Bylo mi ctí podílet se na dotváření srdce města…
Naše město nad řekou je výjimečné tím, že na jeho duši se stále ještě pracuje. Nemá historicky hotovo, jako to má většina jiných měst. Kralupy vznikly spojením několika vesnic. Druhá polovina 19. století přinesla výstavbu železničních drah, přepravovalo se mimo jiné uhlí z Kladna. Společně s vodní cestou to přispělo k rozvoji průmyslu zejména v centrální oblasti města. Bývalá náves, prostor okolo kostela, začala mít charakter městského jádra před 2. světovou válkou, ale jak všichni víme, na jejím konci Kralupy utrpěly ránu největší, nálet, zůstal jen chrám boží… Jak se městu podařilo navázat na odkaz předků, jak probíhá dotváření jeho rázu v posledních letech? To vše odhalí rozhovor s Vlastou Poláčkovou…
Medailonek:
Ing. arch. Vlasta Poláčková;
– architektka;
– 20 let práce pro město Kralupy nad Vltavou;
– autorka územního plánu města.
Paní architektko, jak byste popsala Kralupy ze svého odborného pohledu?
Okolo roku 2000, když jsem začala pro město pracovat, nemělo centrum moc příjemnou atmosféru… Cítila jsem množství problémů. Co však na Kralupech oceňuji, je dlouhodobá vůle a strategie zastupitelů s tím něco dělat, neměly na to vliv ani změny politické reprezentace… Politici na sebe vždy navázali, protože vnímali, že je to třeba. Také pochopili, že město musí strategické pozemky vlastnit, aby mohlo podobu centra ovlivnit. Vynaložili tedy nemalé úsilí, aby město získalo do svého vlastnictví významné plochy a nemovitosti v centru, zejména zanikající výrobní areály. Následně se pustili do soutěžení a projektování. Vznikla dlouhodobá koncepce, která zahrnovala zvětšení náměstí a jeho propojení se Žižkovou ulicí. Přistoupilo se ke zbourání velmi diskutovaného objektu hotelu Praha, který byl sice původně architektonicky zajímavou stavbou, ke které měli lidé citový vztah, nicméně v době demolice už stavba původní hodnotu neměla, byla znehodnocena přístavbou a technický stav nebyl dobrý. Tak se uvolnila plocha pro vznik náměstí, jaké si město Kralupy nad Vltavou zaslouží.
Jako velmi správné rozhodnutí hodnotím v této úvodní etapě revitalizace centra města přestavbu obchodního domu Máj na budovu městského úřadu a navazující rekonstrukci veřejných prostranství. Právě kvalita veřejných prostranství už dnes pozitivně ovlivňuje atmosféru centra, kdy ještě zdaleka není všechno hotovo.
Jaká etapa práce pro město byla pro vás nejzajímavější?
Určitě právě projekty související s centrem, a to z toho důvodu, že jde o raritu, jiná města toto nenabízí… Práce je vidět, věci se mění před očima. Co je jinde historicky hotovo, zde teprve čeká na realizaci.
Na Kralupech se mi líbí, že nic nerozhoduje jeden člověk, ctí se pravidlo: „Víc hlav, víc ví.“ Komise pro rozvoj města byla vždy plná erudovaných lidí. Konečné rozhodnutí bylo však na Radě města. Tím, že nejsem z Kralup, jsem si vždy mohla dovolit říct, co si o tom kterém záměru myslím. Měla jsem odstup, nikdo mě za to nekamenoval. Např. odvrácení záměru výstavby Kauflandu, to bylo dosti diskutované téma. Řada lidí jej chtěla, ale pro tento typ řetězce by bylo tak významné rozvojové plochy opravdu škoda, stavba takového charakteru do centra nepatří. Věřím, že tato plocha bude využita lépe.
