Letošní únor se ponese ve znamení zimních olympijských her, jež se uskuteční v čínském Pekingu. A protože je tento sportovní svátek očekáván mnoha příznivci, rozhodli jsme se přispět do mlýna také jedním pikantním příspěvkem. Jeho hlavním protagonistou je kralupský hokejista Pavel Husarik, jenž si před dvěma lety vyzkoušel angažmá v čínském týmu China Golden Dragon působícím toho času v tuzemské II. lize. Záměrem tohoto projektu byla příprava širšího kádru čínské hokejové reprezentace na již zmíněné zimní olympijské hry, přičemž právě Pavel Husarik byl jedním z trojice českých zástupců, kterým se dostalo této nevšední příležitosti. „Byla to skvělá zkušenost. Je mi jasné, že v hokeji už nezažiji nic tak podivuhodného,“ vzpomíná dnes už s trochou nostalgie současná opora kralupského týmu a v neposlední řadě také trenér hokejové mládeže u kladenských Rytířů.
Vaše zařazení do týmu China Golden Dragon bylo pro spoustu hokejových pozorovatelů velkým překvapením. Jak jste se k tomuto zajímavému angažmá dostal?
Na Kladně jsem působil v juniorském týmu, ovšem v oné době nebylo úplně zřejmé, jestli bych zde mohl dál pokračovat. Parametry se pro tuto hráčskou kategorii začaly znovu měnit a my jsme dost dobře nevěděli, jak to s námi bude dál. Na jaře však trenér (Josef Zajíc) přišel s tím, že by naše juniorka mohla odletět na dva týdny do Číny, kde by sehrála několik modelových utkání s tamní reprezentací. A tak se také stalo. V Číně jsme odehráli hned čtyři zápasy, přičemž tomu největšímu přihlížel i Jaromír Jágr společně s paní Zemanovou, ženou našeho pana prezidenta. A právě zde proběhl můj první kontakt s čínským hokejem. V létě jsem pak od pana Zajíce dostal konkrétní nabídku na působení v týmu China Golden Dragon. Tento hokejový projekt, jenž byl primárně spojen s přípravou čínských hokejistů na zimní olympijské hry, mi hned od začátku přišel hodně zajímavý. Říkal jsem si, že by to pro mě mohla být nezapomenutelná životní zkušenost, a tak jsem do toho šel. S mým začátkem studia na vysoké škole to byla naprosto ideální kombinace.
Spolu s vámi byli v týmu ještě dva další čeští hráči. Jaká byla vaše úloha?
Bylo to hodně zajímavé. Třeba i proto, že jsme doposud neměli zkušenosti se seniorským hokejem. Nicméně naším úkolem bylo čínské hráče seznámit nejen s hokejovým prostředím na Kladně, ale také se životem tady v Česku. Konkrétně já jsem měl na starosti jednoho kluka (Li Mingjue), s nímž jsem trávil většinu času, dokonce u nás pobyl i na Vánoce. Dodnes jsme ve vzájemném kontaktu. Jinak na ledě jsem zastával funkci asistenta kapitána, primárně z komunikačních důvodů.
Jak byste své spoluhráče charakterizoval po herní stránce?
V rámci individuálních dovedností na tom byli čínští hokejisté překvapivě velmi dobře. Někteří z nich dokonce dosahovali úrovně českých hráčů, kteří hrají třeba naši Chance ligu (druhá nejvyšší soutěž v ČR). Po fyzické stránce totéž. Jenže nic z toho se nám nakonec nepodařilo přenést do zápasů. Několik se jich sice herně povedlo, ale výsledkově se nám nedařilo. Tým postupně propadal do deprese, ze které se už nedostal. Ukázalo se, že čínští hráči jsou sice individuálně šikovní, ale mají problém se čtením hry a určitými zásahy do hry v jejím průběhu. Tady v Kralupech, když se nedaří, něco si v kabině řekneme, začneme hrát jednodušeji, soupeře přitlačíme atd. Číňané ale hrají stále stejně. S jednoduchým hokejem, který na ně většina týmů praktikovala, si nevěděli rady. Naše mužstvo bylo zároveň hodně mladé. Číňané udělali chybu hlavě v tom, že sem neposlali své starší hráče, s nimiž bychom dosáhli určitě lepších výsledků. Týmu také ublížil přesun třech nejlepších útočníků do USA. Paradoxně ale právě tam se na led údajně vůbec nedostali. Kdybychom tuto řadu měli k dispozici, troufám si tvrdit, že bychom uhráli daleko více bodů.
