Letos je tomu již 30 let od sametové revoluce. Dlouhých 30 let, během kterých byl a stále je čas na změnu. Jak se proměnilo město Kralupy nad Vltavou a na jaké důležité historické mezníky, jež předcházely revolučnímu roku 1989, musíme pamatovat. Povídali jsme si o polistopadových idejích, svobodě, demokracii a naději se současným čelním představitelem našeho města a jeho předchůdci.
Jak jste si po pádu totalitního režimu představoval svobodnou republiku?
Přiznám se, že jsem měl pouze mlhavé představy, spíše se jednalo o jakási přání. Ta se však více méně vyplnila! Můžeme se sami svobodně vyjadřovat, podnikat, nakládat se svým životem dle vlastních představ, můžeme volně cestovat atd. Všechny tyto atributy jsou podle mého názoru tím nejdůležitějším základem. Ač má naše demokracie spoustu „trhlin“, stále bychom měli mít na paměti, že není až takovou samozřejmostí, jak se možná někteří lidé mylně domnívají.
Naplnila se po revoluci Vaše očekávání?
Určitě ano. Výhody převažují ve všech ohledech. Samozřejmě ne všichni mohou být úspěšní, šťastní, maximálně spokojení… Je však neoddiskutovatelné, že životní úroveň obyvatelstva je úplně jinde, než tomu bylo v minulosti. Před listopadem 1989 jsme po očku pošilhávali po západu a svým způsobem tiše záviděli. Nyní tohle všechno máme, ale někdy si to dost dobře neuvědomujeme a nevážíme si toho.
Jaké zásadní změny nastaly po revoluci v Kralupech nad Vltavou? A co zásadního se za těch 30 let ve městě změnilo?
Se změnou režimu byla nezbytná samozřejmě i transformace veřejné správy. Dnes si už nikdo nedokáže představit, že by o nejdůležitějších záležitostech v rámci samosprávy nemohly rozhodovat obce samostatně. Myslím si, že toto byla ta nejzásadnější změna. A Kralupy? Nebudeme si nic nalhávat, naše město nikdy nepatřilo k těm nejkrásnějším (důvody jsou historicky známé a není nutné se k nim vracet). Myslím však, že v posledních letech se situace výrazně změnila. Z Kralup se postupně stává město „zelené“, což nám potvrzují zejména lidé, kteří se do města vrací po delší době. Zapomenout bych však nechtěl ani na nové centrum města. Kralupané po generacích toužili po klasickém náměstí, pro některé lidi to byl opravdu velký sen. Myslím, že jsme se k němu v posledních měsících velmi přiblížili. Palackého náměstí vypadá vskutku reprezentativně. Tímto bych chtěl ještě jednou moc poděkovat všem, co se o tento přerod města zasloužili.
Vnímáte jako nutnost připomínat mladší generaci období totalitního režimu i události spojené s převratem?
Domnívám se, že ano, ovšem nikterak násilnou formou. Čistě přirozeným způsobem. Dnešní mladí žijí úplně jiným způsobem. Co si budeme povídat, jsou i tací, kterým polistopadové události vůbec nic neříkají. Je to fakt, který i my, starší, musíme přijmout, přestože se nám to moc nelíbí. Ale to je zkrátka generační záležitost, i my jsme byli kdysi mladí. Na druhou stranu si však myslím, že pokud se jedná o takto významné výročí, je samozřejmě na místě si ho důstojným způsobem připomenout.
Co byste naší republice popřál do dalších let?
Všechno dobré! Přál bych si, abychom byli zemí prosperující a bezpečnou, aby v ní žili lidé, kteří se budou vzájemně tolerovat i respektovat. V neposlední řadě bych si přál, abychom i nadále žili v demokratické společnosti. Doufám, že nastupující generace už nebudou muset být konfrontovány s režimy, které výrazným způsobem potlačovaly základní lidská práva a svobody.
Karmela Spejchalová