Čtyři tisíce lidí během 15 let. Tak by měl v souvislosti s výstavbou ve třech rozvojových lokalitách vzrůst počet obyvatel v Kralupech nad Vltavou. Na besedě, která se v polovině října na téma těchto lokalit uskutečnila, se vedení města a developeři jednotlivých oblastí snažili občanům zodpovědět dotazy, jež se plánované výstavby týkaly.
Do programu byly zařazeny tři aktuální lokality – minické terasy, prostředí za nádražím a Lobeč. Všechny tři mají již schválenou územní studii (poslední z nich byla schválena 22. září 2021, pozn. red.), žádost o územní rozhodnutí ale ještě ani jeden z developerů nepodal. Lokality mají také další společné atributy, například že se ve všech případech jedná o soukromé pozemky a Město tedy má omezené možnosti, jak výstavbu ovlivnit. Zároveň jsou všechny vázány na vznik obchvatu. Právě doprava je téma, které publikem silně rezonovalo. Ať už se jedná o vytíženost příjezdových cest, počet parkovacích míst nebo propustnost centra města, občané vyjadřovali své obavy opakovaně. Parkování či příjezdové cesty se developeři zavázali alespoň částečně posílit, nicméně centrum města se ukázalo být limitem, jak potvrdil i místostarosta města Vojtěch Pohl (Nová Vlna). Řešením by mohl být nový most, jenž by dopravu částečně odklonil. Není ale jasné, kdy by mohl vzniknout.
Veřejnost trápí také další otázky, např. sociální vybavenost, dostupnost lékařské péče nebo zachování zelených ploch. Ze závěrečné ankety vyplývá, že ačkoli byla řada dotazů v rámci více jak čtyřhodinové diskuze zodpovězena, spoustu jich zůstává bez odpovědi. „Je otázkou, jak budeme schopni pomoci a co nám dovoluje stavební úřad. Obracet se ale můžete na vedení města i na dotčené odbory státní správy,“ uvedl starosta Marek Czechmann (STAN).
V Minicích připravuje výstavbu společnost Terasy Kralupy. Vzniknout by tam postupně mělo až šest třípatrových bytových domů, 49 řadových domů, 54 dvojdomů, 47 rodinných domů a dva viladomy. Architekti se zaměřují na práci v souladu s přirozeným členěním terénu, chtějí zachovat výhled v celé oblasti a zajistit lepší zachycování vody v krajině. Slibují zajištění nové příjezdové komunikace a autobusových zastávek. Jak sami autoři projektu popsali, v projektu se počítá s prostorem pro školku, restaurace, obchody a společenskou budovu, ve výsledku ale bude záležet na tom, jaká bude poptávka a jak se noví obyvatelé do života v oblasti zapojí.
Společnost Finep se věnuje lokalitě za nádražím. V této oblasti je počítáno se vznikem 700 bytových jednotek v horizontu třinácti let. První dva bytové domy by podle předpokladů developerů mohly začít vznikat už na přelomu let 2022 a 2023. Mělo by se jednat o kombinaci vlastnického, družstevního a nájemního bydlení. Společnost obyvatelům slibuje podíl na revitalizaci Nádražní ulice, příspěvek 11milionů korun na novou mateřskou školu, zajištění 5 303 m2 plochy nové zeleně a vodních prvků a navrhuje vytvoření nového relaxačního prostranství u Vltavy, které by zahrnovalo volnočasový areál či sportovní hřiště pro místní školy. I zde společnost slíbila prostor pro zajištění obchodů, společenského sálu nebo prádelny, ani zde však investor tyto služby přímo nezajistí.
V Lobči za bytovými domy má záměr stavět K+K Kvalite. Jejich návrh počítá se třemi bytovými domy s celkem 117 byty. Také zde chtějí reagovat na členění terénu, proto by měly být domy odlišně vysoké. Ten nejvyšší počítá se sedmi patry, nejnižší s pěti. Návrh zahrnuje také podzemní parkování. Tím by ale výstavba v oblasti končit neměla. V budoucnu by na Hostibejku měla navazovat druhá etapa, při níž by mělo vzniknout 111 rodinných domů, 12 dvojdomů a 44 řadových domů. Tato etapa počítá i s malou školkou a sportovní plochou.
Jak budete řešit tři tisíce aut, které denně projedou ulicí Ke Studánce?
Tři tisíce aut tam nebude. Byla vyhotovena dopravní studie, jež potvrdila propustnost ulice Ke Studánce, stejně jako ulice Hybešova. Tato propustnost je bezproblémová, přesná čísla Vám z hlavy říct nedokážu.
Ivan Salač, člen představenstva TERASY KRALUPY
Zaručíte obyvatelům, že při případné další povodni nebudou jejich domy zatopeny?
