Učení na dálku není určitě pro žádnou ze zúčastněných stran příjemné. Dokud to šlo, zpestřili jsme výuku aktivitami venku ve formě orientačních závodů v přírodě, kterých se mohly zúčastnit celé rodiny. Mnohdy to uvítaly jako příjemně a netradičně strávenou neděli.
Abychom ulehčili práci rodičům a nastavili řád pro naše žáky, zavedli jsme pravidelné online hodiny pro první i druhý stupeň. Každé třídě dle jejích možností. Druhostupňoví to mají samozřejmě náročnější, oceňujeme i naše nejmenší (a jejich domácí paní učitelky, pány učitele). Myslím, že se velká většina žáků dokázala přizpůsobit staronovým podmínkám. Kdo se potýkal s nedostatkem techniky, byl mu zapůjčen školní tablet nebo notebook. V některých rodinách byl problém s nedostatkem dat. Zažádali jsme u společnosti T-mobile a obratem dostali několik SIM karet pro naše žáky. Děkujeme. Nastavit pravidla pro všechny nebyla jednoduchá práce. Děkuji učitelům za jejich práci a rodičům za jejich trpělivost.
Zajištění teplého oběda také znamená každodenní starost maminek. Proto jsme nabídli možnost stravování ve školní jídelně. Strávníci si vyzvedávali obědy z bočního okénka jídelny.
Připojili jsme se k projektu Pedagogické fakulty UK Praha a zažádali o online doučování zájemců z prvního stupně. O studenty fakulty byl velký zájem, přesto jsme dostali studentku, která děti doučuje hlavní předměty zdarma a bez započtení praxe.
Přestože máme vše nastavené a troufám si říci „vyladěné“, osobní přítomnost nic nenahradí. Moc se na naše žáky těšíme, zatím alespoň na ty nejmenší.
Názory rodičů i žáků na průběh distanční výuky:
Tereza Chlupsová, 6. ročník: „Dobrý večer paní učitelko, musím přiznat, že mne distanční výuka nevyhovuje. Raději chodím do školy, protože si myslím, že se tam naučíme více. Asi potřebuji stálý režim. Při domácí výuce úkoly splním, ale zapomínám je odeslat. Výhoda je, že v tuto chvíli nemusím nosit těžkou tašku. Moc si přeji, aby se vše vrátilo k normální docházce. Přeji dobrou noc.
Patrik Blahota, 6. ročník: „Dobrý den, paní učitelko, dostali jsme úkol napsat vám svůj názor na distanční výuku. Distanční výuku zvládám celkem dobře, ale mívám velmi často problémy s tím, že mě z koukání do počítače bolí hlava a mám mžitky před očima z le záření obrazovky. Můj počítač nemá kameru ani mikrofon, takže musím současně používat i telefon, když se účastním on-line výuky. Mobil se mi často sám vypne a také nevidím na celou obrazovku, protože uprostřed rozbitého displeje mám velký tlustý černý pruh. Jsem rád, že si mohu přispat o hodinu víc, než když vstávám do školy, ale zase mi chybí kamarádi ze třídy a nová škola, do které jsem nastoupil až teď v září a vůbec jsem si ji nestihl užít, což mě mrzí. Už se moc těším, až se zase uvidíme při normální výuce ve škole.”
Lucie Šlemrová: „Mám své děti v sedmém a devátém ročníku. Co se týká distanční výuky, u každého ji vnímám jinak. Syn, který je v sedmé třídě, to zvládá dobře. Myslím, že se naučil díky tomuto způsobu výuky lépe se orientovat, hledat informace na internetu. U dcery je problém, že by potřebovala být v osobním kontaktu s učitelem, protože se připravuje na přijímací zkoušky. Oběma dětem chybí sociální kontakt, chtěly by se co nejdříve do školy vrátit.”
Lucie Hacmacová: „Kvituji online výuku, jelikož má z mého pohledu několik výhod oproti klasické distanční výuce. Děti jsou v kontaktu nejen s paní učitelkou, ale i se spolužáky. Kontakty dětem velmi chybí.Tento způsob potkávání sice není ideální, avšak v rámci možností vítaný. Žáci nemusí vypracovávat takové množství úkolů jako na jaře díky tomu, že se potkávají v rámci Teams a mohou s paní učitelkou probrat látku a získat zpětnou vazbu. Pozitivem také je, že se žáci učí více samostatnosti. Na druhou stranu je to pro ně nové prostředí, tak bychom uvítali na prvním stupni více shovívavosti. Je však potřeba říci, že distanční výuka nemůže klasickou výuku nahradit a je potřeba, aby děti co nejdříve nastoupily do školy, i kdyby to mělo být za ne ideálních podmínek.”
Michaela Gleichová, ředitelka
REDAKCE: tel. č. 
