Rozhovor s Janem Koberou (vedoucím Odboru životního prostředí MěÚ Kralupy n. Vlt.) o kácení stromů na Budečské stezce
Pane Kobero, můžete prosím čtenářům objasnit důvody, které vedly k vykácení části tamějších topolů?
Dendrolog Odbor životního prostředí MěÚ upozornil, že tamější topoly jsou velmi nebezpečné, život mají již za sebou, hrozí tedy jejich pád na stezku a zranění kolemjdoucích. S posudkem se čekalo na jaro, až se stromy zazelenají, některé byly viditelně suché, hrozil tedy bezprostřední pád. Posouzení stromů bylo následováno objednávkou ke skácení 38 kusů, které byly znalcem označeny za havarijní. Zabezpečili jsme přístup firmy, plošiny, stromolezce, uzavřeli část stezky. Do 14 dnů byl problém vyřešen. Náhradní výsadba nebude řešena přímo v místě, ale v jiné vhodnější lokalitě.
Dotčené topoly byly na stezce vysázeny v roce 1984, tehdejší výsadbu provedlo dobrovolné sdružení, které se účastnilo i nedávného jednání o kácení (v zastoupení pana Málka, člena ekologické komise). Stromy byly bohužel vysázené velmi na husto, jeden druhému bránil v růstu, proto se postupem času všelijak vyklonily. Jejich špatný stav zapříčinilo i podmáčené prostředí, ve kterém žily. V oblasti se naposledy kácelo vloni, to bylo odstraněno 12 nebezpečných stromů z iniciativy Povodí Vltavy.
Má město v plánu ještě nějaké další větší kácení?
Další kácení by mohlo nastat na hřbitově v Zeměchách. Odbor životního prostředí dostal z rady města úkol, aby nechal vypracovat dendrologický posudek na stromy v areálu hřbitova. Je tam 42 stromů (kaštany, javory, lípy, dub). Hřbitov je ve správě města, stromy i pozemek hřbitova jsou však v majetku církve, která městu nabídla převod vlastnictví, proto chceme udělat dendrologický posudek, jelikož stromy nejsou v dobrém stavu, je třeba je svázat, upravit jejich koruny, některé pokácet, jinak hrozí riziko pádu na procházejícího člověka nebo poškození hrobů. Opatření budou velmi nákladná.
Kdo je zodpovědný za finální rozhodnutí o pokácení stromu?
Zákon ukládá povinnost, že kdo chce kácet strom s obvodem kmene nad 80 cm ve 130 cm výšky nad zemí, musí požádat orgán státní správy, což je odbor životního prostředí. Když chce kácet město, tak statutární zástupce podepíše žádost a odbor životního prostředí rozhodne. Rozhoduje tak, že vezme v potaz ekologickou váhu dotyčného stromu versus míru hrozby nebezpečí.
Na sociálních sítích města jsem zaznamenal názor občana, že na každý strom, který se bude kácet, by měl být pořízen soudně znalecký posudek, já si však myslím, že toto by neúměrně zatížilo rozpočet města, znalecké posouzení takového stromu znamená 20stránkový elaborát, který následuje faktura na 20-25 tis. Kč. Zastávám názor, že pokud je někde topol, který je popraskaný, padají z něho větve, je dutý, ničí auta, jako se to stalo před nedávnem v Lobečku (v KZ o tom bylo poděkování od spokojené občanky, která se cítila být ohrožená), tak takový případ je orgán státní správy schopen a povinen vyhodnotit sám a kácení zrealizovat. Jestliže se kácí na povolení a podléhá to rozhodovacímu aktu, je v rozhodnutí vždy nařízena náhradní výsadba.
Zeleně ve městě tedy neubývá?
Náhradní výsadba je obvykle v rozsahu daleko větším, než byl původní stav, aby se eliminovala negativní váha vlivu na životní prostředí. Zeleně tedy určitě neubývá, naopak jí přibývá, s tím však rostou i náklady na její údržbu.
Vybavíte si nějaké případy ohrožení života či majetku přestárlými stromy?
V čerstvé paměti mám topol z Lobečku, to byl velký zdravě vypadající strom, jeho stáří bylo 60-70 let, byl však dutý, což je riziko stromů nasávajících vodu, větve takových stromů mohou vážit i několik tun. Svým stavem ohrožoval životy a majetek lidí v okolí, proto byl pokácen.
Nebo další případ. Bylo mi hodně líto, když bylo rozhodnuto o vykácení většího množství topolů kolem hřiště v Olších… Než došlo (přes rozhodnutí a objednávku) k realizaci, tak jeden z velkých stromů spadnul na garáže a zničil auto. Zodpovědnost je vždy na tom, kdo rozhodnutí vydal. Pokud by takové rozhodnutí nebylo vydáno včas, je vinen ten, kdo o riziku věděl a nekonal. Buď koná orgán státní správy sám, nebo nechá zhotovit znalecký posudek. Radit, jak se to má dělat, umí každý, ale ne každý se pod to potom podepíše.
Jiří Grulich, soudní znalec, ke stavu stromů poznamenal: „Zdravotní stav a vitalita stromů nebyly dobré, koruny byly hodně proschlé, byly vykloněné a měly proto posunuté těžiště, v systémech topolů bylo větší množství vody, docházelo proto k lámání větví. Stromy byly podél stezky ve velké hustotě, docházelo k přerůstání větví ve výšce a přímo nad chodníkem.“
Jiří Cimler, člen Komise životního prostředí města Kralupy nad Vltavou, k tématu sdělil: „Budeme navrhovat náhradní výsadbu, aby se vykompenzovala ztráta, ale spíše na pozemcích za stezkou, kde je volné prostranství a stromům by se zde mohlo dařit lépe, protože kolem potoka jsou prostory stísněné.“
REDAKCE: tel. č. 
