V září usedl do křesla ředitele KaSSu Robin Janoš, bývalý kantor na místním gymnáziu. Jeho první kroky budou směřovat k vyřešení nejpalčivějšího, ač skrytého, problému – k výměně stávajících rozvodů elektřiny a ke zmírnění dopadů koronavirové krize na kulturu. „Máme solidní základnu aktivních obyvatel, kteří se chtějí po práci či škole dobře bavit,“ optimistickým naladěním čelí překážkám nový ředitel, jehož zkušenosti a vize vám představujeme v následujícím rozhovoru.
Jak byste popsal Váš příchod do KaSSu?
Vystoupil jsem z vozu, přešel ulici, vzal za kliku a… Jak vidíte, dělám si z toho legraci, ale to bývá takový obranný mechanizmus, když kolikrát člověk neví, před čím stojí. Já jsem takto stál prvního září v osm hodin před budovou KaSSu a podobně jako prvňáčci tou dobou před svými novými školami se díval nahoru na tu velkou budovu s nejednou otázkou na mysli. Bylo mi jasné, že je přede mnou další životní výzva.
Jaké bylo Vaše předchozí povolání a v čem se Vám předchozí zkušenosti budou „hodit“ pro vykonávání funkce ředitele KaSSu?
Když jsem právě zmínil to přirovnání s prvňáčky, mělo to spojitost i s mým předchozím povoláním. Býval jsem kantorem, a to zhruba 12 let. Učil jsem na prvním i druhém stupni a pět let na zdejším gymnáziu. Jak se na učitele patří, jsem zvyklý lidi úkolovat a ověřovat si zpětnou vazbu. To už bude taková moje profesní deformace, ale věřím, že moji vstřícní kolegové ji budou chápat. Stejně tak bych měl být schopný lidem ukázat či vysvětlit, jak různé situace či problémy řešit ku prospěchu věci.
Čím jste ve výběrovém řízení na pozici ředitele Kulturního a společenského střediska zaujal?
Koupil jsem si za tím účelem novou košili a nechal se ostříhat… Už to dělám zas… Když jsem byl tedy po sepsání vize rozvoje pozván na první kolo pohovorů, byl jsem potěšen, ale také samozřejmě trochu nervózní a celkově jsem ze svého výkonu neměl zvlášť dobrý pocit. Věděl jsem, že se dovedu připravit a prezentovat ještě na lepší úrovni, a tak jsem napřel síly do kola druhého. Hodně jsem si na to téma přečetl, zhlédl o KaSSu starší reportáže Kralupské TV, mluvil jsem s přáteli z oblasti kultury. Poznatky a vize jsem pak představil ve své prezentaci pro druhé kolo VŘ. Co konkrétně pak přimělo radní města k rozhodnutí mě přijmout, se musíte ptát jich.
V jakém stavu jste převzal žezlo od předchozího ředitele?
To, o čem chci mluvit, nebude záležitost personální a nerozhoduje tolik, který ředitel přede mnou udělal tohle a neudělal tamto. Zde je jasná skutečnost, že se nacházíme v budově postavené v roce 1965, což je ze všech stran znát. Poslední větší viditelná investice do budovy byla před sedmi lety, kdy KaSS dostal nový vzhledný kabát, leč zevnitř není situace už tak veselá. A nejpalčivější problém budovy je paradoxně ten, který je nejméně na očích – rozvody elektřiny. Nejen z revizních zpráv je jasná nutnost započít další fázi obměny elektroinstalace.
Jakých dalších změn je dle Vás nejvíce potřeba?
Když tedy pominu otázku nové elektroinstalace, která skýtá možnost i následné nové výmalby sálu, vyvstávají zde další méně urgentní požadavky na změny, třeba v podobě pořízení velmi nákladného nového laserového projektoru pro moderní projekce filmů. Celý objekt by si zasloužil lépe fungující vzduchotechniku, neřkuli přímo klimatizaci. Jeho prostor je třeba kvůli případným nepřizpůsobivým návštěvníkům monitorovat průmyslovými kamerami. V kancelářích místy bojujeme se zastaralou technikou a sítí. Toalety naproti šatně velkého sálu by po letech zasloužily obměnu. Malý sál v patře též. Dále bych rád přistoupil k revitalizaci zahrady KaSSu, která v tuto chvíli slouží lecčemu, jen ne kulturním záměrům. Zde by měl mimo zahradních úprav vzniknout nad malým podiem altánek pro nenáročné hudební či divadelní produkce. Jak vidno, mnohé z plánovaných změn mají za předpoklad funkční elektroinstalaci, a jsme zase obratem u problému číslo jedna.
To jste zmínil takové ty technické nutnosti, jaké jsou ale v širším měřítku Vaše cíle?
Z těch krátkodobých cílů je to jasné – vypořádat se s probíhající krizí v kultuře v důsledku omezení spojených se současnou epidemií. Všechna podobná kulturní střediska se kvůli této situaci dostanou v roce 2020 (a doufám, že tím už to skončí) do nemalé ztráty. KaSS má to štěstí, že jeho zřizovatel, tedy Město Kralupy nad Vltavou, má na srdci funkční chod svých příspěvkových organizací a je připraven mu pomoci. Vůbec si nedovedu představit, že bychom byli za této situace soukromým subjektem. To by pro nás letošní rok byl zřejmě rokem posledním. No a z těch dlouhodobých cílů je to také jasné – vypořádat se s probíhající krizí v kultuře. Tečka. Anebo dodám, co je nad světlo jasné, společnost cílí na kulturu stále méně a stát v tom také mnoho nedělá. Musíme tedy našim návštěvníkům cestu k nám sami jasně ukazovat.
