Kralupané a zvláště pak Miničtí a Mikovičtí obyvatelé dobře znají zdejší přírodní plochu nazývanou Macalák. Zastupitelé se v prosinci 2020 na veřejném zasedání patnácti hlasy shodli na tom, že by lokalita, známá také jako okruh pod Macalákem, měla projít revitalizací a být přebudována na veřejný park. Představitelé města tedy navrhli změnu územního plánu zkráceným postupem, aby pozemky p. č. 43/2 a 43/4 v k. ú. Mikovice u Kralup nad Vltavou přešly z kategorie zeleň sídelní – přírodního charakteru do kategorie zeleň sídelní – veřejné parky. Na žádost Města Kralupy nad Vltavou odboru výstavby a územního plánování ovšem odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje odpověděl negativním stanoviskem.
Pozemky jsou součástí funkčního lokálního biocentra s názvem „Stráň nad tratí u Minic“, který je spojen s dalšími biocentry nadregionálního biokoridoru „Šebín“. „Parková úprava veřejných parků není v souladu s cílem Územního systému ekologické stability (ÚSES) udržovat či zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu krajiny, území náležící ÚSES mají mít dle Zásad územního rozvoje Středočeského kraje charakter přírodě blízkého ekosystému,“ odůvodňuje zamítavou odpověď kraje Helena Frintová, tisková mluvčí Krajského úřadu Středočeského Kraje.
Ekologicky významná část krajiny
Územní systém ekonomické stability (ÚSES), do něhož předmětné pozemky spadají, změnu územního plánu nedovoluje. Adéla Humlová, projektantka zeleně, jež v Kralupech sama žije, představuje, že „ÚSES, který je definován v zákoně o ochraně přírody a krajiny, vznikal v průběhu 80. let minulého století na základě varování odborníků před blížící se ekologickou katastrofou související se zánikem velkého množství druhů rostlin a živočichů v důsledku technologického pokroku.“ Svůj nesouhlas k přeměně lokality na veřejný park vyjádřila také opoziční zastupitelka Jana Homolová. „Jedná se o biokoridor pro zbytek zvířat, která se už nemají kam uchýlit před expansí naší civilizace. Krajský úřad z tohoto důvodu rušení biokoridoru nedoporučil a nerada bych se podílela na tom, abych z města vyhnala posledního zajíce.“
Celá lokalita Macalák je tvořena zářezem do krajiny ve směru k Minicím. Předseda místní pobočky Českého svazu ochránců přírody a člen komise pro životní prostředí František Málek uvádí, že značná část vysazené zeleně byla provedena v období kolem roku 1985, a to náhradou za část zničené zeleně při velké akci přestavby železničního uzlu Kralupy n. Vlt. „I když realizaci výsadby prováděli mladí občané našeho města, zeleň v místě výsadeb je i dnes převážně nadále zdravá,“ komentuje stav předmětné lokality pan Málek. Dále vysvětluje důvody svého odmítavého postoje k navrhované parkové úpravě. „Případnou výstavbu v místě s cílem rekreace jako jsou lavičky, stříšky, stožáry s osvětlením apod. nemohu doporučit, neboť by se zcela jistě mohly stát terčem vandalismu, škody by pak mohlo utrpět i samotné prostředí. Navíc v místě samém je dnes zcela funkční zeleň, nevidím tedy důvod měnit stav něčeho, co nám stále slouží. Pro uvědomění si, dnes vysazený strom začne být zcela užitečný až v roce 2046. A takový mladý strom potřebuje spoustu vody, aby se vůbec ujmul.“ Místostarosta Vojtěch Pohl, jenž je garantem v oblasti ekologie a životního prostředí, zaujal ke změně územního plánu v uvedené lokalitě nejednoznačné stanovisko. „Nehlasoval jsem pro změnu územního plánu v této lokalitě ze dvou důvodů. Jednak z formálního hlediska jsme k danému záměru dostali negativní stanovisko krajského úřadu. Z praktického pohledu se pak domnívám, že se ve městě nachází již mnoho ploch s intenzivní údržbou zeleně. Naopak si myslím, že město potřebuje zachovat určité čisté přírodní lokality.“ Místostarosta se ale zároveň nestaví zcela negativně k možnému progresu. „V současné době však daná lokalita není zcela funkční pro obyvatele. Osobně bych šel cestou jednání s vlastníkem o opravách cestní sítě, doplnění vhodného mobiliáře a odpočinkových míst, ale ponechal bych zeleň přírodního charakteru,“ dodává.
Ponechání biocentra vs. každodenní potřeby lidí
Ačkoli je lokalita z centra města špatně přístupná, nabízí mnoho rekreačních i sportovních využití (běh i běh na lyžích, cyklistika, aj). „Pro obyvatele bytových domů, kteří městský park potřebují nejvíce, je pro krátkodobou rekreaci příliš daleko. Přesto se domnívám, že si tato lokalita zaslouží revitalizaci. Měla by být provedena s ohledem na ochranu přírody a krajiny, ale s rozumem, co se týče nákladů spojených s následnou údržbou parku. Významnými biocentry v našem městě, které slouží také k rekreaci, jsou například les Lutovník (v ÚP vedený jako plocha přírodní), ale také park na Hostibejku (v ÚP část vedená jako park). Právě park na Hostibejku je důkazem toho, že i část biocentra může sloužit jako park,“ objasňuje možnosti využití Macaláku projektantka zeleně Adéla Humlová, jež zároveň zdůrazňuje, že Územní systém ekologické stability je veřejný zájem a dle ní je potřeba respektovat rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, pokud převedení předmětné plochy na park nepovolí. Podle starosty města Marka Czechmanna je současná podoba lokality však neutěšená a již několik let volá o takovou přeměnu, která by mohla sloužit pro rekreaci a zároveň nenarušovala charakter biocentra. Tuto skutečnost potvrzuje také místní obyvatel z Minic, Jiří Poláček, žijící zde 60 let. „Pro starší pamětníky, obyvatele Minic a Mikovic je tato lokalita mezi Akátkami a Macalákem spojena s volnočasovými aktivitami z mládí (lyžování, sáňkování, fotbal, dětské války…). Souhlasím s výše uvedeným návrhem pana starosty k revitalizaci této lokality k rekreaci se zachováním přírodního charakteru. Náhledem do dostupné katastrální pozemkové mapy je zmiňovaný prostor zcela nepřístupný, před podchodem (viaduktem) pod kladenskou tratí je soukromý pozemek a rovněž přístupová asfaltová cesta z Minic je soukromým pozemkem. Dle mého názoru by bylo třeba před případnými investicemi do této lokality znát i záměr vlastníků sousedních pozemků.“
Řešením je kompromis
Nabízí se tedy otázka, zdali existuje možnost, jak cílené změny dosáhnout? Odpověď přináší krajská tisková mluvčí H. Frintová: „Současný stav umožňuje výstavbu pěších a cyklistických cest, které podporují rekreační využití. Pokud by zpracovatel změny územního plánu našel řešení, jež by zahrnovalo požadované využití a zároveň by zajistilo funkčnost a předepsané parametry nadregionálního biokoridoru, může upravit návrh změny ÚP pro opakované veřejné projednání.“
Karmela Spejchalová, šéfredaktorka
REDAKCE: tel. č. 
