SOŠ a SOU Kralupy nad Vltavou se od nového školního roku sloučí se SOŠ a SOU Neratovice, přičemž nástupnickou organizací bude právě neratovická škola. Po šedesáti letech tedy Kralupy nad Vltavou přicházejí o subjekt, jímž se v minulých dekádách město bezpochyby pyšnilo. „Situace byla již neudržitelná. V rámci optimalizace sítě středních škol jsme se rozhodli pro tento nepopulární krok, který krajští zastupitelé po debatě podpořili,“ říká Milan Vácha (STAN), radní pro oblast vzdělávání a sportu, jenž Kralupskému Zpravodaji poskytl následující rozhovor.
Kdy podle Vašeho názoru nastal ten rozhodující moment, jenž následně vedl k rozhodnutí sloučit kralupskou školu s neratovickou?
Kralupská škola se objevila poprvé v návrhu optimalizace školství někdy v letech 2018–2020. Zde se poprvé hovořilo o malé naplněnosti, ovšem krajské zastupitelstvo vzalo tuto skutečnost pouze na vědomí. Nicméně když jsme pak onen dokument převzali, začali jsme se jím podrobně zabývat. Důvodem byly i dvakrát po sobě jdoucí investice v řádu statisíců korun, které jsme zde museli realizovat. Když jsme následně školu se školským výborem zastupitelstva navštívili a viděli skutečný stav, bylo nám jasné, že další investice do budovy by musela být opravdu robustní. V souvislosti s nízkou naplněností tříd by to však nedávalo smysl. Proto jsme se rozhodli tento neutěšený stav řešit okamžitě, a to návrhem na sloučení kralupské školy s neratovickou. Všichni zainteresovaní vědí, že toto mělo být vyřešeno už dávno, ovšem nikomu se do takto nepopulárního rozhodnutí nechtělo. Kralupská škola je podle mého soudu jasným příkladem důsledků politické zbabělosti. Nechci však, aby to vyznělo tak, že všechno házím na předchozí vedení kraje. Ten problém je totiž dlouhodobější. Mnoho let tu máme školy v podstatě poloprázdné, přičemž vnitřní dluh se nám začal postupně navyšovat nejen na budovách, ale i na didaktické vybavenosti a personálních kapacitách. V současnosti jsme ve stavu, kdy máme nespočet objektů, které jsou na tom takto špatně.
Měla kralupská škola v předstihu o tomto záměru dostatek informací? Letos jsme si připomněli šedesátileté výročí založení učiliště, před několika týdny proběhly dny otevřených dveří atd. Navenek se tedy mohlo zdát, že žádné závažné problémy nejsou, alespoň tedy veřejnost to s největší pravděpodobností takto vnímala.
Paní ředitelka samozřejmě věděla, s jakými problémy se škola dlouhodobě potýká. Když jsem školu na jaře poprvé navštívil, mluvili jsme spolu o tom, že jisté otazníky spojené s dalším fungováním tu nepochybně jsou. Na druhou stranu je však třeba říci, že nikdy nelze předjímat rozhodnutí zastupitelstva, takže je logické, že škola zkrátka funguje ve standardním režimu, dokud nepadne konečné rozhodnutí. Už v minulosti se několikrát stalo, že se představitelé kraje nakonec odklonili od původního záměru a ke schválení sloučení škol nakonec nedošlo.
Už jste tak trochu naznačil, že se předchozí vedení kraje stavělo k investicím do školy poněkud rezervovaně. Navzdory tomu však obdržela dotaci na rekonstrukci učeben a modernizaci IT vybavení ve výši takřka třinácti milionů korun. Omlouvám se, ale toto mi úplně smysl nedává. Jaký je Váš postoj k tomuto nepříliš logickému postupu?
Máte pravdu. Přiznám se, vůbec nevím, kde vznikl nonsens, že se do objektu domova mládeže, který je v naprosto tristním stavu, v podstatě ještě v mnohem horším, než je tomu u hlavní budovy, zasadí třída specializovaná na IT. Kdyby byla umístěna do hlavní budovy, ještě by to celkem smysl dávalo, ovšem takto se s tou investicí naložilo hloupě a nelogicky. Někdo si asi myslel, že když se vloží peníze do této nemovitosti ve výši dvou milionů, tak to poslouží jako bič, aby bylo následně dosaženo celkové rekonstrukce. Nám se ale i tak vyplatí tento areál opustit, a to i s celkovou ztrátou zhruba tří až čtyř milionů.
