20 koček v jednom bytě, ne jejích, z toho většina koťat, některá vážně nemocná, jiná závislá na dokrmování mlékem. Měsíční náklady v řádech desítek tisíc korun, nekonečné dluhy na veterině. K tomu práce na plný úvazek ve směnném provozu. Umíte si takový zápřah představit? Nejde o fikci, ale o každodenní realitu paní Aleny, dobrého anděla ze spolku Kralupské kočky, který má na bedrech hříchy nezodpovědných kočičích majitelů…
Paní Aleno, kolik kočičích „nájemníků“ máte v současné době v péči?
Aktuálně tu mám 15 koťat a několik koček dospělých.
Jak často bývá příjem nových?
Záleží na běhu života, když mám volné místo, pomoc neodřeknu. Často tak činím, i když místo nemám… Co chcete dělat, když vám lidé řeknou, že jestli si zvíře nevezmete, utopí ho/odvezou k lesu… Srdce pak vítězí nad rozumem.
Přitom topení koček je trestný čin…
Ano, je to tak, přesto se to ve 21. století pořád děje…
Jaké jsou vaše měsíční náklady na provoz improvizovaného azylu pro kočičky?
Výdaje mám hlavně za krmivo, veterináře a hygienické potřeby. Co se týká žrádla – jedno kotě mě stojí 50 Kč denně, při 10 koťatech je to 500 Kč denně, za měsíc 15 tis. Kč (počítáno 2/3 kapsičky denně, granule, písek, podložky). Kastrace jen pro Kralupy nás letos stály přes 10 tis. Kč. Nemalé prostředky potřebujeme na veterinární ošetření. Nedávno jsme zachránili kočičku, kterou měl pán na lovení myší, bohužel ji někdo srazil autem – rozdrcená noha jí visela za kůži. Majitel nechtěl dát 4 tis. Kč za její operaci, dal by ji uspat, ujala jsme se jí a operaci uhradila… Vybralo se na ni během tří dnů, ještě jednou děkuji dobrým lidem. Nyní mám v péči ještě jednoho zraněného kocourka, který se našel v Kralupech u nádraží, také kolize s autem, měl zlomenou pánev, což často znamená, že zvíře samo nevylučuje, vydrží na světě cca rok, než má poškozený měchýř natolik, že se nedá zvíře zachránit, ale tento kocourek se drží, vylučování mu funguje, má naději na dobrý život.
Kolik vás stojí režie krmných míst v terénu?
Přes léto se krmí méně, kočky si chytají myši, tak je objíždím a krmím 2-3x za týden, mimo to mají stále k dispozici granule a vodu. Přes zimu je to náročnější, mráz znehodnocuje vodu a maso. Dobré však je, že jsem si kočky naučila na konkrétní čas krmení, čekají tedy na mě a potrava jim nestačí zmrznout. A nákladově? Třikrát týdně jim vezu pět konzerv, tj. 15 konzerv týdně po 20 Kč + jeden pytel granulí (cca 400 Kč). Tudíž za měsíc zkrmím tak 20 kg granulí. Tj. 4 400 Kč měsíčně jen za krmná místa.
Čemu v rámci pomoci bezprizorním zvířatům ještě čelíte?
Je to velký nápor i na psychiku. Strašákem každého pečovatele či útulku je panleukopénie, tzv. kočičí mor, hrozná nemoc, která není zprvu znát. Má inkubační dobu 2-10 týdnů. Za 3-5 dnů po propuknutí však koťata velmi trpí, umírají na selhání organismu. Tato nemoc navíc mutuje. Stalo se nám, že dvě koťata podlehla již během 24 hod. od prvních příznaků.
Kolik hodin denně se věnujete svým svěřencům?
I kdybych nechodila do práce, tak mám stále okolo nich co dělat… Nestíhám. V rámci zaměstnání chodím na směny. Následně mám čtyři dny volno, to se mohu péči o kočičky věnovat naplno, neřeším jen Kralupy, i okolní vesnice jsou plné bezprizorních zvířat.
Jak často se vám podaří kočku umístit do nového domova?
Loňská koťata se mi postupně podařila všechna. Letošní měla ve větší míře zažívací problémy, kvůli antibiotikům nemohla být hned naočkována, takže se celý proces zpozdil, ale jsme na dobré cestě. Nedávno proběhla umisťovací výstava, ze které odešla do nových domovů tři koťata, další na své majitele teprve čekají.
Nebrání se lidé adopčnímu poplatku?
Ani ne, už naštěstí pochopili, že musí uhradit alespoň náklady za očkování a odčervení, které by stejně vydali…
Máte dlouholetou zkušenost – zbavují se lidé rok od roku chlupáčů více?
Letos je opravdu kotěcí boom. Ne jen v Kralupech, ale obecně všude.
