Rozhovor se Stanislavem Marešem, energetickým manažerem města:
Nejsem zastáncem toho, aby byla populace násilně otužována…
Podzim je v plném proudu, zima se co nevidět přihlásí ke slovu, jak je město připravené na nadcházející topnou sezónu v kontextu vysokých cen energií a jejich případného nedostatku? Právě o tom je následující rozhovor…
Pane Mareši, začněme čísly, kolik spotřebuje naše město ročně energií na provoz svých organizací – v jakém cenovém objemu?
V roce 2021 město zaplatilo za plyn v souhrnné výši cca 3 250 000 Kč za spotřebovaných 4 320 MWh, přičemž gró spotřeby tvoří zimní stadion (teplo a energie pro celý sportovní areál stály cca 2 150 000 Kč, byly to necelé 3 000 MWh, tj. 2/3 spotřeby plynu ve městě, cena plynu stála tou dobou okolo 800 Kč za jednotku (MWh), pro srovnání, nyní (10/2022) jsou ceny okolo 3 000 Kč za jednotku (MWh), pro následující rok to bude jistě ještě více. Zbylá třetina nákladů (1 mil. Kč) byla vynaložena na vytápění, z menší části ji využily na svůj provoz školní jídelny.
Co se týká elektrické energie – tam je to komplikovanější – v roce 2021 činila spotřeba elektřiny 2 300 MWh, tedy cca 8 mil. Kč, cena za jednotku (kWh) se pohybovala mezi čtyřmi až pěti korunami. V letošním roce je cena elektřiny cca 10 Kč/kWh, pro nadcházející rok předpokládáme další nárůst ceny.
Co nejdražší položka na provoz, stadion, bude provozován ve stejné míře i za vysokých nákladů letošní zimy?
To nedokážu říct, bude to předmětem jednání v nejbližších dnech, jde o to, aby cena pronájmu sportovišť byla pro sportovní kluby v únosné výši.
Jaké jsou roční náklady na veřejné osvětlení?
V roce 2021 město zaplatilo cca 3 300 000 Kč. V letošním roce bylo za 1. pololetí na fakturách a zálohách za veřejné osvětlení uhrazeno téměř 5 mil. Kč. Za celý rok by pak celková částka mohla dle předběžných odhadů být až 11 mil. Kč. Pro rok 2023 odhadujeme spotřebu na 14 mil. Kč.
V současné době finalizujeme projekt obnovy veřejného osvětlení ve významné části města, jedná se o výměnu za LED světla. Je zde možnost získání státní dotace až 10 mil. Kč., na kterou, věřím, dosáhneme. Obměna by měla proběhnout v příštím roce, když vše dobře dopadne. Chceme v určité části lokality Lobeček instalovat regulaci intenzity osvětlení a vyzkoušet tak její efektivitu na další snížení spotřeby.
Do kdy má město zafixované ceny energií, pomáhá nějak stát?
Město má s dodavateli kontrakt na elektřinu a plyn do konce letošního roku. Nyní byly vládou schváleny podmínky zastropování cen energií, ale zatím není zcela jasné, zda se to bude týkat i Kralupské sportovní, hlavně tedy spotřeby plynu kogenerační jednotky v areálu zimního stadionu. Nyní prověřujeme, zda se do některé z kategorií, pro které je zastropování platné, „vejde“. Komunikace od státu k městským samosprávám není vždy dostatečná a rychlá. A konec roku se blíží… Nechceme se předčasným nákupem po vlastní ose dostat do případných problémů či nemožnosti čerpat státní výhody, takže vyčkáváme. Nicméně máme vše připraveno u burzy PXE, můžeme kdykoliv „na zmáčknutí tlačítka“ nákup realizovat.
Jak hodnotíte dopad současné regulace veřejného osvětlení (jedna lampa svítí, druhá je vypnutá) na kriminalitu a bezpečnost?
Je to jedna z variant, jak ušetřit, ale není to ideální stav, osvětlení musí splňovat normy a je tu i aspekt bezpečnosti, aby nám nevznikala temná místa. Na druhou stranu mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní by se dalo svítit o dost méně než ve frekventovanějších časech, a to už norma umožňuje.
Výměny světel za LED varianty s možností regulace intenzity svitu vyžadují investice, peníze na výměnu po celém městě nám však budou chybět z důvodu zdražování energií, je to začarovaný kruh…
Tím, že byly ceny energií do loňského roku relativně nízké, nikoho nenutily dělat opatření pro to, aby se svícením šetřilo, protože návratnost investice by byla v horizontu desetiletí. Nyní je to jinak, návratnost by byla rychlejší.