V samotném začátku Vašeho působení v nové roli ředitele, jste se dostal do nelehké situace, kdy musely být zrušeny už jednou přeložené Dny Kralup, jedna z nejvíce navštěvovaných akcí ve městě. Mohl byste popsat, co vše spadlo na Vaše bedra, jak jste celou situaci zvládli?
Ono je upřímně snadnější věci rušit než je uskutečňovat, a to bohužel platilo i v tomto konkrétním případě. Dny Kralup jsou největším lákadlem sezóny a jejich večerní sobotní program má být celkovým vyvrcholením všeho snažení. Jejich přípravy začínají obratem po jejich ukončení a celý rok je postupně celý tým KaSSu modeluje a vylepšuje ke konečné letní podobě. Těm letošním bohužel podzimní termín nebyl souzen. Ve finální fázi příprav nás nejvíce děsila stále se zhoršující situace kolem veřejného zdraví, která pak vystavila Dnům Kralup 2020 definitivní stopku. Přípravy původně omezoval nezvyklý prostor náměstí, který není kvůli mnoha napevno zakomponovaným prvkům pro takovouto akci ideální. Hledalo se tedy několik řešení, jak vhodně umístit stage a následně uspořádat další stany a stánky, třeba i včetně toalet, aby ale zároveň mohlo fungovat zásobování a byl zajištěn i případný přístup IZS, aby bylo odevšud dobře vidět na pódium atp. Následné nařízení (tehdy ještě královských 1 000 osob max.), které mělo návštěvníky dělit do sektorů, si vyžadovalo nekonečné oplocování a rozčlenění již tak zúženého prostoru. Takřka klece, přeplněné exity a turnikety k monitorování počtů, páskování návštěvníků, čekající lidé za vstupem – někteří možná marně, všude pořadatelská služba jako na ligovém fotbale, po sektorech omezená občerstvení, stojany s dezinfekcí… Asi bylo vážně lepší, že jsme takovéto vyvrcholení Dnů Kralup nezažili.
Jak moc ovlivňují vládní opatření chod KaSSu?
Odpověď je triviální, ovlivňují nás velmi. Když jsem v případě letošních neuskutečněných Dnů Kralup tvrdil, že je lehčí akce rušit než organizovat, uvedu ještě na pravou míru, co nyní zažíváme v rámci omezování kulturních center. Přicházíme o peníze. Přišli jsme o ně na jaře a teď znovu. Nevíme, zda akci dříve odvolá vláda, sám interpret nebo my na základě nízkého zájmu o ni. O konání akcí přemýšlíme postupně několikrát a s lítostí nakonec zveřejňujeme zprávy o zrušených nebo v lepším případě přeložených programech. Chápu, že to začíná být nepřehledné. V případě pochybností bych majitelům zakoupených lístků radil navštívit náš web kasskralupy.cz, potažmo naše FB profily a vyhledat si podrobné info o konkrétní akci. Je mi velmi líto všech zklamaných diváků, ale bohužel na stejné lodi pluje i většina hudebních interpretů, divadel a filmových společností. Nezbývá než si přát, aby tento rok, který se smutně zapíše jako rok omezování lidstva nejen ve věcech kulturních, vystřídal zas rok plný zdraví, síly a odhodlání opět se věnovat tomu, co nám již od pradávna vnáší radost do života.
Jak si dle Vás stojí kultura v Kralupech nad Vltavou v porovnání s jinými městy
o podobném počtu obyvatel?
Asi úplně nejde porovnávat se s městy (ačkoli obdobně lidnatými) jako jsou třeba Mělník, Kutná Hora, Beroun nebo Kadaň. Jsou města, která jsou historická, mají své po staletí pevně dané jádro a těší se tradičnímu kulturnímu zájmu přespolních, neřkuli zahraničních návštěvníků. Takovým městem jistě nejsme a ani být nemůžeme. Máme zase ale solidní základnu aktivních obyvatel, kteří se chtějí po práci či škole dobře bavit. Sport naštěstí zajímá značnou část z nich. Stran kultury není pak zas tak lehké přesně určit, co Kralupany trvale táhne. Mění se to s ohledem na věkové kategorie, jejich trendy a oblíbené žánry. A vždy se bude někomu zdát, že ten jeho styl bývá opomíjen. Ale zároveň zde vždy bude panovat jakási přímá úměra mezi návštěvností a kvalitou nabídky programu. Čím více budou lidé na naše produkce chodit, tím více financí vygenerujeme na širší a variabilnější program dle přání a požadavků široké veřejnosti. My návštěvnost filmů a představení pečlivě monitorujeme a ve výsledku se dá tvrdit, že diváci tak svou návštěvou ovlivňují kvalitu nabídky našich služeb.
Na co nového by se mohli návštěvníci v nejbližší době těšit?
Tohle je klasická otázka v dobách, kdy vše běží standardně a nehrozí nějaká omezení. V současnosti nám však krom samotného „těšení“ mnoho nezbývá. Jelikož se v tyto dny hromadně ruší vnitřní akce, chtěl bych raději naše příznivce vyzvat, aby kulturu podpořili v rámci zahájeného prodeje abonentních představení na příští rok. Další možnou formou projevu přízně je zakoupení poukázek na produkce v nadcházející sezóně. Takové poukázky mohou být zároveň i vhodným dárkem pod stromeček pro naše nejbližší.
REDAKCE: tel. č. 