Povodně jsou jedním z důvodů, proč naše domy stavíme „na nohách“, aby obytné místnosti vždy byly nad hladinou dvacetileté vody.
Václav Zídka, PROJECT MANAGER SPOLEČNOSTI FINEP
Kde budou parkovací místa pro stávající zástavbu (v Lobči), když zastavíte zelenou plochu, na které se nyní parkuje?
Stávající parkovací místa zůstávají a my přidáváme 35 nových míst navíc. Parkování na zeleni není správné, auta tam parkují neoprávněně. Stávající stav je daný, ten já měnit nemůžu.
Stanislav kohout, DEVELOPER, K+K KVALITE
Veronika Elznicová
Komentáře představitelů jednotlivých politických stran
Marek Czechmann (STAN), kralupský starosta
Od besedy s občany jsem neočekával žádnou velkou chválu na naši adresu. Bylo evidentní, že mnozí nepřišli diskutovat, ale spíše klást požadavky. Nám však záleží na městě jakožto celku, díváme se na něj z široké perspektivy, nikoli z okna svého domu. Chápu, že se některým občanům nelíbí záměr nové výstavby v blízkosti vlastního obydlí, vždyť každý by chtěl žít v co možná nejklidnější destinaci, to samozřejmě. Na druhé straně ovšem stojí rozvoj města, poptávka po novém bydlení, s čímž souvisí nutnost výstavby, která již dlouhou dobu v podstatě neprobíhá.
Developerské projekty, jež byly na besedě představeny, nejsou pochopitelně bez chyb, stále je zde mnoho otazníků, kterými je třeba se zabývat, případně je konzultovat s experty. Bohužel někteří jedinci, i kdyby jim bylo prostřednictvím developerů představeno a slíbeno nemožné, od svého původního stanoviska nikdy neustoupí. Je to, myslím si, velká škoda, neboť zastupitelé se během několika let snažili na developery klást nemálo požadavků, o dalších se dále můžeme bavit. Je mi líto, že na setkání nedorazilo více „nestranných“ obyvatel. Paradoxně oblast za nádražím, jejíž kultivace by se měla dotknout zdaleka největšího počtu lidí, nebyla nikterak negativně přijata. V tomto případě bych očekával spíše opak. Zastavit se však ještě musím u problematiky dopravy, jež byla v rámci besedy mnohými občany prezentována jako faktor, kvůli němuž není rozvoj možný v žádné ze zmíněných lokalit. Ano, doprava je velkým problémem města Kralupy nad Vltavou, ovšem domnívat se, že se nadále nebude navyšovat počet projíždějících vozidel, je velký omyl. Všude kolem Kralup se staví a mnozí přespolní občané už nyní ve městě působí, využívají nejen služeb našeho města, ale i toho jediného „mostního“ tranzitu. Z těchto, v mnoha případě mladých lidí, však město nemá žádný přínos. Tato skupina osob zde nemá trvalé bydliště, což pro nás znamená, že se nám peníze v rozpočtovém určení daní nikterak nezvedají. Naopak nás toto všechno bude víc a víc zatěžovat, jako město bychom mohli začít v mnoha oblastech stagnovat.
Pokud tedy chceme přivést do Kralup mladé lidi, využívat jejich potenciálu, musíme přistoupit zodpovědně i k politice bydlení. Pevně věřím, že s tímto půjde ruku v ruce i tlak na neodkladnost výstavby silničního obchvatu.
LOKALITA ZA NÁDRAŽÍM
Libor Lesák (ODS), kralupský místostarosta
Na besedu dorazili lidé, jichž se zmíněné téma bezprostředně týká. Je to samozřejmě přirozené a naprosto legitimní. Z ostatních částí města tam ale bylo pouze několik jedinců, řekněme těch, kteří se o město dlouhodobě zajímají a pravidelně se s námi potkávají na veřejných zasedáních zastupitelstva. Osobně jsem předpokládal, že by mohlo být kino plné, ale nestalo se tak. Přestože beseda byla v některých chvílích dosti emotivní, neshledal jsem na ní nic negativního. Lidé přišli, ptali se developerů, ptali se nás, snažili se diskutovat.
Myslím si, že většina dotazů byla zodpovězena, přestože ne zdaleka všichni byli s našimi reakcemi, potažmo s reakcemi developerů, spokojeni. Je to však logické. Mnoho návštěvníků přišlo hájit pouze vlastní zájmy a svá práva. Ti občané s tímto už přišli a nedají se přesvědčit nikým a ničím. Své námitky však bezesporu mohou delegovat na orgány státní správy a my následně uvidíme, jak tyto orgány rozhodnou.
