28. říjen 1918 byl a je v dějinách novodobého československého a českého státu vždy tím nejvýznamnějším dnem. Opravdovým
státním svátkem.
Vznik ČSR poznamenal samozřejmě i historii našeho města. O tom ale píše ve svém článku Jan Racek (na stranách 7-10). Já chci spíše připomenout celkový étos tohoto data. Pro mnohé naše rodiče i prarodiče to byl svátek oslavující touhu po svobodě a o nalezenou národní a státní identitu. O vzniku dlouho očekávané, svobodné a demokratické republiky. O hrdinství legionářů a vojáků v první světové válce. O hledání a nalezení národních vzorů národní a mezinárodní vzdělanosti, Beneše, Masaryka a Štefánika.
Toto a další aspekty vzniku a dalších dvaceti let státu vedly pak k semknutosti občanů československého státu v období příprav na válku, při mobilizacích, v protifašistickém odboji. Následná léta komunistické vlády a hlavně normalizace chtěla potlačit hrdost na období vzniku Československa. První autoritou pro občany měla být komunistická strana, proletářský internacionalismus a láska k Sovětskému svazu. Naštěstí toto období máme za sebou a pomalu ho zasouváme do své historické paměti. Ale ta hrdost na naše novodobé dějiny, návaznost na masarykovské tradice a na výchovu pomáhat slabším, napravovat nespravedlivosti a jednat čestně a poctivě se v dnešní společnosti trochu vytrácí. Pokusme se v sobě oživit tyto historické odkazy, které jsme po 28. říjnu dostali do vínku. Málokterý národ má takovéto demokratické tradice, tak těžce, ale slavně vybudovanou svébytnost.
Čest těm, kteří se před sto lety o vznik státu Čechů a Slováků zasloužili! Ať Česká republika a její občané nikdy nezapomenou
na jejich odkaz a na toto výročí, pro nás tak významné!
Petr Holeček, kralupský starosta
REDAKCE: tel. č. 
