V úvodním díle po stopách historie jsme si o písemných historických pramenech vztahujících se k dějinám našeho města povídali s vedoucí městské knihovny Šárkou Pánkovou. Dnes pomyslnou tematicky pojatou seriálovou štafetu směřující k odhalení dalších poznání vztahujících se k historickým písemným pramenům o Kralupech nad Vltavou přebírá ředitel muzea PaedDr. Jan Racek.
Jaké nejcennější písemné prameny o historii našeho města jsou ve správě muzea?
Muzeum primárně není zařízení na uchovávání písemností, ty jsou uloženy v archivech. Muzea jsou především pro uchovávání trojrozměrných předmětů. Přesto některé zajímavé písemnosti v muzeu jsou, pozůstalost malíře Josefa Holuba, část písemností farního úřadu Minice a farního úřadu Zeměchy. V příruční knihovně je, samozřejmě, literatura jak k minulosti Kralup, tak i celého regionu.
Jsou tyto dokumenty vystavené, přístupné veřejnosti?
Aktuálně nejsou. Vystavují se při krátkodobých výstavách, k nimž se tematicky hodí.
Jak jsou dostupné, dostane se k nim zájemce o historii města, případně jakým způsobem?
Předměty dostupné jsou. Zájemce se může ohlásit jako badatel a předměty jsou mu v určité lhůtě předloženy ke studiu. Neuvažovali jste například o jejich digitalizaci a zpřístupnění? Digitalizace není samospasitelná a navíc pro její masivní provádění nemáme dostatek personálních sil.
Existují nějaké písemné památky, vztahující se ke Kralupům, které nejsou v itineráři muzea, a vy byste je rád získal?
Všechny známé písemné památky z minulosti již jsou někde uloženy nebo alespoň evidovány. Muselo by se jednat o objev něčeho zcela nečekaného, a to se nedá nikdy předpokládat. Například bych byl potěšen, kdyby se objevily nějaké dosud neznámé písemnosti kolem rodu Gryspeků z Gryspachu. Mnohem větší radost bych měl ze získání některých uměleckých děl nebo historického nábytku.
Máte z historického bádání nějaké informace o tom, které „písemné prameny“ byly nenávratně ztraceny při živelných pohromách, bombardování města či rozkradeny v rámci institucionálních změn úřadů za minulého režimu?
Konkrétně je těžké něco uvádět, protože evidence ze starších dob není, nebo mi není dostupná. Mohu ale konstatovat, že ke ztrátám na předmětech muzejní povahy došlo po náletu v březnu 1945. Muzeum bylo umístěno v gymnáziu, které bylo zasaženo. Další ztráty byly po následném přestěhování muzea do novostavby tehdejšího okresního úřadu, dnes nemocnice, kde v nedokončené budově bylo muzeum několikrát vykradeno. A sbírky celého muzea se posléze kamsi vytratily po zániku muzea jako instituce při správní reformě po roce 1960.
Nepodělil byste se se čtenáři o nějakou zajímavost z pátrání v písemných pramenech, co Vás třeba potěšilo, na co jste přišel, co jste zjistil?
Je zajímavé, že o silniční přemostění Vltavy se město pokoušelo i během I. světové války. Nebo například, že ruský legionář mjr. Jan Jezvina, původem z Lobečku, zemřel, bohužel, právě v průběhu skládání kvalifikačních zkoušek k povýšení do generálských hodností.
Jindřich Kohm
REDAKCE: tel. č. 