Je však třeba zdůraznit, že všechny zmíněné pozemky jsou soukromé, aktivity vlastníků a jejich developerů se odehrávají v naprosté shodě s územním plánem, schváleným v průběhu devadesátých let. Další postupné změny byly následně odhlasovány při veřejných zasedáních zastupitelstva, přičemž i ty poslední, týkající se lokality Minice, byly odsouhlaseny valnou většinou všech zastupitelů.
To, co se nyní chystá v Kralupech, je naprosto přirozený vývoj, na nějž se Město dopředu připravovalo a v žádném případě nic nezanedbalo. Zcela zodpovědně se řídíme programem sociálněekonomického rozvoje, akčním plánem města a v neposlední řadě také plánem strategickým. Na všech těchto materiálech se podíleli nejen samotní občané, ale i představitelé tzv. akčních skupin (podnikatelé, lékaři, zástupci sportovních oddílů, učitelé atp.). Všichni dohromady vnášeli do těchto materiálů svoje potřeby či postřehy a my nyní podle těchto principů postupujeme. Za poslední roky jsme investovali do rozvoje města spoustu peněz, ovšem bytová výstavba byla prozatím upozaďována. I v tomto je však třeba se postupnými kroky posouvat. Náš plán nyní zahrnuje postupný proces výstavby, přičemž k jeho finálnímu dokončení by mohlo dojít nejdříve za deset let. Na developery zároveň klademe velké nároky s ohledem na vybudování patřičné infrastruktury, ze které budou bezpochyby profitovat i stávající obyvatelé.
LOKALITA MINICE
Vojtěch Pohl (Nová VLna), kralupský místostarosta
Hlavním motivem veřejné besedy bylo seznámit občany se stavem a budoucím vývojem třech hlavních rozvojových lokalit v Kralupech nad Vltavou. Ke každé z nich byly zpracovány územní studie, které byly tímto projednáním představeny veřejnosti. Na debatu byli pozváni zástupci státní správy, vedení města i zástupci jednotlivých developerů. Z řad veřejnosti se zúčastnil ucházející počet občanů a ti se aktivně zapojili do diskuze. Dotazy, jež vzešly z publika, byly korektní a relevantní, a proto si myslím, že diskuze proběhla na velmi slušné úrovni, přestože v sále občas vzplanuly emoce.
Osobně nejsem proti rozvoji města a v zásadě respektuji územní plán, v němž jsou zmíněné lokality označeny jako rozvojové k zastavění již mnoho let. Momentálně se ovšem nacházíme v situaci, kdy se všechny tři významné lokality začínají rozpracovávat ve stejném čase. Obecně je třeba město na jakýkoli rozvoj připravit z hlediska dopravní infrastruktury, vodohospodářské infrastruktury, kapacitou občanské vybavenosti – mateřských škol, základních škol, sportovišť a kulturních zařízení. Všechny zmíněné body s sebou nesou potřebu vynaložení nemalých finančních prostředků. Moje obava, kterou jsem zmínil také na veřejné diskuzi, spočívá zejména v dopravě přes město pomocí jediného mostu, přičemž křižovatky na jeho obou koncích nebude do budoucna možné více zkapacitnit. Jediným reálným řešením dle mého názoru zůstává výstavba obchvatu města, který je však řešen na krajské úrovni. Rozvoj města s rozumem je mým cílem, na němž se shodujeme i s dalšími zastupiteli Nové Vlny. Často se společně nad budoucí výstavbou v Kralupech nad Vltavou zamýšlíme a jsme spíše pro postupnou etapizaci, aby nedocházelo ke skokovému nárůstu obyvatel, ale bylo možné se na vše kontinuálně připravovat.
Dále bych se rád zaměřil na každou konkrétní lokalitu tak, aby v každé z nich bylo myšleno na logické napojení na stávající infrastrukturu a aby v každé z nich vznikala alespoň částečně nová občanská vybavenost v podobě veřejných i soukromých služeb, jako jsou školky, obchody, restaurace a ordinace. Dle výše uvedeného se budu řídit ve svém dalším rozhodování o vývoji Kralup, tak aby se naše město rozvíjelo, ale postupně a rozumně.
Martin Luksík (ANO), kralupský zastupitel
Moderní město, a to se jistě všichni shodneme na tom, že chceme, aby Kralupy byly, musí růst, musí se rozvíjet a musí nabízet svým současným i potenciálně budoucím obyvatelům možnosti bydlení, rozvoj infrastruktury, nabídku služeb, příležitosti pro využití volného času. Dnes se tady bavíme o možném využití tří lokalit.
V prostoru před vlakovým nádražím, který je dnes ostudou našeho města, může vyrůst moderní městská část s byty, příjemným bulvárem, občanskou vybaveností, volnočasovými možnostmi, dostatkem parkovacích míst. Nedílnou součástí jsou zelené plochy pro odpočinek, plochy pro sport a prostory pro pořádání kulturních akcí pod širým nebem.
