Eva Popová, zástupkyně ředitele Dvořákova gymnázia: Děti nemají být chodící encyklopedie

Čas přijímacího řízení (nejen) na gymnázia se kvapem blíží, na co se při přípravě ratolestí zaměřit, čemu nechat naopak volný průběh, jaké jsou šance pro přijetí, o tom všem a mnohém dalším se dočtete na následujících řádcích…

Paní Popová, dokážete zhodnotit, jaký je za poslední roky trend vývoje počtu zájemců o studium na gymnáziu?

Těžko se to určuje, v době covidové jsme zaznamenali menší pokles uchazečů o osmileté studium. Možná to bylo tím, že děti nemohly chodit na přípravné kurzy. Dokonce v ojedinělých případech nám před samotnými zkouškami rodiče volali, aby omluvili své děti, že se na přijímačky necítí a nedorazí, to se nikdy dříve nestávalo. Takže vývoj počtu zájemců posledních let by byl zkreslený. Obvykle se na osmileté gymnázium hlásí okolo 150 zájemců, vloni jich bylo 126. Co se týče čtyřletého gymnázia, tam jsou počty zájemců stabilní, okolo 80 zájemců každý rok.

Jaký je poměr přijatých vůči nepřijatým?

U víceletého gymnázia se otevírá jen jedna třída (pro 30 žáků), ale vzhledem k tomu, že někteří nakonec nenastoupí z důvodu volby jiného gymnázia, kde v rámci přijímacího řízení také uspěli, má vždy smysl, aby zhruba 10 dětí pod čarou podalo odvolání. U čtyřletého gymnázia je situace příznivější, otevíráme totiž dvě třídy se společenskovědním a přírodovědně-technickým zaměřením. Nenastoupí pouze malá hrstka studentů, neboť neúspěšným žadatelům nabízíme místo ve druhém oboru, než který si primárně zvolili.

Ovlivnila covidová doba připravenost žáků na přijímačky?

Podepsala se spíše na jejich psychice než znalostech. Navíc případné nedostatky v tomto ohledu srovnáme se studenty společnými silami.

V čem mívají děti (v rámci přijímacího řízení) lepší výsledky – v matematice nebo českém jazyku a literatuře?

Na tuto otázku není tak jednoznačná odpověď, jak by se mohlo zdát. Velmi záleží na tom, co Cermat vymyslí v zadání. Není to tedy primárně o dětech, ale spíše o náročnosti celorepublikových úloh pro daný rok. Když je například v matematice velmi složitá úloha, na které pohoří většina, je celková úspěšnost v matematice horší.

Domníváte se, že pro přijetí stačí jedničky na základní škole nebo je nezbytný trénink nanečisto, doučovací kurzy, domácí cvičné testy (u nižšího gymnázia)?

Jedničkáři, to je zapeklitý pojem. Otázka je, zda ta jednička v jedné základní škole má stejnou hodnotu jako na jiné škole. Spíš než o známkách je to o připravenosti dítěte, jak je vyspělé v samostatnosti, která je pro studium důležitá. Ať to k nám na gymnázium určitě zkusí i děti, co nemají samé jedničky, o tom to není.

Řekla bych, že zájem o osmiletá gymnázia roste, lze to vidět na zvyšujícím se skóre dětí pro přijetí…

To skóre může být matoucí, záleží na náročnosti testů od Cermatu. Jeden rok může stačit pro přijetí 35 bodů (jelikož je to populační maximum v dané chvíli), jiný rok 45, zavádějícím pro rodiče tak může být skóre u cvičných testů z minulých let.

Co tedy v rámci příprav rodičům radíte?

Pokud bych mohla rodičům poradit, tak ať jsou jejich děti při testech dobře naladěny, mají dva pokusy. Ať se ve škole snaží opravdu porozumět tomu, čemu se učí, aby to nebylo jen memorování, vše se nazpaměť naučit stejně nedá. Další důležitou věcí je, aby samo dítě bylo nastavené tak, že chce studovat, že se na to těší.

