V Kralupech nad Vltavou máme nyní tři rozvojové lokality (území Lobeč – ÚS 02, Minice – ÚS 12, 13 a prostor „za nádražím“), o jejichž budoucnosti se nyní vedou poměrně velké diskuse. Kralupský Zpravodaj se tomuto tématu v posledních číslech rovněž důkladně věnoval a k okomentování situace dal prostor mnoha stranám. Aby byl ovšem tento cyklus úplný, bylo třeba položit několik otázek také osobě nejpovolanější. Tou je v rámci působnosti vedoucí odboru výstavby a územního plánování MěÚ, pan Jiří Polák.
Váš odbor je v poslední době nucen reagovat na celou řadu otázek, které se týkají třech rozvojových území, v Minicích dokonce vznikla výzva proti eventuální výstavbě. Jsou námitky tamních obyvatel podle Vašeho soudu opodstatněné?
Vím, že se v tento moment jedná o silně debatované téma. Nicméně poptávka po bydlení je velká a nějaká další zástavba v Kralupech určitě v budoucnu vznikne. Město chce růst, což zastupitelstvo deklarovalo schválením několika rozvojových území, a to prostřednictvím územního plánu. Některé části jsou jeho součástí již od roku 2002, další změny (resp. plochy) byly zakotveny v letech 2008 a 2012. Vždy se počítalo s těmito územními jednotkami jako s rozvojovými a zastavitelnými, k dané věci se vyjádřila řada dotčených orgánů a institucí (ať už z hlediska životního prostředí, zemědělství, vod, odpadů, zásahu do krajiny atd.). Obava obyvatel tedy vychází z neúplných a zavádějících informací. Vznikla uměle vytvořená panika, lidé si sami odpovídají na odborné otázky na sociálních sítích a vytvářejí další nejistoty a nepravdy.
Jak moc je téma výstavby v jednotlivých částech města „horké“? Předpokládám, že vznik výše uvedených destinací není otázkou několika málo měsíců. Jsou tedy obavy o raketovém nárůstu obyvatel na místě?
Aktuální situace je taková, že v daných lokalitách se řeší schvalování územních studií. Tyto studie zpracovává odborně způsobilá osoba. Musí projít posouzením komisí města (dopravní a stavební komise pozn. aut.), dotčených orgánů, architektů města a stavebního úřadu. Pokud vše proběhne dle zákona, následuje schválení studie. V tu chvíli může developer připravovat projekčně záměr pro další navazující správní řízení – povolení. Zde už se posuzují konkrétní detaily, vyjadřují se dotčené orgány a správci inženýrských sítí, řeší se smlouva o spolupráci mezi městem a developerem. Tento průběh je na několik měsíců. Pokud se budeme bavit konkrétně o realizaci výstavby a obav z raketového nárůstu obyvatel v místě, tak vše je vždy řešeno v rámci jednotlivých etapizací. Určitě lusknutím prstu nevznikne najednou 100 rodinných domů. Ve větších lokalitách se bavíme, v rámci etapizace, o realizaci v horizontu 4–8 let, někde i déle.
V Kralupech je dlouhodobým problémem doprava. Lze ji ovšem nutně spojovat s novou výstavbou? Jsou toto dvě spojené nádoby?
Tohoto problému si je stavební úřad vědom, město rovněž. Z dopravních studií vyplývá, že oproti té transitní je problémem především doprava vnitřní (přejezdy z místa na místo v rámci Kralup). Zakázat výstavbu ve městě jen z důvodu zhoršení dopravy, to mi přijde nesmyslné a značně problematické. Všude v okolí se města a obce rozvíjí, lidé sem jezdí za prací či směřují na vlak a pokračují dále. Je pak nelogické, aby se v okolí stavělo a v Kralupech ne. V rámci územního plánování se zabýváme tím, aby dané lokality byly dopravně obslužitelné, komunikace měly dostatečné parametry, vznikalo větší množství parkovacích stání. Rovněž si bereme ponaučení z dřívějších záměrů. Některá kralupská sídliště např. nikdy nepočítala s tím, že v budoucnu bude mít každá rodina minimálně dvě auta. Snažíme se dimenzovat nad normové hodnoty počet parkovacích stání, i když na to nemáme oporu v zákoně. Také jsme si nechali zpracovat dopravní studie a posouzení, zejména pro zjištění, zda vystačí kapacita průjezdnosti křižovatek po realizaci daných záměrů a zda tzv. „obrátkovost“ vozidel nepřitíží nad přípustnou míru dopravě v území atd.
