Kralupy nad Vltavou – Několik let před začátkem našeho letopočtu již římský řečník, politik, filosof i spisovatel Marcus Tullius Cicero věděl, že: „Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti“. Pochopení smyslu života a každodenních dějů v něm se odvíjejících vyžaduje znalost historie. Bez ní se jen těžko můžeme orientovat v současnosti a odhadovat vývoj věcí budoucích.
Zářijové číslo Zpravodaje přineslo skvělou zprávu pro naše čtenáře. Kralupský měsíčník byl korunován titulem „Nejlepší městský zpravodaj roku 2017“ v obrovské konkurenci tří set titulů. Největší podíl na tomto úspěchu mají bezesporu šéfredaktorka listu Radka Holeštová a grafik Jan Doležálek. Ovšem na obsahové pestrosti periodika se podílí i celá řada dalších přispěvatelů.
Je krásnou tradicí, že vydání téměř každého čísla je obohacováno články z historie města. Kromě radostných zpráv, přineslo zářijové vydání i jednu smutnou. Kralupský historik Ing. Josef Stupka ukončil ze zdravotních důvodů svou publikační činnost, která trvala od roku 1985. Za tuto dobu publikoval 307 článků s historickou tématikou.
Uchovávání historické paměti je nesmírně důležitá a záslužná činnost. V posledních letech se například daří digitalizovat a zpřístupňovat městský televizní archiv, jehož počátky spadají až do roku 1995. Historie písemných pramenů vztahujících se k našemu městu je však mnohem starší, a to v řádu několika staletí.
Ambicí tohoto příspěvku je iniciovat sumarizaci dostupných písemných pramenů vztahujících se k historii města, kde máme své kořeny a inspirovat čtenáře, aby se nepřestávali toulat minulostí, která tvoří silné pouto k místu, kde žijeme. Postupně se vám budu snažit představit nejen autory, kteří se věnovali či věnují lokální historii Kralupska, ale i zdroje, ze kterých lze při cestách za poznáním čerpat včetně uvedení jejich dostupnosti. Mou ambicí je také vytvoření jejich přehledné kategorizace a její veřejné zpřístupnění.
ROZHOVOR s… vedoucí kralupské knihovny Šárkou Pánkovou nejen o dostupnosti lokálních historických pramenů a raritních zdrojích poznání
Vedete knihovnu, jak je pro Vás důležité udržovat historickou paměť města, jakými kroky či činy se tak děje?
Nejenom pro naši knihovnu, ale určitě pro všechny veřejné knihovny, je důležité budování fondu s regionální tématikou. Snažíme se do našeho fondu zařadit všechny tituly, ve kterých je zmínka o našem regionu nebo jeho osobnostech. Tím ale netvrdím, že naše knihovna všechny vydané tituly má. Sledujeme nabídky nakladatelů a knihkupců. Spolupracujeme s městským muzeem, kde získáváme například Vlastivědné sborníky Kralupska, nejstarší sborník u nás najdou čtenáři z roku 1994. Při katalogizaci sborníků se snažíme podchytit veškeré důležité údaje. Nechybí nám ani tituly napsané ředitelem muzea PeadDr. Janem Rackem.
Které autory máte na “skladě” k vypůjčení, kteří se věnovali historii města?
Nejvíce zastoupené jsou knihy Ing. Josefa Stupky, který se historii města věnoval pravděpodobně nejpodrobněji, dále jsou to brožury Ing. Otakara Špecingera.
Můžete sumarizovat zdroje, ze kterých se dá čerpat, aby člověk chtivý znalosti historie mohl být uspokojen?
V naší knihovně můžete čerpat z on-line katalogu, nebo je možné v tomto katalogu vyhledávat pouze regionální autority. Nejedná se pouze o autory píšící o Kralupsku a okolí (jsou tu uvedeni např. i výtvarníci, sportovci, politici atd.), u kterých máme podchyceny základní údaje, především oblast působení. Při vytváření této databáze jsme hlavně využívali encyklopedii M. Sígla Kdo byl a kdo je: Mělnicko, Kralupsko, Neratovicko. Samozřejmě bych doporučila také kralupské muzeum a Národní knihovnu ČR, která má právo povinného výtisku, a tudíž by měla mít většinu dokumentů ve své sbírce. A nesmím zapomenout na databázi autorit, regionálních osobností, památek a místopisu, kterou buduje Středočeská vědecká knihovna Kladno.
Jsou některé zdroje, o kterých víte, že existují a nejsou v nabídce knihovny?
Určitě takové dokumenty jsou. Ale jestliže přijde zájemce s požadavkem na titul, který ve svém fondu nemáme, prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby se ho pokusíme zajistit. Následně se takový titul snažíme doplnit také do fondu knihovny.
Máte nějaké raritní historické knižní, sborníkové zdroje, které nepůjčujete?
Je to několik Kralupských vlastivědných sešitů, nejstarší je z roku 1956. Dále je to sborník „Čtvrt století Řemesl.-čtenářské besedy v Kralupech nad Vltavou“ vydaný v roce 1905. Z důvodu ochrany fondu regionální literaturu půjčujeme prezenčně ve studovně knihovny. Pouze tituly, které máme ve více svazcích, půjčujeme čtenářům domů.
Jak to bylo o povodních v roce 2002, kdy knihovna utrpěla velké škody, přišli jste o nějaká díla vztahující se k historii našeho města, Kralupska?
V roce 2002 se pracovnice knihovny na povodně připravovaly, i když bylo málo času a povodeň takového rozsahu se neočekávala. Pokud si dobře vzpomínám, první se vyklízela výpočetní technika a právě studovna, hlavně vzácnější a staré tisky např. Ottův slovník naučný, jehož první díl vyšel v roce 1888, Masarykův slovník atd., a samozřejmě i regionální literatura. Ale je možné, že literaturu s regionální tématikou zařazenou ve volném výběru tato povodeň zničila.
Které autory byste sama doporučila?
Určitě knihy Ing. Stupky, že ať je to kniha 100 let města, Zajímavosti o Kralupech nad Vltavou, Velká kronika kralupská a další tituly. Myslím si, že v nich čtenáři najdou vše, co se o Kralupech chtějí dozvědět a co je zajímá.
autor: Jindřich Kohm
foto: archiv knihovny
REDAKCE: tel. č. 
