100 let Dvořákova gymnázia: Komu Kralupy vděčí za jeho založení, kde škola původně sídlila a jakými benefity překvapí uchazeče dnes?
Dvořákovo gymnázium, které letos v září oslaví důležité jubileum, je v současné době jedinou a zároveň nejstarší střední školou v Kralupech. Cesta k jeho zřízení krátce po první světové válce nebyla úplně jednoduchá, a stejně tak v průběhu dalších let čelilo ne vždy přízni osudu. Právě o to je důležitější jeho současná proměna v moderní vzdělávací instituci, jež má nyní co nabídnout každému, kdo se rozhodne v našem městě studovat.
Kralupská samospráva v čele s novým starostou Josefem Vaníčkem zvolená v roce 1919 stála před nelehkými úkoly. Město nemělo vlastní radnici, most přes řeku, a také oblast vzdělávání na tom nebyla dobře. V Kralupech totiž nepůsobila ani jedna střední škola, což vedení chtělo změnit. Většina zastupitelů pocházela z řad dělníků, živnostníků či továrníků, a tak původní myšlenkou bylo zřídit průmyslovou školu. Jelikož však hodně dětí dojíždělo za gymnaziálním studiem do Prahy, bylo nakonec rozhodnuto založit všeobecně zaměřenou střední školu.
Vydatná pomoc od profesora i poslance
Jako první přišel s touto myšlenkou profesor Josef Bradáč z Mladé Boleslavi, jenž starostovi Vaníčkovi zaslal nabídku, že pomůže se zřízením všeobecného gymnázia moderního typu, odkud by bylo možné pokračovat na jakoukoliv univerzitu. Cesta k jeho realizaci však byla trnitá. Snaha založit střední školu totiž přišla v nevhodnou dobu, o čem svědčí i vzpomínka Josefa Vaníčka na první setkání s ministrem školství a členem tzv. Pětky Rudolfem Bechyně, který kralupského starostu a poslance Biňovce přivítal slovy: „Nemožno, nenamáhejte se. Středních škol máme tolik, že žádná nemůže a nebude se zřizovati, ale naopak některé přebytečné se zavřou.“ Nicméně vlivem svého stranického kolegy Františka Biňovce nakonec Bechyně svolil ke zřízení střední školy s tím, že místo toho se zruší malostranské gymnázium.
Ještě předtím, než ale mohla být nová střední škola otevřena, muselo město splnit podmínky určené vládou a ministerstvem školství. Především na svůj náklad zřídit prostory, kde bude státní reformní reálné gymnázium umístěno, než získá samostatnou budovu. Dále mělo hradit jejich údržbu, zajistit otop a převést inventář, včetně knihovny, z bývalého malostranského gymnázia do Kralup. Stejně tak bylo nutné poskytnout byt pro školníka a ředitele a zejména najít a zadarmo věnovat pozemek v okolí nádraží, kde měla nová budova vyrůst. Město dále na pokyn zemské školní rady vylepilo vyhlášku informující, že ve školním roce 1923/1924 bude v Kralupech otevřena nová střední škola, aby se mohli přihlásit případní zájemci z města i blízkých obcí. O studium na gymnáziu nakonec projevilo zájem 161 dětí z šesti okresů.
Slavnostní otevření nové střední školy
Jelikož času nebylo nazbyt a navíc se okresní správní komise ve Velvarech zavázala přispět na úpravy prozatímních prostor 200 000 korun, rozhodlo se zastupitelstvo přistavět boční křídlo k budově chlapecké školy a tam gymnázium umístit. Realizací byl pověřen kralupský stavitel Alois Nový, jemuž se podařilo dokončit přístavbu se šesti učebnami a třemi kabinety v rekordním čase dvou měsíců, takže ihned mohly být otevřeny první tři ročníky gymnázia.
Slavnostní otevření gymnázia a zároveň zahájení školního roku 1923/1924 se uskutečnilo 9. září 1923 v 10 hodin v kreslírně chlapecké školy. Následovaly slavnostní projevy, prohlídka školních prostor a nakonec předání peněžních darů. Městská správní komise gymnáziu věnovala 3 000 korun, okresní správa politická 1 000 korun a městská spořitelna 5 000 korun. O den později, 10. září, již zasedli do lavic první studenti a začalo se s běžnou výukou. Jejím zajištěním byli pověřeni tři profesoři, jmenovitě Bedřich Tittl vyučující češtinu a němčinu, Miroslav Fendrych, jenž se věnoval přírodopisu a jemu podobným předmětům a Jan Straka, který studenty učil kreslení. Ředitelem školy byl jmenován Václav Havel, dosavadní profesor matematiky a fyziky na dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské v Praze II.
Stoletá proměna v instituci 21. století
Jelikož žáků přibývalo, muselo se začít učit i v prostorách synagogy. Dále město soustředilo svou pozornost na výstavbu samostatné školní budovy. K velkému posunu došlo roku 1926, kdy se jeho vedení se státem dohodlo, že gymnázium se bude nacházet na tehdejším Jiráskově (dnes Dvořákově) náměstí. Stavba měla být provedena jednoduše s důrazem na maximální funkčnost. Veškeré náklady hradilo město, ty prokázané mu během tří let, počínaje rokem 1927, měla proplatit státní správa, jež pro tento účel vyčlenila 1 600 000 korun. Vypracováním architektonického návrhu gymnázia byl pověřen arch. Bedřich Adámek a arch. Zdeněk Michalec. Základní kámen byl položen 27. února 1928 a již v neděli 19. října 1930 byla moderní školní budova za přítomnosti ministra školství dr. Ivana Dérera slavnostně otevřena.
Během následujících let gymnázium mnohokrát čelilo nepřízni osudu. Během náletu byla budova poškozena bombardováním a o téměř šedesát let později napáchala velké škody ničivá povodeň. Nicméně i přesto se nejstarší kralupská střední škola dokázala proměnit v moderní instituci reprezentující důstojně Dolní Povltaví, jež dnes nabízí všestranné i individuálně laděné vzdělávání, včetně možnosti zaměřit se na humanitní či naopak přírodní vědy spojené s technikou. Studenti se navíc mohou těšit na nové učebny a laboratoře biologie, chemie i fyziky, rozšířenou výuku cizích jazyků, stejně jako na keramickou dílnu, posilovnu, anebo hudebnu, takže si z Dvořákova gymnázia odnesou nejen vědomosti, ale také skvělé zážitky.
Jan Bartoš
Gymnázium ve výstavbě.
Pohled na gymnázium o 100 let zpět.
REDAKCE: tel. č. 
