KREJČÍ
Těžko rozhodnout, zda prvenství v cechu krejčovském náleží krejčímu Beránkovi, který měl svou dílnu v ulici Ke Koupališti, či krejčímu Karlu Šubrtovi. Ten se na své podnikání připravil vzorně na průmyslové škole pokračovací. Proti Podpěrovým měl dobře zařízenou krejčovskou dílnu Karel Černý. Krejčí pan Karel Koubek se v Lobečku specializoval na výrobu spodního prádla. První místo v cechu krejčovském jednoznačně patří panu FRANTIŠKU ŠIMÁČKOVI.
Narodil se 25. ledna 1906 v Nebřichu v okrese Benešov v rodině krejčího Františka Šimáčka a Marie, rozené Rabiňákové v Blážími. Už i jeho dědeček Jan Šimáček byl vyhledávaným krejčím a těšilo ho, že snad i jeho vnouček bude v řemesle pokračovat.
Tak se také stalo. Po dvouletém učení 1922-24 se mladý František zapojil v Nebřichu do rodinného podniku. Protože věděl, že dokáže mnohem víc, nastupuje jako novic k firmě Adam do Prahy. Tato zkušenost se mu hodila skvěle. Založil si v Kralupech „Na Františku“ svou vlastní firmu. Látky a přípravy vždy dobře nakoupil, jak vždy tvrdil, v prodejně „U Vlachů“. Obsluhovala ho Jindřiška Dudková z Otvovic a František ji jednoho dne požádal o ruku. Desátý listopad 1935 byl jejich dnem svatebním. 
V centru města si na hypotéku zařídil byt a dílnu, ve které pracovalo při otevření šest zaměstnanců a v roce 1945 dokonce dvanáct. Na 22. březen 1945 nikdy nezapomněl, protože jeho krejčovské království dostalo přímý zásah. Pokračovat v krejčovství mu umožnil MěNV v Kralupech tím, že mu uvolnil v Lobečku vilu v ulici B. Němcové, kterou postavil JUDr. Josef RozenzweigMoir. Tento právník zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi.
Krejčí Šimáček s Lobečkem spokojen nebyl, v hlavě měl jiné plány. Vyhlédl si pro krejčovský závod nejatraktivnější místo ve městě, a to přímo před Baťovou prodejnou. Celostátním zásahem podniky živnostníků přestaly existovat. František byl asi rok zaměstnancem Oděvy a od roku 1949 přešel do SONP Kladno. V roce 1952 po těžkém úrazu hlavy na Kladně končí a roky do důchodu vyplní zcela odlišným postem. Na plný úvazek dělal řidiče drážních hasičů. Zemřel na následky mozkové mrtvice 1. 4. 1969 a je pochován na kralupském hřbitově.
Vlastimil Řada
REDAKCE: tel. č. 
