Rusko-ukrajinský konflikt pokračuje, i nadále ovlivňuje životy všech dotčených obyvatel, ať už přímo v místech boje, či přeneseně u nás v Kralupech. Co vše naše město ve spolupráci s příspěvkovými organizacemi pro ukrajinské uprchlíky dělá, se dozvíte v následujícím sumáři.
Aktuálně je v Kralupech 537 ukrajinských uprchlíků a z toho je více jak 200 dětí do 18 let. Nejzásadnější potřebou těchto lidí je střecha nad hlavou a následně i pracovní příležitost, proto jsou Kralupy vzhledem k blízkosti Prahy velmi žádané. Ubytovacích příležitostí není mnoho. Kapacit ubytování v soukromí, komerčních objektech či připravených nouzových prostorech není stále dostatek. Nouzové ubytovací kapacity město velmi rychle vytvořilo úpravou bývalé služebny Policie České republiky v Lutovítově ulici, v budově bylo vytvořeno 55 plnohodnotných lůžek s možností dalších 11 dětských přistýlek. V současné době je kapacita obsazena ze dvou třetin, což se může ze dne na den změnit, jelikož tyto i další objekty (nejen nouzového) ubytování jsou vedeny v databázi HUMPO*, do níž lze ubytovávat prostřednictvím KACPU**.
V těchto dnech také město jedná o výpůjčce ubytovací části SOŠ a SOU v Lobečku. „V areálu školy by bylo možné zajistit nouzové ubytování pro 100 lidí, je však nutná nezbytná úprava těchto prostor. Objekt není v dobrém stavu, bude třeba jej vyklidit, vyčistit a dovybavit, což je otázka přibližně jednoho měsíce. Práce a přípravy budou probíhat systematicky po patrech dle aktuálního přílivu nových uprchlíků,“ sdělil Marek Czechmann, starosta města. Financování nouzového ubytování je zajištěno z prostředků města a také finančními dary od společností Synthos S.A. a ORLEN Unipetrol RPA s.r.o. Vynaložené náklady by také měly být kompenzovány slíbeným státním příspěvkem 200 Kč za osobu a den.
S ubytováním ukrajinských uprchlíků pomohly i další organizace a spolky města. Kralupská sportovní poskytla své volné ubytovací kapacity v areálu zimního stadionu. Klub českých turistů poskytl prostory v ubytovně Ke Koupališti, Dvořákovo gymnázium ubytovalo ukrajinskou rodinu v učitelském bytě (viz článek níže) a pomáhají i další….
Některá města ubytovávají rodiny uprchlíků v tělocvičnách v tzv. dočasném nouzovém přístřeší. Jedná se o typ krátkodobého ubytování s doporučením max. 30 dnů, což by situaci v dlouhodobějším horizontu stejně neřešilo. „My jít touto cestou nechceme. Lidé by tam neměli potřebné soukromí, ani dostatečné sociální zařízení. Navíc by kralupští školáci neměli kde cvičit,“ sdělil Marek Czechmann a pokračoval: „Pokud by chtěli pomoci občané a mají možnost volných ubytovacích kapacit, je to vítané.“
Další nelehkou výzvou jsou školská zařízení. „200 dětí nejsme schopni do škol začlenit,“ podotkl pan starosta. Proto v některých školách i mimo ně vzniknou tzv. adaptační skupiny, v nichž budou děti školou povinné nejprve adaptovány do české výuky. Další forma výuky je realizována distanční formou, při níž je zprostředkována výuka z ukrajinských škol vzdáleně. Tyto formy výuky jsou tolerovány po dobu tří měsíců, po jejich uplynutí mají cizinci pobývající na území ČR povinnost dodržovat povinnou školní docházku danou zákonem.