Jaký režim měli čínští hráči během pobytu v Česku? Dostali určitou volnost, nebo byli pod soustavným dozorem?
Měli určitě větší volnost než doma, to bezesporu. Bylo evidentní, že si to hodně užívají, zvláště pak v obchodech. Několikrát byli nakupovat v Praze, kde se jim pochopitelně moc líbilo. Česko pro ně bylo obrovskou životní změnou, ovšem zvykli si poměrně rychle. Udržet si však potřebnou osobní disciplínu, to bylo pro některé hráče opravdu hodně těžké. Jak na ledě, tak v osobním životě. Nebylo divu, že se k nim po nějaké době přidal pan Yang, podle mě příjemný pán, jenž jim sice nic striktně nezakazoval, ale daleko pečlivěji na ně dohlížel. Myslím si, že to nakonec bylo ku prospěchu.
Čína nemá u mnoha českých obyvatel nejlepší pověst. Museli jste se během zápasů potýkat s nevraživostí některých diváků?
Já osobně jsem byl spíše terčem vtípků z řad mých kamarádů. Češi si rádi dělají legraci ze všech a ze všeho, to mi nevadilo. Mnohem více se mě to dotýkalo např. v Příbrami, kde nenávist jednoho z diváků byla absolutně za hranou. Pro nikoho z nás to nebylo příjemné.
Tým vedl legendární československý hokejista Jiří Šejba. Jak na něho vzpomínáte? Měli čínští hráči povědomí, jaká ikona s nimi stojí na střídačce?
Z počátku toto určitě nevěděli. Když jim ale začal nějaké věci ukazovat na ledě, zbystřili. Myslím, že si je získal hlavně tím, jak se celkově projevoval. Pro mě je to určitě jeden z nejkvalitnějších trenérů, jaké jsem měl možnost poznat. Jinak Číňané samozřejmě mají zájem o ty nejlepší trenéry, přičemž velikost jména tomu všemu ještě více napomáhá. Pan Šejba toto splňoval. Bylo vidět, že ho uznávají. Totéž se však týkalo i dalších českých hráčů z NHL, kteří v průběhu roku naši kabinu navštívili. Číňané se na ně dívali s obrovským respektem a úctou. Ani si nedovolili uhnout pohledem, sledovali každý jejich pohyb.
Budete čínský tým na olympiádě sledovat?
Ano, už se na to moc těším. Z Golden Dragon se určitě několik hráčů na olympiádě objeví. Dva mé tehdejší spoluhráče jsem nedávno zahlédl v Kunlunu (čínský tým, který jako jediný působí v ruské KHL), kde se jeden z nich dokonce dokázal propracovat do čtvrté lajny (Xiang Xu Dong). Již tady bylo vidět, že je hodně nadějným hokejistou.
Jak daleko byla účast Pavla Husarika na olympiádě v Pekingu? Byla i tato možnost ve hře?
Přiznám se, že hlavou mi tato myšlenka proběhla. Kdy jindy se dostat na olympiádu, když ne teď? Myslím, že by to byl skvělý zážitek, navíc před domácími diváky. Nebudu lhát, i mě toto napadlo. Žádnou takovou nabídku jsem ale nedostal. Číňané pojali Golden Dragon ryze jako přípravu vlastních hráčů, a přestože to podle výsledků úplně nedopadlo, dokázali se za půl roku hodně zlepšit. Jak po stránce hokejové, tak po stránce profesionálního přístupu, jenž byl od nich hned od prvních okamžiků vyžadován.
Co vám sezona v čínských barvách dala a co vám naopak vzala?
Byl to půlrok, ve kterém jsme nevyhráli. Pro hráče toto není vůbec dobré, neboť postupně ztrácí motivaci a potřebný zápal do hry. Z tohoto pohledu to bylo hodně složité. Naopak mezi plusy řadím možnost poznat úplně jinou kulturu, bylo to hodně o zážitcích. Myslím si, že spoustu z toho už nikdy nezažiji.