Jak primáni zvládají přechod ze ZŠ na gymnázium? Čím se liší nároky na ně?

Řekla bych, že někdy je to šok spíše pro rodiče. Děti mají najednou velkou zodpovědnost, na kterou nejsou zvyklé. Navíc studenti osmiletého programu přestupují z prvního stupně základní školy do režimu skoro středoškolského. Sami si zapisují úkoly, nemají žádné notýsky, nikdo je nekontroluje. Musí se zorientovat sami, čímž zároveň dostávají širší prostor pro svoji seberealizaci, jde to spolu ruku v ruce. Zapojují se tu například do práce Studentského parlamentu, kde navrhují vlastní akce. Aklimatizace trvá přibližně půl roku, dalších sedm a půl roku jsou už “nad věcí”. 🙂

Jaký typ dítěte je, podle vás, vhodný ke studiu na osmiletém gymnáziu? Od rodičů často slýchám, můj syn/dcera je sice jedničkář, ale není studijní typ, na gymnáziu by neměl žádné dětství, žádný prostor pro hru, jen dril…

Učí se tady určitě více než na základní škole, to je nesporný fakt. Ale my očekáváme, že sem přichází zvídavé děti, které se u nás dozví odpovědi na své četné otázky. Děti, které jsou připravené pracovat a nechtějí se při výuce nudit.

Jak jste zvládali výuku na dálku během covidové doby?

Myslím, že skvěle, ve škole jsme již měli zavedený Google Classroom*, akorát jsme přidali službu Google Meet**. Výuka tedy probíhala ve dvou rovinách, jedna část skrze online setkání, druhá pak prostřednictvím zadané práce. Pro děti bylo náročné i to, že musely i přes úpravu rozvrhu dlouhou dobu sedět u počítače. Ale samotný přechod na distanční výuku nebyl pro učitele problém, v prostředí Google pracují již deset let.

Podařilo se profesorům a dětem dohnat osnovy?

Na konci každého roku zjišťujeme, co se stíhá či nestíhá. I letos jsme to zjišťovali, ale ono to nakonec není zase až tak důležité. Pro děti je nejdůležitější, aby se naučily učit, v tomto ohledu jim dal významnou lekci právě covid-19. Pro jejich život bude hodně důležité, že si dokáží najít zdroje, umí je zpracovat, dokáží z nich vytáhnout to podstatné, na druhé straně dětem chyběly sociální vazby v podobě spolužáků, což na nich zanechalo nemalé psychické následky. Ale jestli se stihlo o kapitolu více nebo méně, je ve výsledku jedno.

Myslím, že je potřeba zredukovat učivo, neboť vývoj ve všech oblastech jde kupředu a je mnoho nových poznatků, které jsou zajímavé a pro které je třeba ve výuce najít čas. Je přece mnohem cennější, když studenti budou vědět i o nových technologiích, ale je třeba, aby se na to nastavili všichni. Učitelé jsou zvyklí, že musí stihnout veškerý obsah, rodiče panikaří, že se děti vlivem covidové doby nestihly naučit vše, zato děti to ale vůbec neřeší.

Zkusme se přenastavit, že není třeba se naučit vše, děti nemají být chodící encyklopedie. Je to o jejich nastavení do budoucna, aby měly kompetence, byly kreativní, zodpovědné, schopné rozvrhnout si čas a uměly se učit.

*Google Classroom je webový program od Googlu, který umožňuje školám zdarma vytvářet, rozesílat nebo známkovat výukové materiály. Primárním účelem služby je sdílení souborů mezi studentem a učitelem.

** Google Meet je služba je služba od Googlu, pomocí které může učitel přednášet online až pro 100 studentů, je s nimi propojen skrze videokonferenci, může jim sdílet obrazovku se svojí powerpointovou prezentací nebo okno libovolného programu, studenti se mohou připojit přes počítač, notebook či mobilní telefon.

Autor:KZ