I v Kralupech se dají chytat ryby
(článek studenta Dvořákova gymnázia – projekt žurnalistiky)
Každý asi ví, že voda v Kralupech nepatří mezi ty nejčistší. To ale neznamená, že v ní nic nežije. Když
se podíváte do Knovízského potoka, můžete v něm zahlédnout nějaké ryby. Po soutoku tohoto a
Zákolanského potoka můžete vidět snad jen kachny a holuby. Když ale jdete blíže k Vltavě, vždy od
jara, když se oteplí, se do proudu potoka sjíždí tloušti, parmy, podoustve a někdy i nějaký kapr, či amur, a to od nejmenších až po slušné kousky. Například jelec tloušť, který není tak náročný na prostředí, se do této ne moc čisté vody v proudu potoka chodí vytřít.
Teď ale spíše k tomu rybolovu. Až po soutok potoka s Vltavou se zde nesmí chytat, na Vltavě už naštěstí ano. Na rybaření zde všude musíte mít povolenku, tu já samozřejmě mám. Proto chodím právě na místo soutoku těchto vod. Toto místo je rybáři velmi oblíbené, je zde dost rušno a pod mostem fouká silný vítr, ale už od brzkého jara se zde dají chytit pěkné ryby, hlavně tedy tloušti, cejni, karasi a další menší ryby. Také se vám může poštěstit, viděl jsem, jak zde někdo vytáhl pěkného úhoře, nebo i velkého kapra. Po nějaké době, kdy se voda oteplí, jsem začal zkoušet i další místa, například kralupské tůně, a to jak na plavanou (na hladině máte splávek, když ryba zabere, potopí se), tak i na těžko (nástraha leží na dně, že ryba zabere, se dá zjistit mnoha způsoby). Nejúspěšnější je pro mě asi soutok Vltavy a Zákolanského potoka.
Problém začíná, když je konec jara, začne opadávat chmýří z topolů a v té době se, podle mých
zkušeností, ryby třou. V tu chvíli se zajímají hlavně o rozmnožování a na potravu ani nepomyslí. To trvá tak 3-4 týdny, a když v tu dobu jdu na ryby, nestojí to za nic a akorát se všude plavající chmýří z topolů nalepí na vlasec. To vám raději doporučím zůstat doma.
Jan Procházka, student Dvořákova gymnázia