V Minicích je plánována zástavba, která přináší možnosti hezkého bydlení v příjemné lokalitě na kraji města, využívá svažitý pozemek, do kterého je podle mého názoru velmi nenásilně a přirozeně včleněna, a nabízí bydlení v širokém pásmu finančních možností budoucích rezidentů. V Lobči plánovaná výstavba nabízí asi finančně nejdostupnější možnost výběru, zohledňuje stávající stav při řešení problémů s dopravou a parkováním a také počítá s možností sportovních a volnočasových aktivit.
Kombinace různých možností bydlení (nájemní, družstevní, v osobním vlastnictví) přináší spolu s průběžným dokončováním těchto akcí v průběhu příštích 10–15 let možnost nenásilného a přirozeného přírůstku nových obyvatel do našeho města a jejich průběžného začleňování do života Kralup nad Vltavou.
LOKALITA LOBEČ
Stanislav Hejduk, Ivan Ottis (KSČM), kralupští zastupitelé
Uv ítali jsme možnost se setkat s našimi spoluobčany a slyšet v živé diskuzi jejich názory na stavební projekty, které jsou už několik měsíců diskutovány na úrovni Města a vyvolaly nesouhlasné reakce dotčených občanů. Ocenili jsme svolání tohoto setkání vedením Města, neboť trvale prosazujeme možnost občanů se veřejně vyjádřit k důležitým problémům města.
Naposledy jsme se takto setkali v roce 2016, kde jsme na stejném místě diskutovali osud hotelu Praha v podobné situaci. Rádi konstatujeme, že úroveň diskuze převyšovala tu historickou o několik řádů. Vystupující vystupovali přesvědčivě, velmi profesionálně, argumentačně i rétoricky připraveni, bez emocí a s respektem k ostatním. S velkou většinou vznesených 
připomínek jsme překvapivě souhlasili a souhlasíme. Domníváme se jako opozice, že jde o setrvalý trochu demokratický deficit ve městě. Kralupská veřejnost není úplně informována o názorech a stanoviscích jednotlivých zastupitelů. Probíhají někdy i ostré diskuze na pracovních i veřejných ZM, schůzí komisí a výborů, mimořádných jednáních. Protože se ale prakticky neuplatňuje právo účastníka na zaprotokolování odlišného názoru, na veřejnosti vzniká dojem přijímání rozhodnutí s většinovou jednoznačnou podporou, což není zdaleka tak časté, jak to vypadá.
Zdá se nám, že v zásadní otázce, zda město rozvíjet co nejrychleji nebo naopak regulovaně, existují ve městě dvě vyrovnané skupiny, což se okamžitě projeví při diskuzi nad jakýmkoli projektem a bez zřejmého vítěze, protože obě strany mají své argumenty. Asi nejlepší by bylo hodnotit případ od případu. V 60. až 80. letech zažily Kralupy intenzivní bytovou výstavbu. Souvisela se stavbou Kaučuku a rekonstrukcí a modernizací žel. uzlu a centra města. Potřeba takové výstavby pro město už ale nikdy nenastane, neměli bychom proto uvažovat o žádných dalších sídlištích, protože jejich doplnění infrastrukturou je za dnešních podmínek prakticky nemožné. A určitě by prospělo i rozhodnutí Města v individuálních případech o omezení rozměrů bytových domů, jež jsou co do dopadů nejproblémovější. Změna životního stylu i růst životní úrovně po roce 1989 městu zkomplikovaly problémy jak s dopravou, tak s parkováním. I když Město problém trvale řeší, situace se přirozeným způsobem objektivně zhoršuje i bez nových bytů. Chceme se omluvit spoluobčanům z Lobče, že nám uniklo, že nový projekt nepomohl stávajícím obyvatelům, ale naopak jim situaci zhoršil. To se rozhodně nemělo stát.
Plně podporujeme požadování příspěvku developerů na vyvolané náklady v rozpočtu Města v souvislosti s navrhovanými projekty. Považujeme to za spravedlivé vůči občanům, kteří už ve městě bydlí. A musíme potvrdit další vznesený názor v diskuzi, že Město v jednání o záměrech developerů tahá většinou za kratší konec. Mimo zmíněnou účast developerů při vypracování klíčových ÚS (pozn. redakce: územních studií) máme hlavně na mysli nekonečné a nepříliš úspěšné diskuze o konečné podobě projektů, např. počet domů, bytů a parkovacích míst u projektu „Za nádražím“, počet pater u bytových domů v projektu Lobeč atd. A také bychom předpokládali, že o pozitivním přínosu projektů budou na podobných setkáních přesvědčovat veřejnost představitelé Města, nikoli jen investoři. Bylo by to přesvědčivější.
Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ
Záznam veřejné diskuze: Budoucnost rozvojových lokalit ve městě
REDAKCE: tel. č. 