Je vůbec reálné, aby se město bylo schopno v mnoha směrech „předpřipravit“ na budoucí nárůst obyvatelstva a jeho potřeby?
Mám teď na mysli především vznik např. lékařských zařízení, živnostenských provozoven, služeb atd. Toto je hrozně zavádějící. Předpřipravit se např. ve smyslu vzniku lékařského zařízení a předpokládat, že obyvatelé začnou hned po nastěhování toto zařízení využívat, je problematické. Spíše si myslím, že konkrétní provozovny si najdou v daném území místo především díky zvýšené poptávce. Není totiž možné dostat do Kralup lékaře a říci mu: „Čekej, do pěti let budeš mít klientelu.“ Co se týče živnostenských provozoven a služeb, tak zájem se neustále zvyšuje. Vznikají nové drobné služby – kadeřnictví, masáže, opravny, občerstvení atd. Zde mohu prozradit, že stavební úřad jedná o vstupu dvou obchodních řetězců, jejichž zájem je opravdu velký. Bude se jednat nejen o potravinové zboží, ale též o doprovodné retailové obchody, které by měly nabídnout obuv, oblečení (např. PEPCO), drogerii, elektro atd. Zde jsem požádal manažery obchodního řetězce o tyto služby z důvodu ohlasu obyvatel na sociálních sítích, přičemž samotní manažeři tyto služby okamžitě vzali na vědomí jako prioritní. Finální rozhodnutí bude ovšem na zastupitelstvu.
Jak jsme na tom nyní s kapacitami školek a škol? Navýšení počtu obyvatel s sebou přináší i tuto otázku.
Stávající kapacita je na devadesáti procentech. Co se týče nových lokalit, byl požadavek města i stavebního úřadu o zajištění možnosti výstavby mateřských škol ve dvou lokalitách. V každé z nich asi 3 třídy, tj. 60 dětí. Vedení města se dále zabývá myšlenkou spojenou s výstavbou základní devítileté školy. Variantou je i zrušení spádovosti pro některé okolní obce, jež mají za cíl postavit si školu na svém území. I toto by Kralupům výrazně pomohlo.
Byl by vznik nových destinací pro Kralupy přínosný? Co by městu přinesl pozitivního?
Zde musím říci, že se nejedná o nahodilá rozhodnutí. Pracujeme s limity a regulativy pro daná území, jež jsou pro rozvoj připravovány několik let, buď ale nebyl zájem ze strany vlastníků a developerů, nebo finanční síla záměry uskutečnit. To, že se v daný moment budou realizovat záměry na několika místech, ovlivňují ekonomika a trh. Město Kralupy se rozvíjí, je žádanou lokalitou a novým obyvatelům nabízí to, co hledají. Nyní hovořím z vlastní zkušenosti, neboť vnímám situaci, resp. poptávku po bydlení, jež se v poslední době neskutečně zvýšila. Totéž se však týká realizace jiných stavebních záměrů. Je třeba si uvědomit, že se město v posledních deseti až patnácti letech nikterak nerozvíjelo a určitá část obyvatelstva si na tento stav zvykla. Nevole lidí tedy pramení především z těchto možných změn, které se jinde dějí úplně běžně. Hledejme v novém rozvoji města tedy spíše pozitiva, jež mají co do činění s širší
nabídkou služeb a celkovým vzhledem města.
Můžeme Kralupy nad Vltavou srovnat s některými dalšími městy, která řeší obdobné otázky, ovšem ve výstavbě nových lokalit jsou o nějaký ten krok dál?
Hrozně nerad porovnávám. V každém městě či širším okolí je situace jiná. Středočeský kraj má nejhustší zástavbu. Je to logické, vše se rozvíjí kolem Prahy. Jde o to, jak na tento rozvoj reagovat. Zda se postupně rozvíjet, nebo raději rozvoj přibrzdit. To je otázka pro zastupitele města – najít nějakou rozumnou a přiměřenou cestu.
Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ
REDAKCE: tel. č. 