Povídejte…
Dostali jsme spoustu gólů v jednom zápasu a brankář hned druhý den nepřišel na trénink. Jako důvod uvedl špatný výkon z předchozího dne. Prý si nezasloužil ani tu možnost druhý den trénovat. Také jsme měli gólmana, který byl poslán z důvodu nedostatečné výkonnosti domů. Ten kluk, chudák, na to vůbec neměl, ovšem k dispozici dostal výstroj i na naše poměry naprosto profesionální. A právě celou tuto výbavu si nechal přes noc sušit před slánským stadionem. To neměl dělat. Ráno po ní nebylo ani památky. Zajímavé byly i společné obědy. Často jsme se stravovali v čínských restauracích, kde se kluci cítili skvěle. Obsluze šli po jídle pomoci do kuchyně, sklízeli ubrusy atd. Bylo neskutečně zajímavé tohle všechno sledovat. Na Kladně jsme třeba slavili čínský nový rok, kde nás naopak učili v jejich restauraci vařit pověstné knedlíčky.
Pavel Husarik už v kralupském dresu (foto: Klára Spešná, https://www.hokejovekralupy.cz/)
Po čínském dobrodružství jste zakotvil v Kralupech nad Vltavou. Jak se váš přestup zrodil?
Když jsem skončil u Golden Dragon, nebyl žádný tým, do kterého bych se mohl vrátit. Jedno utkání jsem odehrál za Slaný, ale nebylo to ono. Chtěl jsem hrát za klub, kde jsou nějaká pravidla a profesionálnější přístup. A tohle všechno jsem v Kralupech našel. Lidé tady mají o hokej zájem, hodně nám fandí, podporují nás i při venkovních utkáních a já osobně si tady hokej moc a moc užívám. Rok v čínském týmu byl sice zajímavou zkušeností, ale většinou jsme hráli před prázdnými tribunami, nemluvě o již zmíněných špatných výsledcích. Jsem moc rád, že se nám nyní daří a hrajeme v popředí soutěže.
Jak prozatím hodnotíte právě probíhající sezonu?
Zatím ji hodnotím veskrze kladně. Tým byl vhodně doplněn o mladé hráče, kteří jsou pracovití a mají velkou chuť hrát. Nyní máme čtyři kvalitní pětky a především držíme pospolu. Parta je tu naprosto skvělá a osobně si myslím, že se to odráží i na ledě. Cílem je samozřejmě hrát co nejvýše a bavit diváky. Kam nás tohle všechno zavede, to se teprve uvidí.
Vám osobně se velmi povedlo derby s Mělníkem, kdy jste vstřelil exkladenskému Cháberovi nádherný gól, nemluvě o vašem galapředstavení proti Rakovníku (čtyři branky). Podělte se s našimi čtenáři o zážitky spojené právě s těmito zápasy…
Derby s Mělníkem mělo skvělou diváckou kulisu. Myslím, že jsme si to všichni užili, přestože jsme nakonec na nájezdy prohráli. Těch pět nastřelených tyčí, to se opravdu jen tak nevidí. S Cháberou jsme se poté dokonce potkali a pochopitelně si mě za tu branku dobíral. Nezapomněl ale přidat poznámku o tom, že v nájezdech jsem ho už nepřekonal. Zápas proti Rakovníku byl hodně zvláštní. Dlouho jsme prohrávali, ovšem až v poslední třetině jsme se nakopli a začali hrát s maximálním důrazem. Myslím si, že jsme je v závěru hodně zaskočili. A moje góly? Jsem rád, že mi tam tentokrát spadlo všechno, do čeho jsem plácl. Kéž bychom měli my všichni takové štěstí v play off. Držte nám palce!
Aleš Levý, tiskový mluvčí MěÚ
Pavel Husarik (1999) je odchovancem PZ Kladno. V dorostu a juniorech posléze pokračoval v týmu Rytíři Kladno. Poté již následovalo angažmá u China Golden Dragons, v jejichž dresu si vyzkoušel II. ligu dospělých. V Kralupech nad Vltavou nyní působí druhým rokem. Zároveň nastupuje za tým UK Praha v EUHL, jejímž je studentem (obor Tělovýchova a geografie). V neposlední řadě stále působí u kladenských Rytířů jako trenér mládeže (ročník 2012).
REDAKCE: tel. č. 
