Kralupy nad Vltavou – Na soukromém pozemku naproti nádraží chce nechat developer postavit velký supermarket. Díky tomuto záměru se zvýší doprava v dané lokalitě, kruhový objezd Na Františku přestane kapacitně vyhovovat a plánovaný rozvoj náměstí s malými obchody nebude mít smysl. Nejen to jsou negativa záměru, který opět rozvířil diskusi v našem městě, a to prostřednictvím billboardové kampaně útočící na starostu Kralup.
Zásadní informace k této kauze může podat jedině vedoucí stavebního úřadu, neboť stavební úřad – nikoli starosta – je ten, který o celém záměru od samého začátku rozhoduje.
Pojďme hned na úvod trochu nazpět v čase. Můžete ještě jednou ozřejmit, proč stavební úřad neschválil danou územní studii?
Zpracování územní studie je pro dané území požadováno územním plánem města, který byl schválen zastupitelstvem. Funkcí územní studie je zjištění rizik v území. Na základě posouzení a prověření územní studie stavební úřad dospěl k závěru studii neschválit, neboť nebyla v souladu s územním plánem města. Dále územní studie nebyla ve vybraných požadavcích v souladu se zadáním, ať už co se týče prostorového uspořádání, či začleněním předmětného záměru do území. Dalším důvodem pak bylo enormní navýšení dopravy. Územní studie jednoznačně ukázala, že dopravní zatížení v ulicích Jodlova a Žižkova by bylo skutečně markantní, ostatně samotná čísla o tom vypovídají nejlépe. Velmi důležité je ovšem zmínit, že veškeré dotčené orgány, které jsme požádali o vyjádření (Krajská hygienická stanice, odbor dopravy, odbor životního prostředí), vydaly k záměru zamítavá závazná stanoviska.
Dobře, zeptám se tedy jinak. Co byste Vy osobně musel udělat pro to, aby jednoho dne před nádražím Kaufland stál? Jestli to chápu správně, musel byste jednat v rozporu se zákonem?
Nevím, jestli takto správně formulovat otázku na mojí osobu, respektive stavební úřad. Především je nutné, aby oprávněná osoba řádně zpracovala územní studii v souladu s územním plánem, zadáním územní studie a dle stavebního zákona a navazujících předpisů. Naším úkolem je posuzovat studii celou, to znamená nejen pozemky patřící společnosti CITRONELLE a.s., ale také pozemky patřící městu. Stále je nutno brát území jako celek, ne jen tu jedinou část, tj. pozemky patřící CITRONELLE a.s.
Co si tedy slibují všichni příznivci, kteří projektu výstavby Kauflandu fandí? S těmito závěry přece musí být dobře seznámena i protistrana?
Také mi to není jasné. Oni sice namířili kampaň proti starostovi Petru Holečkovi, nicméně to finální rozhodnutí bude na stavebním úřadu. Posléze to vždycky bude nastaveno tak, že „stavební úřad povolil/nepovolil“. Protistrana má dojem, že tohle všechno, co jsem uvedl, se dá nějakým způsobem řešit, nevím, jestli použít přímo slovo „obejít“, ale možná mají pocit, že bychom jako stavební úřad nemuseli být tak přísní. Nicméně cílem celé této kampaně je vyvinout co možná největší tlak na veřejnost, aby tento záměr podporovala. To znamená něco ve stylu: „Vidíte, my všichni tady ten Kaufland chceme“.
Chápu, ovšem v médiích se často objevuje pouze Vaše jméno, dokonce jste byl v některých internetových diskuzích označen za tu jedinou překážku, která celému projektu brání. Stavební úřad ale pochopitelně nejste jen Vy sám. Jaké stanovisko například zastávají další osoby, které se touto územní studií zabývají?
