
Na Kladně jsme měli skvělou partu hráčů, ale nehráli jsme tak dobře, jak se možná očekávalo. Nicméně většina hráčů se paradoxně jezdila dívat na hokej právě do Kralup a musím říct, že tu místní pohodu jsme kralupským klukům docela záviděli. Zdejší zimák má takovou zvláštní auru, je tady světlo, což třeba na mě osobně vždycky působilo pohodově. Jinak samozřejmě v Kralupech hrála celá řada našich spoluhráčů, kamarádů, na které jsme se jezdili dívat a pochopitelně jsme s nimi udržovali komunikaci (navíc tady tehdy působil náš bývalý trenér Zdeněk Müller). V Kralupech tehdy skutečně působili extraligoví hráči, kteří tu nejvyšší soutěž nehráli jen shodou nějakých okolností.
V čem myslíte, že současný český hokej nejvíce zaostává? Co je tím nejpalčivějším důvodem toho, že z těch největších turnajů už nevozíme medaile?
Domnívám se, že se nám nepodařilo zachytit dobu, která se nepochybně změnila. Totálně jsme poztráceli týmovost a soudržnost. Z toho důvodu neztrácíme jen v hokeji, ale ve všech kolektivních sportech. Na internetu jsme si zvykli sdílet všechno možné, ale pozapomněli jsme na sdílení emocí v rámci skutečného světa. Z dětí se začala postupně vytrácet empatie, je jim jedno, jak se vede např. kamarádovi v týmu. Pan Bukač (Dr. Luděk Bukač st., renomovaný hokejový odborník a bývalý trenér, pozn. aut.) říká, že jsme to právě my, kdo jim bere tu hravost. Souhlasím s tím, ovšem když k nám rodiče děti přivedou, není na nich vidět, že by byly schopny vyřešit něco samy. Nejsou na to zvyklí už z domova. Svaz nyní učinil nějaké pozitivní kroky, ovšem musíme se změnit i my jako rodiče. Vždyť kolikrát děti vezeme na hokej? Kolikrát mají prostor si o věcech rozhodovat samy? Kolikrát jim nic neorganizujeme? Domnívám se tedy, že všechno důležité začíná už u samotných rodičů. Dneska nám na hokej přijdou děti, rodiče si je nahrávají, nekonečně dlouho s nimi něco řeší, radí, něco jim neustále vnucují… Když jim ale pak hodíme puk na led, oni jen čekají, co my jim řekneme. To třeba lotr Voráček (hokejový útočník Jakub Voráček, působící v kanadskoamerické NHL, pozn. aut.) nám hned tři puky ukradl, trenér ho několikrát musel poslat do kabiny, protože zlobil. Nicméně byl to právě jeden z těch hráčů, u něhož nebyla potlačena hravost, kterou pokládám u dětí za nezbytnou.
Další problém vidím i v tom, že dnes mají děti starší rodiče. Když k nám přivede dítě mladší rodič, příliš se s ním nemazlí. Naopak rodič v pokročilém věku je na každém tréninku, stojí za plexisklem, vše kontroluje a ještě za dítě mluví, což je úplně nejhorší. My ale potřebujeme přesně pravý opak a tím je možnost s malými hráči samostatně pracovat a pro hokej je nadchnout. To je nejdůležitější. Nemá smysl být nešťastný z toho, že jsme ve čtvrté nebo páté třídě nevyhráli mistra republiky. Rodiče dají své děti na hokej a za několik měsíců už mají kdovíjaké představy. Je třeba si dávat cíle krátkodobé. Rodiče musí být trpěliví a mít v nás důvěru.
Nenechali jsme se ovšem zaslepit i těmi velkými úspěchy předchozí hokejové generace?
Ano, je tomu tak. Osobně jsem měl tu čest vyrůstat s těmito hráči a na vlastní kůži jsem zažil ten velký hokejový progres. Jak se ty úspěchy dostavily? My jsme byli nesmírně hladoví, chtěli jsme hrát a především jsme těžili z výborné metodiky českého hokeje. Našemu rozletu však také velmi pomohla sametová revoluce. Spousta hráčů odešla do zahraničí a my jako mladí jsme dostali příležitost. A to nemluvím pouze o Trenčínu a následně Kladnu, kde jsem hrál. Ta expanze mladých hráčů do prvních týmů byla celorepubliková. A dnes? Mladí dostávají prostoru hrozně málo. Navíc když se jim něco nepovede, trenér je hned posadí. Ne! Takhle to nejde! Ten hráč tam musí jít, chybu třeba i šestkrát udělat, aby získal tu zkušenost. Mladé hráče bohužel ztrácíme, ale chci věřit tomu, že jsme na dobré cestě tohle všechno změnit.
Josef Zajíc (narozen 7. 9. 1968)
- V nejvyšší hokejové soutěži odehrál celkem 576 utkání, vstřelil 130 branek a zaznamenal 236 asistencí.
- Českou republiku reprezentoval v mládežnických kategoriích (U17, U18, U20) i v seniorském národním týmu. S Duklou Trenčín získal v sezóně 1991/92 mistrovský titul.
- V průběhu hráčské kariéry se začal věnovat mládeži, dva roky zastával i funkci sportovního manažera klubu HC Mountfield České Budějovice. Po ukončení aktivní hokejové kariery několik let také úspěšně pracoval pro Českou televizi jako hokejový expert. V klubu Rytíři Kladno působil jako generální manažer mládeže, v sezoně 2013-14 byl asistentem trenéra u A-mužstva Rytířů Kladno. V pražském klubu HC Hvězda působil napříč kategoriemi v sezoně 2016/17.
autor: Aleš Levý, tiskový mluvčí města
REDAKCE: tel. č. 
