Málokoho by napadlo, že stavba kostela může mít i pragmatičtější důvod, než je vybudování místa pro bohoslužby a setkávání věřících. Příkladem může být právě náš kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava.
Když se Kralupy staly r. 1881 městysem a získaly přídomek „nad Vltavou,“ k městskému titulu jim chyběl jen kousek. Městský znak (získaný 1884) a vlastní chrám. Bez něj by město nemohlo být městem, a tak se rozběhl smělý projekt vybudování důstojného a reprezentativního svatostánku, který by zvedl nejen prestiž rozvíjející se obce, ale přinesl kýžené povýšení mezi města.
O stavbě místní výbor, který byl obdobou zastupitelstva, rozhodl již v roce 1878, avšak kromě projektu chyběly potřebné prostředky. Během deseti let se sice podařilo vybrat přes 11 tisíc zlatých, ale tato částka byla stále nedostačující. Pro představu, o jak velkou sumu se jednalo, stačí uvést měsíční mzdu úředníka, která činila 25 zlatek (zedník vydělával o 10 zlatých více). Kilo másla stálo jeden zlatý a kalhoty si v té době mohl člověk pořídit od čtyř do devíti zl. Vybraná suma by tak jistojistě stačila na velkolepou oslavu k povýšení Kralup, ale slavit nebylo co.
Obrat nastal až v roce 1894 díky velkorysému daru teologa, profesora Karlovy university, altruisty a pražského probošta v jedné osobě Msgr. Eduarda Tersche. Částka 78 000 zlatých, kterou na stavbu věnoval, pomohla pokrýt nejen 2/3 nákladů, ale posloužila i pro vybavení nového kostela, který jeho donátor navíc obdaroval třemi zvony.
Plány novogotického chrámu z dílny J. Kaury sice musely být přepracovány a zdobnost stavby zredukována (původní plány jsou k vidění v prostorách městského úřadu), ale ani to neubralo na její velkoleposti, která dle nových plánů od A. Živného započala roku 1894. Práce byly tak rychlé, že již 27. října o rok později mohl být kralupský kostel vysvěcen. První kázání zde nepronesl nikdo jiný, než právě jeho mecenáš E. Tersch.
A snad právě na tohoto člověka se sluší v letošním roce, kdy si Kralupy připomínají 120 let od svého povýšení na město, zavzpomínat. Přestože se naše město již od svého počátku nepřetržitě mění a dynamicky rozvíjí, jediné zůstává stejné. Jeho středobod v podobě kostela, nad nímž ční jeho 63 metrů vysoká věž. Kdo ví, jak by to s naším městem bylo, nebýt právě oné štědře otevřené ruky.
Zajímavosti kralupského kostela:
– Stavba je nezvykle směřována na sever. Důvodem byla již existující zástavba v centru, mezi kterou se kostel musel vměstnat.
– Ve věži jsou již třetí zvony. Každá ze světových válek pro kostel znamenala rekvizici.
– Vedle městského znaku nad vchodem je také černozlatý znak Pražského proboštství, v jehož čele stál E. Tersch od roku 1891 až do své smrti v roce 1898. Pochován je právě v kralupském kostele.
Jindřich B. Havlík
REDAKCE: tel. č. 
