Pakliže i vás zajímá téma bezpečnosti v našem kraji, rozhodně nevynechejte tento rozhovor o bezpečnostní situaci, kriminalitě, změně trendů v sociálně patologickém chování, a to nejen v Kralupech n. Vlt.
Jaká je momentálně situace v mělnickém okrsku, co se týče rozvrstvení společenských patologických jevů?
Od začátku roku 2019 na Mělnicku evidujeme 738 trestných činů, přičemž největší podíl má majetková kriminalita – 271. Druhou největší množinou je to, co označujeme za „zbývající“ kriminalitu: ublížení na zdraví při dopravních nehodách, řízení pod vlivem alkoholu, neplacení výživného a tak podobně. Takových trestných činů jsme zaznamenali 156. Na pomyslném třetím místě je se 127 trestnými činy segment „ostatní“ kriminality, to jsou zejména případy maření výkonu úředního rozhodnutí (například řízení vozidla navzdory pravomocnému zákazu), vandalství, držení a distribuce drog a tak dále. Aby byl výčet kompletní, tak uvádím, že naší evidencí prošlo 107 hospodářských, 54 násilných a 23 mravnostních trestných činů.
Dá se usuzovat na nějakou proměnu trendů v kriminálních činech?
Nejvýraznějším trendem je dlouhodobý pokles a změna struktury kriminality. Například pět let zpátky jsme za prvních pět měsíců evidovali přes 1000 trestných činů. Před šesti lety dokonce přes 1200. Majetková kriminalita k poslednímu květnu roku 2013 dosáhla na číslo 653, což oproti letošku představuje pokles o 42 %. Dalším významným trendem je pozvolný, ale evidentní nárůst kyberkriminality. Jinak řečeno určitá část kriminality se přesouvá do kyberprostoru (podvody, mravnostní delikty) a už i k nám dorazily čistě kybernetické útoky (například phishing).
Jak si vedou z hlediska páchání trestné činnosti Kralupy nad Vltavou. Lze je dnes považovat za bezpečné město?
Naše statistiky se vztahují k teritoriu obvodního oddělení. To kralupské, které zahrnuje kromě samotných Kralup ještě další čtyři obce a jejich součásti, eviduje od počátku roku 165 trestných činů. V tomto ohledu je na tom podobně jako Obvodní oddělení Neratovice. Před pěti lety jsme zde ve stejném období zaznamenali 238 trestných činů. V roce 2013 to bylo dokonce 322. Kriminalita zde za šest let tedy poklesla téměř o polovinu. Z nejzávažnějších trestných činů evidujeme pouze jednu „klasickou“ loupež, a to přepadení obsluhy provozovny Tipsport. Podle mého profesionálního názoru jsou Kralupy bezpečným městem.
V souvislosti s naším městem je často zmiňována drogová problematika, a to nejen v oblasti užívání, ale i distribuce drog.Jaká jsou vaše hlavní zjištění v této věci?
V minulém roce jsme v Kralupech obvinili dva dealery pervitinu, letos prozatím jednoho. V roce 2018 jsme řešili 54 případů držení drog nebo pěstování marihuany v malém množství. V řeči čísel drogová situace na Kralupsku nevypadá nijak dramaticky. Ale i zde platí pravidlo, že kde je poptávka, je i nabídka. Drogová kriminalita tak zůstává jednou z našich hlavních priorit.
Hodně diskutované je umisťování heren do center měst či městské zástavby, dá se dle statistik či vašich zkušeností usuzovat, jak dostupnost heren podporuje či nepodporuje nežádoucí sociální chování?
Statistiky nám takové údaje neposkytují. Protože jsem na Mělnicku krátce a neznám přesný počet heren v Kralupech, početní vývoj a jejich regulaci v čase, pomohu si zkušeností z mých předchozích působišť, zejména z Kolína. Herny považuji za významný kriminogenní faktor, obzvláště pokud jsou v režimu non-stop. Dochází zde ke rvačkám, distribuci drog a personál bývá často terčem loupežných přepadení. A pokud jedinec prohraje výplatu, může být protiprávní skutek jediným řešením vzniklé životní situace. A nyní ke Kolínu. Regulace heren a ve finále jejich úplný zákaz byl významným a prokazatelným faktorem vedoucím ke zlepšení bezpečnostní situace.