Část kralupské veřejnosti viní z konce školy nikoli kraj, ale vedení města, případně místní zastupitele. Někteří lidé se dokonce domnívají, že město v tomto ohledu kraj podporovalo čistě ze strategických důvodů. Zaznamenal jste tyto informace, jež se šíří zejména na sociálních sítích?
Musím zdůraznit a jednoznačně vyvrátit, že by Město Kralupy ukončení činnosti střední školy v Kralupech jakkoli iniciovalo nebo aktivně podporovalo. Na druhou stranu budeme rádi, pokud areál v budoucnu najde využití pro oblast školství, stejně jako tomu bude např. po opuštění areálu střední školy ve Středoklukách.
Studenty školy čeká v dohledné době spousta starostí, situace to pro ně není vůbec jednoduchá. Chystá Středočeský kraj nějakou formu pomoci pro všechny zainteresované, jichž se tyto změny budou týkat?
Již na tom pracujeme. V prvé řadě musíme zjistit, kolik pedagogů a žáků se bude snažit přejít do neratovické školy a kdo dá nakonec přednost Integrované střední škole technické na Mělníku. V současné době víme, že přímo z Kralup se tato situace týká šestadvaceti žáků. Jejich konkrétní plány ale zatím neznáme. Totéž se týká i žáků z okolních vesnic, jež do Kralup dojíždějí. Nicméně i tak jsme zahájili přípravu možného ubytování v domově mládeže v Neratovicích. Na jaře se pak budeme snažit vyvolat diskuzi o možném posílení dopravy, ovšem až na základě konkrétních čísel, které nyní ještě nemáme. Již nyní ale byla nastavena spolupráce s mělnickou i neratovickou školou. Žákům bude umožněno, aby se do svého nového působiště zajeli podívat, případně navštívili i budoucí kolektivy. Taktéž rodiče byli vyzváni k tomu, aby kontaktovali ředitele nástupnických škol a zahájili s nimi spolupráci. Věřím, že všem kralupským žákům se dostane potřebné pomoci a podpory při zvládnutí této náročné situace.
Podařilo se Vám alespoň částečně přesvědčit rodiče o tom, že sloučení škol, jakkoli je nepříjemné, by mělo přinést i zkvalitnění výuky?
Spíš asi nepodařilo. Když děláte takovýto nepopulární krok, musíte počítat s tím, že ti, kteří do té školy chodí, tak to jsou přesně ti, co to nyní odnášejí. Myslím si, že velká část rodičů tuto situaci snad i chápe, ale protože se jich osobně dotýká, tak se snaží na mou osobu vytvářet co největší tlak, abych slučování alespoň oddálil. Nejraději by byli, kdyby jejich děti mohly školu v Kralupech dochodit. Je to v podstatě logická úvaha a těm rodičům to ani nemůžeme zazlívat. Mně osobně je také líto, že do toho musím „říznout“ v takovéto intenzitě, ovšem jiná možnost opravdu není. Musím zde připomenout, že už v polovině devadesátých let přestal Kaučuk Kralupy školu finančně podporovat, což mělo posléze dopad na její fungování. Pouze z nostalgie nemůžeme předstírat, že zde žákům nabízíme kvalitní vzdělávání. Bohužel, nenabízíme.
Kralupy projevily zájem využít tento areál k vybudování další základní školy. Rozhodující slovo však budou mít nepochybně zastupitelé. Máte nyní v záloze i nějakou další alternativu pro případ, že by se kralupští představitelé rozhodli jinak?
Zatím se řídíme pouze předběžným zájmem Města. Pokud by se ukázalo, že k tomuto kroku není politická vůle, tak další variantou by mohl být pronájem, případný prodej. Městu se však budeme snažit vyjít vstříc, jak to jen půjde. Strategicky se nám jeví vybudování základní školy jako dobré řešení. Zároveň bychom si v Kralupech rádi ponechali jakousi rezervu, neboť zde za dvacet, třicet let může vzniknout širší poptávka po středoškolském vzdělávání. Je možné, že se nám za nějaký čas v obdobně velkých městech začnou více plnit gymnázia nebo školy orientované na polytechniku maturitního typu. I na toto chceme být připraveni.
Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ
REDAKCE: tel. č. 