Co úsporná opatření v rámci vánoční výzdoby?
Pro představu – provoz jednoho svítícího vánočního prvku (na lampě) stojí denně 10 Kč. Když je jich sto, tak už to něco stojí. Město by mělo jít příkladem a omezovat i toto osvětlení, které nesouvisí s nutnou potřebou.
Jak budou během zimy temperovány budovy škol, vnitřní sportoviště, sociální, zdravotnická a kulturní zařízení v majetku města?
Teploty jsou určené normami a zákoníkem práce, ve školách hygienickými normami. Já určitě nejsem zastáncem toho, abychom populaci nuceně otužovali, to je na každém z nás. Ve školách při výuce není pohyb, je tedy dle mého názoru nesmysl mít ve třídě méně než 20 stupňů. U tělocvičných či jiných volnočasových aktivit je situace jiná, tam by bylo možné jít na nižší teploty, případně provoz těchto aktivit po dobu zimy redukovat, pokud by měl být vážný nedostatek energií. Bazén je teď mimo hru v rámci rekonstrukce, takže náklady na provoz nemusíme řešit.
Jak bude zajištěn dohled nad tím, aby se neplýtvalo, eliminovaly se úniky, havárie?
Plýtvání je vždy o konkrétních lidech, kteří energii spotřebovávají. Se správci budov a školníky vedeme diskusi, aby byla spotřeba v únosné míře. Ve všech objektech města máme dálkový monitoring spotřeby, ke kterému mají přístup i samotní správci budov, víme tedy, na čem jsme. Pro případné havárie máme nastavené limity a upozornění, v případě krize přijde SMS a situace je řešena.
Využívá město solární energii?
Solární panely zatím nikde nemáme, ale zastupitelstvo města nedávno schválilo záměr projektu solárních panelů pro MŠ Edvarda Beneše. Pokud zastupitelstvo schválí finanční prostředky, bude provedena instalace v roce 2023.
Samozřejmě jsme solární zdroj energie zvažovali i dříve a pro větší počet odběrných míst, ale návratnost investice nevycházela příliš dobře. Městské budovy (např. školy) mají omezený provoz (7:00-15:00 hod.), poté není možné energii spotřebovávat. Bylo by fajn, kdyby mohla škola nadbytečnou energii poskytnout jiné městské organizaci, to však nelze, komplikuje to legislativní rámec, výroba a spotřeba musí proběhnout na témže místě. Tuto možnost blokují i výrobci a distributoři energie. Pro ně je to konkurence, ale i zátěž pro přenosovou soustavu, fotovoltaické panely jsou do jisté míry nepředvídatelné, regulace kmitočtů je problematická, nese s sebou další náklady.
Pokud by se ceny energie vyšplhaly na 20-25 Kč, tak by teprve solární energie dávala pro město větší smysl, při cenách 8-10 Kč za kWh to není až tak efektivní, jak se může na první pohled zdát. Dalším problémem fotovoltaiky je to, že když energii člověk potřebuje nejvíce (zimní období), tak se jí vyrábí nejméně, sluneční aktivita je nízká. Letní přebytky se odprodávají do sítě za směšné ceny, takže pokud nebude umožněna spotřeba vyrobené energie na jiném místě než výrobním, postrádá záměr logiku.
Předpokládám, že nové stavby ve městě jsou již řešeny inovativně a úsporně z hlediska energetické náročnosti…
Parkovací dům má LED osvětlení. Člověk by dle selského rozumu řekl, že se tam prakticky nemusí svítit, ale normy říkají něco jiného. Město má povinnost zajistit bezpečnost. Na autobusovém terminálu bude v rámci úsporných opatření v noci omezeno osvětlení, bude to hlavně v době, kdy není prostor nijak dopravně obsluhován.
Domnívám se, že mnozí architekti a projektanti až nyní, z důvodů vysokých cen energií, budou daleko více implementovat opatření ke snížení energetické náročnosti. Architektura prosklených budov je energeticky nesmírně náročná, nejen na vytápění v chladných dnech, ale také na chlazení ve dnech teplých. I papírově pasivní budova může být energeticky náročná. Pro přenosovou soustavu může být velice problematická, když je schopná generovat nárazově velké přebytky energie a na druhou stranu zase mít i velkou spotřebu ze sítě. Je třeba projektovat a stavět budovy energeticky vyvážené.
Děkuji za rozhovor… Mírnou zimu nám všem :).
REDAKCE: tel. č. 
