V posledních měsících je slovo „nezaměstnanost“ často skloňováno v souvislosti s koronavirem. Kvůli vládním opatřením není možné provozovat některé služby, což vede ke krachu firem nebo propouštění zaměstnanců. Nezaměstnanost však není zdaleka nejvyšší, co se týče posledního desetiletí. Na grafech je možné vidět vývoj podílu nezaměstnaných osob (počítá se z celkového počtu práceschopných“ lidí ve věku 15–64 let) ve třech největších městech mělnického okresu.
Z jakých pracovních odvětví přichází na úřad práce nejvíce lidí?
Pokud jde o okres Mělník, jednalo se v průběhu roku 2020 převážně o pracovní pozice ve službách, zejména v gastronomii a cestovním ruchu, a dále mezi nově příchozími do evidence ÚP ČR byly i OSVČ, jež ukončily svou činnost a působily v gastronomii. A stejně jako v jiných regionech s příchodem konce roku pak žádali o zprostředkování zaměstnání lidé, jimž končily termínované pracovní smlouvy a dohody k 31. 12. 2020.
Jaké jsou nejčastější příčiny nezaměstnanosti a jak ovlivnil trh práce koronavirus?
Rok 2020 znatelně ovlivnil koronavirus, bylo tedy nutné se tomu přizpůsobit. Ať už šlo o řadu přijatých bezpečnostních opatření nebo třeba změny na pracovním trhu. Do doby, než covid-19 citelně zasáhl svět, včetně ČR, se český pracovní trh potýkal s obrovským nedostatkem zaměstnanců. Firmy se předháněly v seznamu benefitů a přijímaly kroky, jejichž cílem bylo udržet si kvalifikované zaměstnance, případně získat nové. Zároveň snižovaly své požadavky na potenciální zaměstnance a byly mnohem více ochotny si je samy zapracovat. S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i o automobilovém průmyslu. Přesto má v mezinárodním srovnání ČR stále nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Situace na pracovním trhu odpovídala na konci loňského roku dlouhodobému stavu, ročnímu období a také každoročně opakujícímu se vývoji ke konci roku, kdy nezaměstnanost pravidelně roste. A ani nárůst nezaměstnanosti v úvodu ledna se od předchozích let svou intenzitou výrazněji neliší. Je to především díky mimořádně vydatným státním intervencím do ekonomiky, zejména díky cílenému programu Antivirus.
Připravil úřad práce nějaké projekty na podporu zaměstnanosti?
Za všechny mohu jmenovat projekt OUTPLACEMENT, jehož cílem je maximální snaha o sladění nabídky a poptávky na trhu práce. Úřad práce ČR ho realizuje od 1. června 2020 v celé České republice. Je určen zaměstnancům i zaměstnavatelům. Vstoupit do něj mohou zaměstnanci, jimž hrozí, že přijdou o práci kvůli hromadnému propouštění, nebo kteří jsou ve výpovědní době a současně se zaevidovali na ÚP ČR jako zájemci o zaměstnání. Stejně tak zaměstnanci, jimž končí pracovní poměr dohodou nebo na základě pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou. Účastníkům, kteří se zapojí do projektu nabízíme kromě individuální péče celou řadu aktivit, mimo jiné kariérové poradenství, školení v oblasti pracovního práva, finanční gramotnosti nebo i proškolení v oblasti měkkých dovedností. V neposlední řadě mohou klienti absolvovat i odborná školení a rekvalifikační kurzy, jejichž obsah a složení zohledňují potřeby a požadavky regionálních zaměstnavatelů. Lidé potýkající se s životní změnou z důvodu ztráty zaměstnání tak mohou využít projekt jako významnou podporu a efektivní pomoc ve fázi, kdy neví, kam dále směřovat, nebo v jaké oblasti na trhu práce se uplatnit. A jak již bylo řečeno, projekt se zaměřuje i na zaměstnavatele. Ti, kteří přijmou propouštěné zaměstnance, mohou získat příspěvky na jejich mzdy v rámci vytvořených pracovních míst. V případě potřeby také mohou tyto nové zaměstnance vzdělávat.
