Petr Listík, radní a předseda komise výstavby a rozvoje města: Územní plán lze měnit jen na základě žádosti schválené zastupitelstvem

Rozhovor s Ing. Petrem Listíkem, radním a předsedou komise výstavby a rozvoje města, o územním plánu.

Jakou úlohu má při tvorbě a uplatňování územního plánu samospráva města (rada města a zastupitelstvo)?

Územní plán (ÚP) je nejdůležitější dokument pro plánování rozvoje města. Zastupitelstvo města rozhoduje o jeho pořízení, schvaluje zadání a pokyny pro jeho vypracování, schvaluje konečné znění a vydání ÚP (obdobně i jakékoli změny ÚP), může navrhovat změny ÚP. Zastupitelstvo města má dále projednávat zprávu o uplatňování ÚP. Rada města schvaluje smlouvu se zpracovatelem ÚP, rozhoduje o stavební uzávěře a také vydává vymezení zastavěného území (při neexistenci platného ÚP).

Jaké je postavení samosprávy při plánování výstavby v jednotlivých plochách (územích)?

Největší možnost ovlivňovat výstavbu na území obce má samospráva (rozumíme zastupitelstvo města) při zadávání a schvalování ÚP včetně všech jeho následných změn. Při tvorbě územních studií již nemusí být pořizovatelem samospráva, může už být jen dotčeným orgánem (případně konzultačním orgánem), rozhodující roli poté už přejímá úřad územního plánování.

Kdo vše se na tvorbě územního plánu podílí?

Kromě obce, jako schvalovatele, je to pořizovatel (úřad územního plánování), projektant (ten kdo ÚP vypracuje), dotčené orgány (ochrana přírody, památkáři atd.) a krajský úřad.

Lze územní plán měnit, pokud ano, v jakých případech?

ÚP lze měnit jen na základě žádosti (návrhu na změnu) schválené zastupitelstvem. Navrhovat změnu ÚP může obec, kraj, stát či státní instituce, jakákoli soukromá nebo právnická osoba.

Mohl byste obecně říci, jaké jsou přínosy nových výstaveb? Ať už individuálního či hromadného bydlení, tak i výstaveb výroby a skladování?

Obecně lze jako přínos nové výstavby považovat uspokojení potřeb a požadavků obyvatel obce na dostatek kvalitního bydlení, lepší dopravní obslužnost a dostatek pracovních příležitostí.

Jaké okolnosti související s novými výstavbami je nutné obecně brát při tvorbě či změně územního plánu nebo tvorbě územní studie v potaz (nárůst obyvatel, dopravní řešení, nedostatek MŠ a ZŠ, další sociální vybavenost aj.)?

Zase lze obecně konstatovat, že to je zejména dopravní řešení, které je ale provázáno právě s potřebami nových obyvatel, jako je dostupnost a kapacita občanského vybavení a přístup k obchodním prostorům.

Na předchozí otázku tedy navazují nevýhody pro město a jeho obyvatele, které samo sebou rozvoj města spojený s novými výstavbami přináší…

Z předešlého vyplývá, že zásadní nevýhodou většinou bývá zvýšená dopravní zátěž a z většího množství lidí plynoucí větší množství negativních společenských jevů. Další nevýhodné aspekty (nedostatečná kapacita ZŠ nebo jen větší množství lidí tam, kde na to starousedlíci nejsou zvyklí) nemusí vnímat většina obyvatel obce stejně negativně.

Vysvětlení základních pojmů o územním plánu: https://www.kralupskyzpravodaj.cz/2021/02/03/mesto-pro-zivot-i-s-narustajicim-poctem-obcanu/