Navštívit Aljašku, je sen mnoha lidí. Kralupské horolezkyni Anetě Loužecké se splnil díky vítězství v soutěži Už vím. S projektem ledolezení na Aljašce byla mezi sedmi vyvolenými, kteří získali finanční grant. Společně s trenérkou Lucií Hrozovou a jejím tatínkem Liborem se Aneta 8. září 2018 vydala do nejsevernějšího státu USA a vrátili se se spoustou zážitků.
Připravovala ses nějak speciálně na ledolezení na Aljašce?
Celé léto jsem trénovala ať už s cepíny, nebo bez nich. Také jsem se učila metodiku. Ale spousta věcí, například chůze po ledovci, se bez ledu natrénovat prostě nedá.
V čem je tato disciplína těžká, jiná?
Oproti „normálnímu“ lezení člověk používá mačky a cepíny, které jsou velmi ostré. Také samotné lezení po ledu, který taje a může padat, není úplně bezpečné. A ještě k tomu se leze ve velké zimě. Ale právě tohle všechno a ten obrovský adrenalin se mi strašně moc líbí. Navíc lezeme venku, v přírodě.
Na Aljašku jste jeli v létě, kdy jsou ledy slabší. Bála ses toho?
Ano, nejlepší podmínky pro ledolezení jsou na Aljašce v únoru. My jsme tam vyrazili v září, takže jsme byli odkázáni pouze na lezení na ledovci. Tam je nějaký led vždy. Navíc letos prý bylo září extrémně teplé, což ledům také moc neprospělo. Ledy opravdu tály. S Luckou jsme si vybraly například krásnou velkou ledovou jeskyni. Jeskyně tála, takže uvnitř ní pršelo. To by zase takový problém nebyl. Mnohem více jsme se zděsily, když jsme o týden později k jeskyni přišly a zjistily jsme, že se poměrně velká část zřítila. I tak jsme se ale rozhodly, že jí lézt zkusíme. Lucka jeskyni nakonec přelezla, ale než stihla cestu dokončit, zřítil se další kus jeskyně. Já jsem si v ní proto z bezpečnostních důvodů zalézt nakonec nemohla.
Můžeš stručně popsat, co všechno jste zažili?
Zažili jsme toho spoustu. Lezení na ledovcích, plavba závodním člunem k ledovým krám, lezení ker, pozorování polární záře… Jeden týden jsme také věnovali detailnějšímu prozkoumávání aljašské přírody. Navštívili jsme národní park Denali, oceán ve městě Seward, pozorovali jsme bobry, orly a losy. Také se mi podařilo spadnout při chůzi na ledovci a o pár dní později se „vykoupat“ v ledové trhlině.
Při pádu sis zapíchla cepín do prstu a vyvrtla si kotník. Jak se to stalo?
Při chůzi na ledovci mi podjela mačka a začala jsem se rychlostí blesku řítit z ledového srázu. Měla jsem snahu alespoň trochu přibrzdit svůj pád pomocí cepínu, ale když jsem se rozmáchla, trefila jsem se místo do ledu do vlastního prstu. Žádný kámen ani ledová trhlina pode mnou naštěstí nebyly, takže to odnesl jen prst a vyvrtnutý kotník.
Ovlivnilo to nějak tvé další kroky po ledovcích?
Druhý den jsem se na kotník nemohla postavit. Alespoň částečně jsem ho zpevnila pomocí pevné boty a za pár dní už zase lezla.
Vaše první lezecká oblast byl ledovec Matanuska. Jaké to bylo?
Ledovec Matanuska je nádherný! K lezení jsme si na něm našli spoustu zajímavých útvarů, a to ledové věže, malé jeskyně i mouliny. Hned první den jsme se na něm ale ztratili. Sice jsme v dálce stále viděli naše auto, ale vymotat se ze spleti trhlin, se po chvíli zdálo prakticky nemožné. Po několika hodinách bloudění už jsme mysleli, že na ledovci budeme muset bivakovat. Nakonec jsme se ale k autu ještě za světla přeci jen dostali.
Co jsou mouliny?
Mouliny jsou ledové trhliny. Na jejich dně bývá voda. Vždy jsme do nich s Luckou naslaňovaly, a pak je lezly zase zpět nahoru.
Bála ses medvědů nebo jiných zvířat, která na Aljašce žijí ve volné přírodě?
Zvířat jsem se nebála, naopak jsem se na ně těšila. Potkali jsme spoustu orlů, losů a několik bobrů. Od jedné losice s mláďaty jsem byla asi na metr a půl. V Denali jsme pak měli štěstí a potkali vlka. Jen na medvědy jsme měli smůlu a viděli jsme jen dva, z dálky z auta. Na rozdíl ode mě to ale zbytku týmu zase tak moc nevadilo.
Co tě na Aljašce překvapilo a naopak zklamalo?
Překvapila mě obrovská ochota místních obyvatel. Bez Aljaščana Marka bychom se na většinu míst vůbec nedostali. Trochu mě zklamali ti medvědi. Nebo respektive to, že jsme žádného pořádně neviděli.
Je Aljaška taková, jak sis ji představovala?
Ve skutečnosti je ještě mnohem krásnější.
Proběhla celá výprava podle vašich plánů?
Vše proběhlo skvěle. Měli jsme obrovské štěstí i na počasí. Naopak navštívení spousty míst, jako například ledovec Knik s ledovými krami, jsme brali jako bonus.
Vydáš se tam někdy znovu?
Na Aljašku bych se určitě vrátila moc ráda! I když v dohledné době to asi nebude. Teď se vracím zpět do tréninků a za chvíli už mi začíná závodní sezóna a světové poháry.
Kateřina Horová
REDAKCE: tel. č. 