V Kralupech je rovněž velmi kritická dopravní situace. Jediný most po proudu řeky od Prahy je lákadlem i pro kamionovou dopravu, která si s nadměrnou zátěží zkracuje cestu do hlavního města přes Masarykův most. Jak je policie nápomocná v řešení takovéto problematiky?
Policie může pomoci, také se tak činí, a to za použití speciálního vozidla s mobilními váhami. Poslední měření v Kralupech proběhlo dne 14. května 2019 a další budou následovat. Bohužel středočeská policie prozatím disponuje jediným vozidlem na celý kraj, tudíž vážení nemůže probíhat tak často, jak bychom si všichni přáli.
Co se týče společenských trendů, je zřejmý přesun kriminálního chování do kyberprostoru, jaké máte v tomto ohledu poznatky?
Jak jsem už uvedl, do kyberprostoru se přesouvá část obecné a hospodářské kriminality. Jde o různé varianty podvodů (při koupi zboží, tak zvané Nigerijské listy – hodně čtenářů dostalo email, že zdědilo zlatý důl), vydírání (máme vaše intimní videa, zaplaťte…), stalking, kyberšikana. Zaznamenáváme také čistě kybernetické útoky na počítače, jejich programové vybavení, emaily a podobně. Tento trend má stoupající tendenci.
Koná něco policie v rámci preventivních opatření – „jak se chovat ve virtuálním prostoru“?
Koná. Mělnická policie participuje na projektu Kyberprostor včera a dnes, který vznikl ve spolupráci Regionálního muzea Mělník a města Mělník. Tento projekt byl prezentován především pro školní i mimoškolní zájemce na půdě muzea a dokonce byl s velkým úspěchem představen na konferenci v Drážďanech. Projekt zahrnuje rizika chování jedinců v oblasti kyberprostoru, upozornění, jak funguje digitální stopa v online světě, vysvětlení určitých jevů a prezentuje konkrétní případy pro přehlednější uchopení daného problému. Jinak Policie ČR jako celek má celou řadu preventivních aktivit, jako příklad uvádím odkaz na kampaň Say No! www.policie.cz/clanek/sayno-celoevropska-kampan-proti-internetovemu-sexualnimu-natlaku-a-vydirani-deti-rekni- -ne.aspx
V průmyslových aglomeracích vyrůstají jako houby po dešti ubytovny všemožného typu a kvality. Zaznamenáváte nějaká rizika z tohoto trendu vyplývající?
Taková místa jsou samozřejmě určitým kriminogenním faktorem. Koncentruje se zde hodně lidí různých národností a kulturních zvyklostí, což občas vede k vzájemným konfliktům. Logicky zde občas narazíme na osoby, které jsou zde nelegálně, s falešnými doklady a podobně. Ubytovnám proto věnujeme zvýšenou pozornost. Na druhou stranu většina ubytovaných jsou „cestovatelé“ za prací, což je jejich primární zájem a hlavní náplň času. Pokud to tedy shrnu: ubytovny představují určitá rizika, která jsou však identifikovaná a nepředstavují problém, který by měl vést k přehnaným obavám.
Prozradíte nám, jak si statisticky vede Středočeský kraj v podílech páchání násilných trestných činů?
Ve středních Čechách evidujeme za prvních pět měsíců 625 násilných trestných činů. Nejčastějším deliktem v tomto segmentu je úmyslné (lehké) ublížení na zdraví (187) a dále nebezpečné vyhrožování (103). Poněkud nesystémově je do této kategorie zařazeno porušování domovní svobody (81). Ze závažnějších zločinů byla zjištěna 81 loupež a čtyři vraždy. Pro představu, v celé České republice je v tomto období zaznamenáno 6204 násilných trestných činů, nejvíce v Moravskoslezském kraji (886).
Dokážete obecně říct, jaká opatření v rámci naší země by zlepšila pocit bezpečí občanů?
Jednoduše řečeno: nezkreslené informace. Žijeme v době sociálních sítí, kde se velmi často objevují hoaxy, fake news, zaručené informace typu „můj známý říkal, slyšel, že…“. Proto bych velmi doporučoval čerpat informace z ověřených zdrojů, případně si informace verifikovat. Na závěr bych rád zdůraznil, že naše země byla v roce 2018 podle global peace indexu sedmým nejbezpečnějším místem na světě. Važme si toho.
Jindřich Kohm
REDAKCE: tel. č. 
