Park je místem k odpočinku, jenž poskytuje útočiště před každodenním shonem. Je prostředím, kde se lidé budou setkávat, bavit se a hlavně relaxovat. Na zkultivování původního prostoru se začalo pracovat hned v září, hotový park bude veřejnosti přístupný již v listopadu.
Park se nachází na sídlišti Cukrovar, mezi panelovými domy naproti plaveckému bazénu a hotelu Sport. Jeho původní stav a vzhled nenabízel rezidentům sídliště, a nejen tohoto, komfortní zázemí k odpočinku. „Celkově bylo v plánu tento park nějakým způsobem oživit a postarat se o jeho obnovu,“ vysvětluje primární záměr obnovy parku Marek Czechmann, starosta města Kralupy nad Vltavou. Chyběla místa k posezení i zeleň, jež by zajistila dostatek soukromí.
Park přátelství zdobí celá alej lip, za kterou stojí významná historie. První lípa – první strom přátelství, byla zasazena na přání potomků Slovinců (pocházejících z oblasti Miren ležící u italských hranic), kteří před několika lety přijeli do Kralup nad Vltavou, aby se s naším městem blíže seznámili. Jejich návštěva měla svůj opodstatněný důvod. Během 1. světové války zde totiž žili jejich předkové. „Vybrali jsme tedy – spolu s Mgr. Koberou – místo v sídlišti Cukrovar, neboť jsme počítali právě s budoucí revitalizací parku,“ říká bývalý starosta Kralup nad Vltavou Petr Holeček. Tento přátelský akt později zavdal inspiraci k tomu, aby se v budoucím zkultivovaném parku vysázely další lípy, jako symboly přátelství se všemi partnerskými městy (Banyuls sur Mer, Hennigsdorf, Komárno, Šabac, Hrádek nad Nisou, Środa Wielkopolska). Starostové a zastupitelé spřátelených měst tak v loňském roce při příležitosti stého výročí republiky pomohli zasadit ony symbolické stromy. Součástí znovuoživeného parku je několik sakur a jasanů, rovněž nechybí keře a trvalky. Nová výsadba letničkového záhonu je navíc rozmístěna tak, aby jako celek tvořila logo města Kralupy nad Vltavou. Realizace parku ovšem vyžadovala i určité kompromisy.
Dřeviny, které byly ve špatném zdravotním stavu a z dlouhodobého hlediska se jevily jako neperspektivní, musely být pokáceny. „Dva stromy, které jsou z hlediska povolení kácení dřevin nadlimitní (nad 80cm ve výšce 130cm), jsou ve špatném stavu a jejich kácení nepřinese větší újmu,“ vysvětluje Jan Kobera, vedoucí Odboru životního prostředí. Dle jeho slov budou z hlediska biodiverzity nové výsadby přínosem: „Dojde k navýšení druhů rostlin, u stromů se jedná o dřeviny domorodé. Nově plánovaná výsadba lipové aleje vytvoří jakýsi předěl mezi dopravně frekventovaným centrem a obytnou zónou. Novými výsadbami se jednoznačně posílí ekologicko stabilizační hodnota řešeného území. Nahrazení „divoce vyšlapaných cest“ cestami mlatovými, dojde jednoznačně ke korigaci vstupu do nové zeleně, čímž se dá předpokládat možnost usazení drobných živočišných druhů a vytvoření navzájem se propojujících a podmiňujících podmínek pro jejich život.“
Ke konci nejdelší mlatové cesty je postavena plocha pro rekreaci s terénními modelacemi – umělého svahu, včetně lavic z dubových hranolů. Podél stezky pro pěší a cyklisty se v mlatových plochách nově nachází dvě lavičky. V projektu, jehož autorem je Milan Janda, se myslelo také na eliminaci nežádoucích náletových rostlin a plevele. Z tohoto důvodu byla celá plocha znovu ohumusována a trávník opětovně vysázen.
Park přátelství by zároveň mohl sloužit jako centrum menších společenských i kulturních akcí. „Tohle je zatím jen taková představa. Nic konkrétního. Osobně si tam dokážu představit třeba zahájení Dnů Kralup. Nicméně určitě zde budeme muset postupovat citlivě, neboť park je umístěn mezi panelovými domy… Ale to zkrátka ukáže čas,“ vyjadřuje se k tématu Aleš Levý, tiskový mluvcí MěÚ Kralupy nad Vltavou. V parku je pro společensko-kulturní záměry navíc vybudován amfiteátr, jenž je vhodně umístěný na vyvýšeném valu tak, aby plnil svoji funkci.
Místa, jako jsou městské parky, obecně patří k lokalitám, ve kterých dochází k různým přestupkům. Ředitel městské policie, Ladislav Voves, ubezpečuje veřejnost, že díky nepřetržitému monitoringu kamery, která je umístěna na panelovém domě čísla popisného 1063, má městská i státní policie velmi dobrý přehled o veškeré činnosti v této oblasti: „To se nezmění ani po úpravách terénu a výsadbě nových stromů. Přestupkové jednání či jiné nežádoucí chování zde bylo dosud řešeno v počtu několika desítek případů ročně. V souvislosti s úpravou parku předpokládáme, že ho bude v budoucnu navštěvovat výrazně větší množství osob, než tomu bylo dosud. Vzhledem k poměrně malé rozloze parku, charakteru jeho okolí a snadnému monitorování kamerovým systémem však neočekáváme, že by mělo jít o osoby závadové. Prostory parku však budou i tak pravidelně kontrolovány v rámci pěších obchůzek strážníky městské policie i asistenty prevence kriminality.“
Doposud platil na tomto místě zákaz volného pohybu psů. Toto ustanovení nadále přetrvá. Nerespektování zákazu patří podle Ladislava Vovse k nejčetnějším přestupkům v této lokalitě. Lidé však mohou své psy venčit bez vodítka na stezce podél vody. Realizátorem této investiční akce je Odbor realizace investic a správy majetku MěÚ. Náklady na akci činí necelé dva miliony korun a přibližně 450 000 Kč město získalo z dotace z Operačního programu Životní prostředí. Tato dotace se vztahuje pouze na výsadbu zeleně. Ostatní náklady jsou financovány ze zdrojů města.
Karmela Spejchalová