V dubnovém čísle Zpravodaje jsme v části věnované historii psali o událostech roku 1938, kdy mnichovská dohoda začala přepisovat mapu Československa, a brzy nato i obraz celé Evropy. A co rovněž „osmičkový“ rok 1928. Jak ten probíhal v Kralupech?
Vroce 1928 bylo deset let po první světové válce a deset let před válkou další. Uprostřed dvaceti let mírového budování prožívaly Kralupy nevídaný rozvoj, hospodářský, kulturní, ale především stavební. V čele městského úřadu stál neúnavný, pracovitý a energický starosta Josef Vaníček. A především jeho zásluhou se stal rok 1928 rokem velkých oslav. Slavilo se otevření nového kralupského mostu. V knize „Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“, která vyšla v nakladatelství Libri, je kralupský most podrobně popsán a přiložená fotografie dokládá jeho půvabnou odlehčenou konstrukci ovlivněnou kubismem. Ve své době prý patřil mezi nejhezčí mosty ve střední Evropě. Málokterá technická stavba zapadá tak dobře do krajinného prostředí tvořeného vltavským údolím. V současné době je zařazen mezi technické památky.
Starosta Josef Vaníček si ve své knize „Mé paměti“ postěžoval, s jakými potížemi se setkával ve své snaze prosadit stavbu mostu. Nebyly to záležitosti technického rázu, s těmi se projektanti Ing. Dr. techn. Jarolím Farský a Arch. Ing. Jiří Kroha vypořádali, ale potíže administrativní. Jako dnes, když někdo žádá o stavební povolení, ale na státní úrovni. Plány musely být předloženy ke schválení nejenom zemskému úřadu v Praze k projednání úřední cestou, ale i vodoprávní komisi. Vysocí státní úředníci nebyli stavbě kralupského mostu nakloněni, neboť předpokládala státní subvenci. Teprve po intervenci kralupského poslance Františka Biňovce byla stavba povolena.
O tom, jak stavba kralupského mostu probíhala, bylo již ve Zpravodaji psáno vícekrát. Dnešní příspěvek se týká jen roku 1928, ve kterém byla stavba dokončena a most byl slavnostně otevřen. Již začátkem roku 1928 byl most v hrubé stavbě hotov a zbývaly již jen drobnější doplňky a úpravy terénu. Na začátku února roku 1928 byly nad návodní pilíře postaveny čtyři železobetonové stožáry určené pro osvětlení mostu, zakoupené u firmy Skorkovský v Praze po 2 180 korunách. Dále byla zadána výroba dvou pamětních desek, které byly umístěny na začátek mostu na kralupské straně. Výroba obou desek byla svěřena kralupské kamenické dílně Antonína Dynybyla. Na jedné desce je název „Most T. G. Masaryka“, na druhé desce jsou jména gestorů, projektantů a prováděcí firmy.
V červnu skončil stálý stavební dozor. Ještě ale zbývalo provést dlažbu rampy, omítky z umělého mramoru, osetí svahů, nátěry zábradlí, zábradlí točitého schodiště, práce na výběrčí budce, zábradlí na rampě. Protokol o zatěžkávací zkoušce byl předán 11. září 1928. Týden před předáním mostu veřejnosti navrhuje starosta Josef Vaníček, aby bylo otevření nového mostu provedeno slavnostním způsobem, a aby k této slavnosti byli pozvání zástupci státních a zemských úřadů, okresních a správních komisí a okolních obcí. Na pohoštění byla vyčleněna částka 10 000 Kč. Konečně dne 21. října 1928 byl kralupský most po pouhých 30 měsících výstavby slavnostním způsobem předán veřejné dopravě. Stavební náklad byl 12 000 000 Kč. Město bylo slavnostně vyzdobeno a na Kostelním náměstí se na tribunách vystřídali řečníci zemských, okresních i místních úřadů. A pak se dav lidí dal do pohybu na svůj první přechod přes nový kralupský most. Na přiložených obrázcích vidíme, jaký byl zájem být při tom.
Ing. Josef Stupka
REDAKCE: tel. č. 