Na druhou stranu autobusové nádraží a parkovací dům hodnotím pozitivně. Drobný nedostatek vidím jen v oplocení podél ulice K Parkovacímu domu směrem k centru, tam by to bylo hezčí otevřené, i když chápu potřebu protihlukové ochrany.
Jak hodnotíte aktuálně připravované projekty?
Aktuálně se připravuje záměr nového městského bloku v sousedství pivovaru (jakmile skončí archeologické práce). Je snaha, aby to nebyl monotónní blok. Původně byl záměr takový, že by se parcely prodávaly samostatně (kvůli různorodosti staveb). Nakonec se ale vedení města rozhodlo prodat pozemky jedinému investorovi, protože se obávalo komplikované koordinace výstavby. Doufejme, že architektonický návrh bloku, kde se počítá s rozmanitými fasádami směrem do veřejných prostranství, bude naplněn.
Největší investicí města v centru bude přestavba pivovaru, která naváže na revitalizovaný areál mlýna. Jsem šťastná, že město jde do tohoto odvážného projektu a budova, která vytváří genius loci města, bude zachována. Doufám, že obnovený pivovar bude ozdobou architektury města a kulturní centrum opravdu jeho duchovním centrem. Tato investice dává smysl v souvislosti se zamýšlenou bytovou výstavbou, která přivede do Kralup velké množství mladých lidí s dětmi, kteří „zabydlí“ kulturní zařízení, která se sem mají přesunout.
Na zvelebení Jungmannovy a Husovy ulice se těším, stejně tak na rozkvět celého prostoru okolo nádraží, kde by mělo vzniknout zázemí pro cyklisty, parkování P+R/K+R, kavárnička s výhledem do okolí.
Na ploše po zbouraném drážním objektu vedle nádraží se uvažuje o druhém parkovacím domě a nákupním prostoru pod ním. Společnost Finep se zavázala, že pomůže s projektováním Nádražní ulice.
Nádražní budova, svého času architektonicky zajímavý objekt, již potřebám lidí nevyhovuje, zasloužila by rekonstrukci, ale vzhledem k tomu, že nejde o městskou stavbu, je věc komplikovaná a hůře ovlivnitelná ze strany města.
Co se týče lokality za nádražím (investor Finep), věřím, že tam vznikne plnohodnotná část centra. Musím však říci, že v projektu je podíl bydlení v této ploše dle mého soudu příliš velký vzhledem k zastoupení ostatních funkcí a charakter zástavby je spíše sídlištní, než městský. Je asi chybou územního plánu, že neříká, jaký podíl bydlení může v ploše se smíšeným využitím maximálně být, což některé ÚP mají. Spoléhala jsem na to, že vhodné využití se podaří dohodnout při vzniku požadované územní studie. Za nevýhodu projektu považuji i to, že parkování bude na povrchu, investor argumentoval ekologickou zátěží a podzemní vodou (alespoň u bloku vedle pivovaru se podzemní parkování podařilo). Povrchová stání se již dnes moc nedělají, trend je jiný. Nicméně rozumím i tomu, že velcí developeři jdou tvrdě za svým, projekt pro ně musí být rentabilní. Pro město je velmi těžké jejich usměrnění. Na projektu Finep kladně hodnotím celkovou koncepci ulic (hlavní ulice směřující na kostelní věž), prostupnost územím a vazby na okolí, budoucí náměstí s komunitním centrem a umístění mateřské školy. Výstavba bytových domů bude pozvolná, dramatického nárůstu obyvatel bych se nebála… Mladí lidé pomohou oživit komunitní život, jsou plní energie, budou inspirovat ostatní, všude to tak chodí.
Město má za sebou a zároveň i před sebou ještě velký kus cesty, než bude centrum hotové. Krásné začíná být již teď. Pro architekty i politiky je velmi zajímavé být u toho, doufám, že i pro občany. Sice už pro město nebudu pracovat tolik, jako dříve, ale budu jeho osud i nadále sledovat, jelikož je mi blízké…
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová