Jak jsme informovali v minulém vydání Kralupského Zpravodaje, revitalizace 4. etapy náměstí byla zahájena, byly odstraněny letité sakury, které byly pro mnohé srdeční záležitostí, pro inovativní projekt však zásadní překážkou. Zeptali jsme se Markéty Pešičkové, krajinářské architektky z ateliéru pro.luka, jaké byly okolnosti vzniku nového projektu a jak vnímá pokácení těchto dřevin…
Paní architektko, jak byste okomentovala probíhající změny v Husově ulici?
V projektu revitalizace Husovy ulice jsme naskočili do rozjetého vlaku. Studie byla schválená, již se zpracovával projekt pro stavební povolení. V jeho rozpracovanosti jsme byli Městem Kralupy požádáni o spolupráci v oblasti modrozelené infrastruktury. Proto jsme k projektu přizvali též Davida Horu, národní celebritu v této specializaci.
Již jsme neměli možnost ovlivnit celkové pojetí ulice, včetně dopravního řešení, ale mohli jsme významně ovlivnit nové výsadby a podmínky pro jejich perspektivní existenci a hospodaření s dešťovou vodou. V neposlední řadě jsme se pokusili vytvořit také příjemný prostor pro běžného uživatele.
Navržené dopravně kompoziční řešení neumožnilo zachování stávající vegetace včetně tak oblíbených sakur. I pro nás to bylo bolestivé téma a rozumím těm, kteří o jejich záchranu usilovali. Je však potřeba vzít v potaz, že v případě, kdy by mělo dojít třeba jen k částečné rekonstrukci, kořeny všech stromů by tím byly natolik poškozeny, že by se jejich životnost rázem snížila na jednotky let. Dočasné a nákladné opatření, které by částečně tyto hrozby redukovalo, by po pár letech ztratilo svůj význam, ale potřebný prostor pro nové stromy, dle principů adaptačních opatření na klimatickou změnu, by nám potom v ulici chyběl. Po zralé úvaze a konzultacích s kolegy jsme se přiklonili k záměru celkové rekonstrukce.
Dalo se odhadnout, kolik let života stromům zbývalo?
Konzultovala jsem jejich stav s dendrologem, který k projektu zpracovával posudek, potvrdil, že stromy byly v terminální fázi svého života, bylo vidět, že postupně odumírají.
Co budou další nejzásadnější inovace v lokalitě oproti původnímu stavu?
Z hlediska vegetace (zelené infrastruktury) připravíme prostor tak, aby tam fungovaly stromy v řádu desítek let, připraví se jim prokořenitelný prostor se speciálními substráty pod povrchem chodníku a vozovky. Jsou zde navrženy dřeviny větších velikostí, aby byl zamýšlený cíl vzhledu ulice dosažen co nejdříve.
Projekt rovněž hospodaří s dešťovými vodami (modrá infrastruktura), pod záhony bude realizován akumulační prostor, ve kterém se zachytí velké množství dešťových srážek, které budou rostlinstvem postupně využívány.
Zároveň bude vytvořen uživatelsky komfortní prostor – nový zelený bulvár s dostatkem odpočinkových míst, která tam aktuálně chybí. Ulice bude plná nové kvetoucí vegetace, která poskytne příjemné klima. Bude disponovat kvalitními povrchy (kamennou dlažbou) a příjemným mobiliářem pro její „zabydlení“. Nově vznikne také parkování a lepší možnost zásobování, po kterém volá významná část uživatelů lokality.
Jak hodnotíte širší okolí, je v centru města dostatek dřevin?
Dokázala bych si představit vyšší počet a velkolepější rozměry :). Celkově jsou však Kralupy z hlediska zeleně nadstandardní. Ale určitě to neznamená, že není co zlepšovat, např. parky ve městě. Obyvatelstvo a samospráva mají obvykle trochu strach z velkých stromů, což je škoda. Nejpříjemnější místa jsou zpravidla ta, kde je stín, kde je velké množství velkých stromů parametrů lip, platanů, dubů – tj. velkých korun, které i v červenci umožní cítit se ve městě dobře.
Myslím si, že Kralupy jdou (v Husově ulici i všeobecně) dobrou cestou. Mají s čím pracovat, projekt od projektu vidím zlepšení. Věřím, že i rekonstrukce Husovy ulice bude nakonec přijata a vnímána obyvateli jako krok správným směrem.
Děkuji za rozhovor.
Andrea Jůnová
Medailonek:
Ing. Markéta Pešičková
– autorizovaná krajinářská architektka ČKA;
– krajinářský ateliér pro.luka;
– spoluautorka nového projektu Husovy ulice v Kralupech.
REDAKCE: tel. č. 