Jak se na nákladech spojených s vaší péčí podílí město?
Až letos jsme dostali první finanční pomoc. Jednalo se o jednorázovou dotaci ve výší 34 tis. Kč na kastraci bezprizorních koček a veterinární péči. Děkuji za ni, ale už jsme ji dávno vyčerpali…
Bylo by velmi potřebné, aby město mělo nějaký kastrační program, lidé za zákrok nechtějí dávat peníze, nebo na něj nemají (senioři, kteří se ujmou koček ulice). Např. v sousední Nelahozevsi mají k problematice vstřícný přístup. Pan starosta tam z rozpočtu hradí kastrace bezprizorních koček, rovněž mazlíčků od lidí v důchodu, kteří jsou imobilní. Tím krásně brání budoucím problémům, kdy se mezi sebou mrouskají divoké a neduživé kočky, čímž se šíří nemoci, přibývá nechtěných koťat a jejich následného neštěstí…
Je péče o tolik zvířat u vás doma vůbec udržitelná?
Není, mým cílem je útulek, ale zatím narážím na samé překážky. Město našemu spolku sice nabídlo pronájem pozemku vedle psího útulku, ale to jsme odmítli. Není možné stavět kočičí útulek vedle psího. Psi kočky ucítí, budou pořád štěkat, a kočičáci budou stále ve stresu… Byla bych tedy ráda, abychom našli řešení vyhovující oběma stranám a opuštěné němé tváře získaly důstojné útočiště, i ty, které se ke mně domů nyní nevejdou.
Z čeho byste financovala případný útulek?
Na vytipovaný pozemek bychom peníze půjčili u banky, není to plocha pro bytovou výstavbu, je tedy cenově dostupná… Na stavbu objektu bychom udělali veřejnou sbírku na Doniu. Každý mě od toho odrazuje, ale je to můj sen, ta nebohá zvířata si to zaslouží, jednou to dotáhnu do konce. Možná na to seženu i nějakou dotaci.
Předpokládám, že problém s toulavými zvířaty by byl viditelnější, kdybyste se o ně dlouhá léta nestarala…
Ano, je to tak, o toulavé kočky je brzo dobře postaráno, tak problém není vidět… 10 let je živím i na všech krmných místech, vozím je na kastrace. Vše z mé režie a příspěvků hodných lidí.
Když se občan obrátí na orgány města, že našel kočku v nesnázích, co nastane?
Odpovím konkrétním případem… Volal mi pán z nádraží, že tam našel čtyřtýdenní koťátko, že mluvil s městskou policií, která by se ze zákona měla postarat. Strážník mu však sdělil, že nebude vyjíždět/přebírat kotě, jelikož město nemá útulek, tudíž ho nemá kam dát, ale ať ho určitě odnese na krmné místo za nádraží (to je jedno z mých krmných míst). Nálezce následně zavolal i mně, tak jsem si pro kotě ve 23:15 hod. dojela.
Strážníci kočku nemohou převzít i proto, že město nemá ani smlouvu se žádným útulkem (spolupráci by mu v současné době žádný kočičí azyl pravděpodobně nepodepsal, všude mají plný stav).
A to jsem ještě nezmínila časovanou bombu, která také čeká na své řešení… V Rybově ulici je objekt, kde žije zhruba 15 opuštěných koček. Od dobrého majitele tohoto domu mám klíč, což mi umožňuje se o ně starat. Zajistila jsem i jejich kastraci. Ale až se s budovou začne něco stavebně dělat, čtyřnozí tuláci jej budou muset opustit. Bude se muset řešit jejich přemístění jinam.
Jak vám mohou pomoci zdejší lidé a firmy?
Jakoukoliv darovanou finanční částkou na náš provoz či krmivem. Firmy si mohou dar odečíst z daní. Předem jim moc děkuji, bez nich by to nešlo.
Děkuji za rozhovor.
AJ
QR kód transparentního účtu spolku Kralupské kočky z. s. pro vaši případnou podporu (č. ú.: 6601633329/0800). Velké díky!
Toulavá zvířata jsou následkem nezodpovědných občanů, kteří kočky nekastrují, nežádoucích koťat se zbavují jejich odložením k lesu či vypuštěním z auta ve městě…
Kočka je na člověku stejně závislá jako pes. Ten, kdo nutnost pomoci nechápe, nikdy nezažil pouto, které je schopno zvíře s majitelem navázat…
Psy nenecháváme napospas osudu, protože hrozí riziko napadení člověka, kočky jen tiše trpí, o pomoc si nedokáží říct, proto si náš zájem „nezaslouží“?
O bezprizorní kočky se má ze zákona postarat obec či město, není však přesně specifikováno jak, tudíž není postih…
Další rozhovor s paní Bakyovou ze spolku Kralupské kočky z. s.
REDAKCE: tel. č. 