Touto studií jsme se zabývali v rámci tříčlenného týmu a náš názor je v této věci shodný. Protože se ale jedná o naprosto zásadní akci, rozhodli jsme se také oslovit ke spolupráci skutečné kapacity v daných oborech. O vyjádření jsme rovněž poprosili Doc. Ing. arch. Petra Durdíka, předsedu Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, nebo Ing. Tomáše Sklenáře, spoluautora stavebního zákona, jeho novel a prováděcích vyhlášek k němu, poradce ministryně pro místní rozvoj, člena předsednictva Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, člena České společnosti pro stavební právo. V České republice opravdu není větších expertů. Je tedy evidentní, že celá studie nestojí jen na úsudku jednoho úředníka.
Co by výstavba Kauflandu pro město znamenala, a to se všemi plusy a mínusy?
Pozitivum je pochopitelně takové to lidské hledisko. To znamená nové nákupní možnosti, úprava prostoru před nádražím, který opravdu nevypadá důstojně, a to i v součinnosti se stále vylepšujícím se centrem města. Negativum je enormní nárůst dopravy, který byl i jasně specifikován v dopravní studii. Tam bylo například uvedeno, že v Žižkově ulici by se ze stávajícího počtu 2 200 aut měla doprava zvednout na 6 500 vozidel za 16 hodin, tzn. v intervalu, kdy se nejvíce jezdí. Zároveň v dopravní studii bylo uvedeno, že časem nebude kapacitně vyhovující kruhový objezd „Na Františku“. Tím, jak vzniká nové centrum města a nové náměstí, tak v budoucnu dojde realizací záměru uzavření Palackého náměstí ze směru ulice Palackého (což je aktuálně jediný současný příjezd na náměstí) a například k budově spořitelny se řidiči dostanou pouze nově vzniklou ulicí Pivovarská, resp. ulicí Husova. Tudíž nárůst v ulici Jodlova a Žižkova stoupne ještě více.
Dalším negativem je umístění velkoplošného povrchového parkoviště (investor se nezabýval umístěním parkovacích ploch do podzemí či na střechu objektu), tím vzniká nedostatek zeleně, která je umístěna pouze na pozemcích města. Dochází tak k znehodnocení území a zablokování dalšího rozvoje v území.
Myslím si, že by lidé měli přemýšlet nad tím, co jim záměr Kauflandu v takovémto měřítku přinese, a co jim naopak vezme. Přece jen Kaufland bude nějaká kupní síla a je více než jasné, že malé krámky v centru postupně skončí, protože nebudou mít sílu takhle velkému kolosu konkurovat. Zároveň ta plocha nakonec uzme veškeré dění z nově vyrůstajícího centra města. Vidíme to již nyní na příkladech měst, jako Slaný či Roudnice nad Labem, kde jsou nádherná náměstí, ale veškerý ruch odtamtud zmizel, nemluvě o konci některých obchodů, které tvořily kolorit obou zmíněných měst.
Dobře, ovšem zaznívají i hlasy, které hovoří o tom, že ať bude naproti nádraží cokoliv, doprava se tím logicky stejně musí navýšit. Co o tom soudíte?
Právě proto se musí důkladně zvažovat, jaký záměr je pro dané území vhodný, aby nedošlo k enormnímu navýšení dopravy, jak je to v případě předložené studie a záměru Kauflandu. Navíc je potřeba brát v potaz i hledisko architektonické. Nebyla by to jen jedna jediná „šedivá“ obchodní zóna a obrovsky vydlážděné území, ale měla by se tam umístit i zeleň, nějaké veřejné prostranství, což má pochopitelně jiný vliv na mikroklima, na které nesmíme v dnešní době zapomínat.
Nabízí se tedy nějaké kompromisní řešení? Například Kaufland v „malém“?
Ano, samozřejmě. Tohle je jedno z možných řešení. Kompromis nabízíme společnosti CITRONELLE a.s. od samého začátku – zmenšení záměru. Více zeleně, vymezení uliční čáry, velkoplošné povrchové parkoviště nahradit částečně parkováním v podzemí a na střeše objektu, a ušetřený prostor využít pro zeleň a veřejné prostranství.
Cítíte se být ve světle známých okolností pod tlakem?
Cítím se být pod tlakem především na základě toho, že vedoucí stavebního úřadu je jediná osoba, která je kompetentní o celé záležitosti rozhodnout, neboť stavební úřad zastupuji.
REDAKCE: tel. č. 
