Dveře mojí pracovny byly vždy otevřené komukoliv…
Rozhovor s Markem Czechmannem, bývalým starostou města
V Kralupech zná každou ulici, aby také ne, když je rodilý Kralupan. Podílel se na chodu města úctyhodných 20 let, zastával funkci starosty, místostarosty i zastupitele. Jak hodnotí svoje působení na radnici, co vzkazuje dalšímu vedení?
Medailonek:
starosta (2018-2022);
místostarosta (2010-2018);
zastupitel (2002-2022);
stavební technik, soudní znalec /odhady nemovitostí/.
Pane starosto, jaká byla vaše představa versus realita této funkce, zaskočilo vás něco?
Více méně jsem věděl, do čeho jdu, vždyť jsem byl osm let v denním kontaktu se starostou. Chtěl jsem být odpovědný a účastnit se všech městských akcí, překvapilo mě však, kolik jich vlastně je, kde všude se sluší ukázat. Po krátké době jsem se ujistil, že starostování je daleko náročnější funkce než pozice místostarosty, každý kdo přijde, chce věci řešit nejprve se starostou. Vždy jsem se snažil mít otevřené dveře komukoliv, každý úředník či slušný občan mohl kdykoliv přijít s dotazy nebo na konzultaci.
Co vidíte jako svůj největší úspěch z doby působení na radnici?
Byl jsem tu dlouho, nejprve jako zastupitel, poté místostarosta a nakonec starosta. Do prvního zastupitelstva (před cca 20 lety) jsem šel s tím, že bych se chtěl zasadit o to, aby vzniklo smysluplné centrum města. Tou dobou tu ještě fungoval pivovar a mlýn. S kolegy jsme si mysleli, že město získá stamilionové dotace na renovaci centra a vše se rychle zrealizuje. To se ukázalo jako nesplnitelné přání. Teprve po dvaceti letech se dostáváme do finiše – poslední etapy, kterou je ulice Jungmannova a Husova, také rekonstrukce pivovarské budovy. Spoustu času zabraly přípravné studie, některé projekty se nerealizovaly, protože se ukázalo, že byly nereálné (buď z ekonomických, nebo majetkových důvodů, např. z budovy mlýna jsme chtěli vybudovat galerii a z balírny městský úřad).
Nejvíce mě těší, že se pro nové náměstí podařilo využít prostoru po demolici bývalého hotelu, rekonstruovat prostory kolem kostela krásnou dlažbou, která byla zakrytá asfaltem, vybudovat novou ulici Vaníčkovu a náměstí doplnit o vodní prvky. Centrum je takové největší zadostiučinění toho, že jsem se tenkrát službě „lidu“ zavázal. Myslím, že se povedla i nová budova radnice, za kterou jsme byli oceněni…
Litujete něčeho, co jste neudělal?
Nic takového si neuvědomuji. Naprostá většina věcí se podařila… Poslední čtyři roky byly těžší kvůli covidu-19, po něm jsme se těšili, že bude vše zase tak jako dříve, bohužel není. Mezilidské vztahy a kulturní život se nevrátil do starých kolejí.
Moje největší zklamání je, že se dosud nepodařilo prosadit obchvat města. Na stole je již hotový projekt, ale jedno občanské sdružení se neustále odvolává a blokuje vydání stavebního povolení, tím vlastně i realizaci.
Litujete naopak něčeho, co jste udělal?
Nechci tvrdit, že jsme vše udělali nejlépe, každý má na věc trochu jiný názor, ale z našeho pohledu jsme se vždy snažili, aby vše co děláme, bylo pro město a pro občany tím nejlepším řešením…
Co říkáte na kandidáty na starostu? (pozn.: rozhovor vznikl ještě před volbami)
Kandidáti by měli do této role dozrát, „obdivuji“ takové, co si myslí, že nastoupí na úřad a budou hned dělat starostu, do takové funkce je třeba dorůst, mít za sebou minulost v chodu úřadu… Ani někteří lidé, co tu byli čtyři roky v zastupitelstvu, nejsou stále znalí všeho potřebného. Stále netuší, jaké má město možnosti, co je státní správa, co samospráva, jak vypadá rozpočet… Která pozemní komunikace je městská, která není. K tomu všemu se musí kandidáti postupně dopracovat. Na to je jedno volební období krátké.
Vybavíte si nejhřejivější moment starostování (případně celkového období práce na radnici)?
Jedním z nejlepších momentů byl okamžik dokončení rekonstrukce a stěhování do prostor nové radnice. Současné prostory se s předchozím působištěm nedají srovnat, nová budova je prostorná, je v ní spousta světla, krásný pohled na dominantu města – kostel, ale hlavně přívětivé prostory pro zaměstnance a občany, kteří úřad denně navštěvují.
Kdy vám nejvíce zatrnulo?
Nic nebylo takové, abych z toho nespal, během doby mého působení šlo jen o klasickou agendu, personální problémy, žaloby na město, které však v naprosté většině dopadly dobře. Vše se podařilo společnými silami zdárně překonat.
Čemu se budete věnovat dál?
Neobávám se, že bych se nudil. Těším se i na roli dědečka na větší úvazek, než tomu bylo doposud. Ale mám už také nějaké nabídky, co bych mohl případně dělat, kdybych se moc nudil…
Nebude se vám po práci pro město stýskat?
Určitě ano, mám rád kolektiv, který je tu aktuálně velmi příjemný. Tímto bych rád všem kolegům, ať už úředníkům či zastupitelům, školám a příspěvkovým organizacím, různým spolkům, starostům z okolních obcí, poděkoval za spolupráci. Některé z nich jsem ocenil při oslavách 120 let města.
Jaké úkoly zůstaly rozpracované pro nové vedení?
Noví zástupci města budou muset dokončit akce, které jsou již vyprojektované, vysoutěžené či dlouhodobě plánované z důvodu nezbytnosti, např. přestavbu pivovaru na kulturní centrum, dokončení rekonstrukce ulice Čechovy, vyřešení výstavby další školy, výstavbu nové sportovní haly a dokončení rekonstrukce některých městských objektů…
Co byste vzkázal novému vedení?
Aby mělo vždy na paměti, že vždy pracuje pro město a jeho občany, aby si skrze funkci neřešilo svoje problémy či mindráky, aby se snažilo pro město udělat vše, co lze. Uvědomuji si, že možnosti jsou omezené, ale při troše snahy (ve státní správě to vše vždy trvá poměrně dlouho) se to podaří. Nedávno jsem dostal zpětnou vazbu z relevantních zdrojů, že se v Kralupech (ve srovnání s jinými středočeskými městy) dělá pro rozvoj města a občany více, než kde jinde, což rád slyším. Pochvalu slýchám od lidí, kteří tu delší dobu nebyli, následně byli překvapeni, jak se město změnilo k lepšímu.
Těší mě, že jsem se na tom mohl podílet a pomoci…
Máte i nějaký vzkaz občanům?
Byl bych rád, aby se zase vrátil společenský život, aby se děti vrátily ke sportu. Bohužel si občané po covidu-19 odvykli chodit na akce, do divadel, sportovat, což si myslím, že je špatně. Chápu, že doba nebude jednoduchá, ceny vstupenek na představení nejsou nízké, ale zavřít se doma u počítače či televize a nechodit nikam, není dobré řešení…
Vedení města by do budoucna uvítalo větší zpětnou vazbu na dokončené projekty, vždy se ozve hrstka těch nespokojených, ale spokojená většina mlčí, což zaměstnance města někdy demotivuje…
Děkuji za rozhovor.
AJ
REDAKCE: tel. č. 