Existuje nějaký důvod, proč byla v roce 2015 nezaměstnanost na tak vysoké úrovni?
Hlavním důvodem tehdy byly následky celosvětové ekonomické a obchodní krize v roce 2010–2011, kdy došlo k úplnému utlumení trhu práce v celé EU a přilehlých státech. A tak i v roce 2015 je ještě vidět, jak dlouho ekonomika a trh práce stagnoval a jak pomalu se ekonomické ukazatele zvyšovaly, důvodem pak byla stagnace dlouhodobě nezaměstnaných a jen malé počty volných pracovních míst. V letech 2010–2011 došlo k celosvětové ekonomické krizi, která dolehla ve své plné síle na ČR mezi roky 2012 a 2013. Krajská pobočka ÚP ČR v Příbrami tehdy evidovala nejvyšší počty nezaměstnaných od roku 1990. Naopak v průběhu roku 2015 v důsledku avizovaného ekonomického růstu došlo k oživení ekonomiky a zvýšení poptávky v klíčových odvětvích (stavebním, těžebním a chemickém průmyslu, zemědělství, lesnictví, hutnictví a železářství), zlepšila se situace na trhu práce téměř ve všech okresech kraje. Poptávka po pracovní síle však byla i tak neustále průměrná a v evidenci ÚP ČR přetrvával nedostatek volných pracovních míst.
Jaké jsou pracovní podmínky na Kralupsku?
Situaci na pracovním trhu na Kralupsku dlouhodobě ovlivňuje blízkost a dobrá dopravní dostupnost do Prahy, významné zastoupení průmyslu a velké množství firem zaměřených na logistiku a skladování. Zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím ÚP ČR na Kralupsku nejvíce volných pracovních míst pro skladníky, pomocné skladníky, obsluhu strojů na balení nebo pomocné pracovníky v rostlinné výrobě.
Jaké je uplatnění absolventů v poměru k nezaměstnanosti?
Ke konci října 2020 bylo v evidenci ÚP ČR v okrese Mělník celkem 159 absolventů, což činilo 5,1 % z celkového počtu 3 090 evidovaných uchazečů o zaměstnání. Do 31. 12. 2020 klesl jejich počet o 24 na 135, což činilo 4 % z celkového počtu 3 366 evidovaných uchazečů. Klesá tedy jak jejich absolutní, tak i relativní podíl na nezaměstnanosti. V evidenci se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník), hotelnictví a obchod. Naopak velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských a technických fakult, studijních programů sociální péče, informační a komunikační technologie nebo vzdělávání a výchova.
Jaké skupiny lidí bývají nejčastěji nezaměstnané?
K 31. 12. 2020 evidoval ÚP ČR v okrese Mělník celkem 3 366 uchazečů o zaměstnání, z toho žen bylo 1 817. Dle věku tvořili v evidenci největší podíl uchazeči o zaměstnání mezi 40–44 a 55–59 lety. Celkem 1 102 uchazečů mělo základní vzdělání a 1 100 pak střední odborné (vyučen). Dle délky evidence bylo těch, kteří jsou bez práce méně než 3 měsíce 1 063. Celkem 817 bylo těch, kteří byli v evidenci ÚP ČR 3–6 měsíců.
Myslíte si, že bude nezaměstnanost v příštích měsících stále stoupat?
To, jaký rok 2021 nakonec bude z hlediska trhu práce, je v tuto chvíli velmi složité predikovat. Především bude záležet na epidemické situaci a s ní souvisejícími bezpečnostními opatřeními. Úřad práce ČR bude i nadále plnit své prioritní poslání, jímž je maximální podpora zaměstnanosti.
Tomáš Čapek, redaktor