Bez mála 20 let byla mikovická zvonička nedaleko štatue němá. V době, kdy zvony a zvonky mizely hromadně napříč celou republikou, neunikl pozornosti pobertů ani mikovický zvonek. Kde skončil, už lze stěží vypátrat… Bohužel s ním zmizela i část naší historie.
Zvonička pochází přibližně z 18. století a ještě do poloviny 20. století aktivně sloužila. Pamětníci si možná vzpomenou na drobnou postavu paní Štěpánkové, která měla obsluhu zvoničky na starosti a zvonívala poledne, klekání nebo oznamovala úmrtí usedlíků. Po ní péči převzal syn Václav a po něm pan Srba, jenž byl i posledním, kdo na ni zvonil. Shodou náhod byl i prvním, kdo zvonek po dvou dekádách odmlky znovu rozezněl. Nový zvonek byl pořízen městem Kralupy nad Vltavou a ulit byl ve zvonařské dílně p. Jana Šedy v Kostelci. Je o něco menší než původní a nově nese na svém plášti kromě letopočtu 2021 také logo města.
Přestože se jedná o nevýznamný a možná i přehlédnutelný krajinný prvek, společně s nedalekým mariánským sloupem neodmyslitelně patří k naší nejstarší městské části. Stavba je z větší části dřevěná a jedná se o dva téměř čtyřmetrové trámy zakončené šindelovou stříškou. Ve výšce 3,6 metru je pak umístěn samotný zvonek, který je nově instalován tak, aby ho nebylo možné odcizit. V dolní části zvoničky se nachází pískovcový podstavec, jenž snad nesl nějaký nápis – letopočet, ale kvůli pokročilému zvětrání je hladký. Jediným letopočtem, který zde nalezneme, je rok 1820 vyražený do ocelového pásu, jenž zvoničku zpevňuje. Nejedná se však o datum vzniku, ale o datum jedné z oprav.
J. Bartovanec Havlík
REDAKCE: tel. č. 
