Je to neuvěřitelné, ale kralupská spořitelna oslaví letos v lednu 130 let svého trvání. O kralupské spořitelně psal Zpravodaj v minulosti již mnohokrát. Historický okamžik nadešel 25. ledna 1888. Nový peněžní ústav byl otevřen jako společenstvo s ručením obmezeným v domě č. p. 75 v Jungmannově ulici.
Kralupy, které měly v té době kolem 2000 obyvatel, byly finančně odkázány na peněžní ústavy ve Velvarech a ve Slaném. Na podnět kralupského starosty Prokopa Jindřicha Masnera byl zřízen peněžní ústav i v Kralupech. Při zahájení v roce 1888 měla kralupská spořitelna, ještě bez přívlastku městská, jenom jednoho zaměstnance a 231 vkladatelů a kanceláře v pronajatém domě v Jungmannově ulici. První vklady činily 64 000 zlatých.
Ten jeden zaměstnanec, který stačil na celou agendu, byl absolvent obchodní akademie Josef Kořínek. Nový peněžní ústav řídilo ředitelství složené ze dvanácti členů, vesměs vážených a bohatých kralupských obchodníků a továrníků. V čele ředitelství stál předseda MUDr. Antonín Čtrnáctý. To byla tehdy známá osobnost. Tento všestranně činný lékař byl i prvním starostou kralupské sokolské jednoty. Rovněž jeho syn Miloš Čtrnáctý byl významnou osobností. Byl redaktorem pražské Národní politiky a průkopníkem založení československého rozhlasu.
Úspěšně se rozvíjející činnost spořitelny porušila v roce 1890 nečekaná veliká povodeň, která postihla vltavské povodí. Vltava překvapila Kralupy 4. září 1890 zvýšenou hladinou řeky o 6,4 m a Jungmannova ulice byla zaplavena. Místnosti spořitelny byly vodou natolik poškozeny, že se staly nepoužitelné a peněžní ústav se na přechodnou dobu přemístil do domu č. 5 na Palackého náměstí, který patřil jednomu z členů ředitelství spořitelny Josefu Řehořovskému. Činnost kralupského peněžního ústavu byla tak úspěšná, že už v roce 1899 si mohl zakoupit pozemek naproti kostelu a postavit zde za 13 000 zlatých jednopatrový dům, který dostal číslo 178.
V roce 1904 převzalo spořitelnu do vlastnictví město Kralupy nad Vltavou a přejmenovalo ji na „Městskou spořitelnu“. Zásadou Městské spořitelny bylo: „Že nebyla založena jen pro bohaté, ale i pro chudé, aby se mohli státi zámožnými. Proto spořitelní úředník obslouží stejně ochotně vkladatele malého jako velkého“. Nejmenší vklad mohl být 1 Kč. Změna majitele spořitelny, kterým se stalo město Kralupy nad Vltavou v roce 1904, znamenala, že město ručilo za veškeré vklady svým jměním a všemi svými příjmy. Městská spořitelna nadále prosperovala velmi dobře, takže se úroková sazba vkladatelů pohybovala stále kolem 4 %.
V roce 1922 si mohla pořídit budovu ještě větší na reprezentačním místě přímo na rohu Palackého náměstí a Husovy ulice, kde je dodnes. Budovu číslo 178 u kostela pronajala v roce 1923 levně kralupské knihovně. Dnes zde již po uvedené budově nezůstalo nic. Srovnala ji se zemí americká bomba při náletu 22. 3. 1945. Jen trhliny v protější budově kralupského kostela připomínají druhou světovou válku. V současné době speciální firma provádí opravy styčných i ložných spár a zajišťuje statiku kostelního zdiva. Budova č. 579 na rohu Palackého náměstí, kde dříve bývala lékárna, přišla spořitelnu na 40 000 Kč. Architekt Antonín Karban přistavěl k této budově ještě dům v Husově ulici a obě budovy spojil v jeden architektonický celek. V roce 1935 byly obě budovy modernizovány pražským architektem Josefem Maříkem. Ten přemístil původní hlavní vchod z rohu Palackého náměstí do Husovy ulice, dolní část budovy obložil mramorem a střechu zakryl vysokými atikami.
Z Městské spořitelny se stala jedna z nejhezčích budov Kralup. Byla velmi úspěšná. Měla v té době na vkladech uložené částky dosahující téměř 100 milionů korun. V roce 1945 při leteckém bombardování Kralup byla část spořitelny na rohu Palackého náměstí vedle domu Jaroslava Karbana téměř zničena. Byla po válce obnovena a v pozdější době prodloužena o západní křídlo, které je právě na místě vybombardovaného statku Karbanů.
Spořitelna patřila městu a městu a okolním obcím vydatně v rozvoji pomáhala. V roce 1922 rozpůjčila 7 milionů na stavbu 88 novostaveb. Založila a financovala dvě stavební družstva a podporovala kulturní akce města. Její zásluhou byl vybudován památník obětí první světové války u kostela i meteorologický kiosek se sousoším čtvero ročních období na Dvořákově náměstí u gymnázia. Iten byl za druhé světové války zničen a zůstalo z něj jen torzo sousoší přemístěné na druhý okraj parku. V roce 2002 se Česká spořitelna stala součástí rakouské společnosti Erste Bank Group.
Ing. Josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