„V září budou mít v umístění do škol prioritu děti z Kralup a spádových oblastí ORP, v rámci pomoci ukrajinským dětem navýšíme kapacitu tříd z 25 na 30-34 dětí (do maximálního naplnění školy). Tato výjimka je platná na dobu jednoho roku,“ vysvětlil Marek Czechmann. Díky monitorování, které provádí Charita Kralupy, má město k dispozici několik ukrajinských učitelů a případných asistentů, kteří s výukou dětí pomohou. Se zbývajícím potřebným pro výuku pomohou dobrovolníci a učitelé ve výsluze.
Se školkami je situace ještě obtížnější, ty jsou zcela naplněny kralupskými dětmi, z tohoto důvodu nejsou dlouhodobě přijímány děti z okolních obcí. Problém nedostatku míst ve školkách bude řešen adaptačními skupinami. První takovou již kralupská charita otevřela, další budou připraveny dle požadavků. „Chceme ukrajinským maminkám dát možnost pracovat. Na dobu přechodnou jsme ochotni vzít děti do skupin bez doložení pracovní smlouvy,“ poznamenal Marek Czechmann.
Co se týká lékařské péče, město zatím nedostatek služeb nepociťuje, stát vyčlenil volné kapacity u velkých zdravotnických zařízení, která mohou tito lidé využívat.
Vysvětlivky:
* HUMPO (Databáze humanitární pomoci/ubytovacích kapacit)
** KACPU (Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině)
Stěžejní témata uprchlické krize řeší město v rámci pravidelného krizového štábu, kterého se účastnili i starostové z celého ORP. Odkaz na zprávu.
Jak pomáhá lidem z Ukrajiny Středočeský kraj?
Středočeský kraj zřídil kromě pražského KACPU i tři mimopražská – v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami. Těmito třemi centry prošlo již 21 tisíc uprchlíků, v součtu s pražským je to celkem 85 tisíc osob (k 8. 4. 2022). 89 z nich požádalo o ubytování v Kralupech přes centrální evidenční systém. Dostali víza, aby mohli pracovat.
V rámci uprchlické krize řeší Středočeský kraj různé typy lidí a problémů. „Mimo matky s dětmi přichází například i méně přizpůsobiví občané, kteří vyznávají nekonvenční styl života ve velkých klanech několika generací, tyto osoby nechtějí jíst běžné jídlo, mají velmi specifické zvyklosti, neplánují posílat děti do školy, žijí pospolu pouze ve své komunitě,“ podotkl Libor Lesák, místostarosta Kralup a radní za Středočeský kraj, dále doplnil: „Do našeho kraje dorazil i autobus plný hendikepovaných lidí, řešíme, aby bylo o tyto skupiny s většími nároky na péči dobře postaráno.“
Kraj pravidelně komunikuje se všemi městy v regionu, řeší finanční náhrady za ubytovací prostory jak v ubytovnách, tak u soukromých osob, aby dostali všichni zúčastnění kompenzace za poskytnutou službu.
Kraj přispěl 10 milionů Kč na ošacení a potravinovou pomoc, tuto částku převedl na účet ukrajinské vlády. „Středočeský kraj je nyní na hranici všech možností, pokud bude následovat další uprchlická vlna, tak se situace bude bohužel muset řešit nouzovým ubytováním v halách či tělocvičnách. Než se podaří vytvořit důstojnější ubytovací prostory, zabere to delší čas,“ zhodnotil Libor Lesák, krajský radní.
A jak je řešeno školství? Kraj se snaží začlenit teenagery do kolektivu středoškoláků, jsou jim nabízeny shodné obory s těmi, co studovali ve své zemi, zatím komunikují anglicky, maturitní zkoušku by však měli absolvovat v českém jazyce. Náctiletí končící devátou třídu základní školy budou absolvovat běžné přijímací zkoušky na střední školy (Středočeský kraj má na svém území 142 středních škol či učilišť).
Kraj vydal pokyn směrem ke všem svým příspěvkovým organizacím, aby všechny jeho školy učily ukrajinské děti i dospělé češtinu kvůli jejich lepšímu začlenění do škol a zaměstnání. „I na Městský úřad v Kralupech se chodí utečenci učit češtinu,“ podotkl Libor Lesák.
REDAKCE: tel. č. 
