Obecní volby v Kralupech v roce 1923. Kolik stran kandidovalo, kde se hlasovalo a kdo nakonec zvítězil?
Politický život hrál v Československu velmi důležitou roli: nadšení z demokracie, rozdíly názorů měst a venkova či národnostní různorodost, to vše vedlo ke vzniku mnoha stran. Značná pozornost se díky tomu věnovala také volbám, a to nejen parlamentním, ale i zemským a okresním. Z hlediska lokální politiky však hrály prim ty komunální, z nichž první, zahrnující území celé republiky, včetně Kralup, se konaly přesně před sto lety.
Československá republika na základě recepčního zákona sice ponechávala v platnosti tehdejší rakouskou legislativu, avšak záhy docházelo k jejím postupným úpravám. Důležité změny se týkaly též obecní samosprávy, jež byla postupně oklešťována, a to zejména v hospodářských otázkách. Vláda byla zmocněna, aby na přechodnou dobu mohla měnit hranice vesnic a měst, případně je slučovat nebo rozdělovat, a kde se to jevilo jako účelné, mohla jmenovat správní komise, k čemuž došlo i v Kralupech. Zároveň byl v roce 1919 vydán volební řád přiznávající občanům starším 21 let všeobecné, rovné, tajné a přímé hlasovací právo při obecních volbách.
Poprvé se hrálo o hlasy jen v Čechách
Zatímco první obecní volby na základě nově vydaného zákona se uskutečnily v roce 1919 pouze v českých zemích, nikoliv však na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde se v té době bojovalo s Maďary, při volbách v roce 1923 se hlasovalo již v celém Československu, i když v několika různých termínech. V Kralupech připomínaly blížící se volby městské vyhlášky, jednotlivé volební skupiny mezi tím doručovaly na městský úřad své kandidátní listiny a 5. září 1923 se následně sešly jednotlivé volební komise, aby provedly jejich kontrolu. Následně došlo k rozmnožení a rozvěšení listin na předem vybraná místa, aby se lidé nejpozději osm dní před volbami mohli seznámit s tím, komu mohou projevit svou důvěru. Zároveň obecní zřízenci distribuovali voličské legitimace do domácností všech občanů oprávněných hlasovat.
Samotné volby se konaly v Kralupech nad Vltavou v neděli 16. září 1923 od osmi hodin ráno v šesti volebních obvodech. Své hlasy obyvatelé vhazovali do uren v pivovarské restauraci, v hostinci U Beránků, v dívčí škole, v hotelu Slavia a ve školách v Lobečku a v Mikovicích. Vybírat bylo možné z osmi uskupení a hlasování se až na výjimky povinně zúčastnili všichni muži a ženy žijící ve městě alespoň tři měsíce, jejichž volební právo nebylo ze zákonného důvodu omezeno. Naopak hlas mohli získat kandidáti starší 26 let, kteří v Kralupech žili alespoň jeden rok. Volit se původně mělo na čtyři roky, a to dle zásad poměrného zastoupení.
Jaké vysvědčení dostal Josef Vaníček?
Ze 4 892 platných hlasů obdržela nejvíce, a to 1 558 hlasů se ziskem 11 mandátů, sociální demokracie vedená Josefem Vaníčkem stojícím v čele Kralup již od prvních komunálních voleb v roce 1919. Na druhém místě s odstupem pětiset hlasů se umístila nedávno ustanovená komunistická strana s osmi mandáty, na třetím místě pak skončili národní demokraté, které volilo 806 lidí, a kteří získali šest křesel v zastupitelstvu. Se čtyřmi zastupiteli následovali národní socialisté, tři mandáty obdrželi živnostníci, dva lidovci a socialistické sjednocení získalo jedno křeslo. Jako poslední s pouhými 93 hlasy se umístila – na celostátní úrovni jinak úspěšná – agrární strana, za kterou se do zastupitelstva města probojoval též jeden kandidát.
Samotný průběh těchto voleb a jejich výsledek zhodnotil městský kronikář Karel Kouba takto: „Vzrůst hlasů strany sociálně demokratické lze vysvětlit rozšířením Kralup o Mikovice a Lobeček, kde má tato strana veliký počet stoupenců. Naproti tomu strana lidová, u které předpokládán největší přírůstek hlasů, zklamala. Celková konstelace jest, že proti dvoutřetinové většině stran socialistických bude státi jednotřetinová většina stran občanských. Ať již jest výsledek jakýkoliv, doufejme, že nově zvolení budou pracovati jedině a všude pro blaho veškerého občanstva.“ Vyjádření naděje kronikáře nad lepšími zítřky přitom souviselo zejména s tím, že s volbami zároveň skončilo funkční období městské správní komise pod vedením Josefa Vaníčka, jež stanula v čele města poté, co došlo k připojení Lobečku. Při své poslední schůzi se rozešla s tím, že hlasování proběhlo v pořádku, proti jeho výsledkům nebylo námitek a tak podle okresní správy politické její činnosti již nadále není třeba.
Rada města i komise stejně jako dnes
Ustanovující schůze nového městského zastupitelstva se konala 29. září a zanedlouho poté, 8. října 1923, proběhla slavnostní volba jedenáctičlenné městské rady a starosty. Není velkým překvapením, že v čele Kralup nad Vltavou stanul opět Josef Vaníček. Jeho dvěma náměstky se stali za strany občanské národní demokrat JUDr. Vojtěch Hrnčíř a za socialistické strany komunista Antonín Rohla. O dvanáct dní později následovala volba členů obecních komisí, a to finanční, technické, elektrárenské, živnostensko-policejní, hospodářské, sociální, osvětové, pro rozšíření města a okresu a zdravotní. Ze zápisů v městské kronice je dále patrné, že mezi členy politických stran panovaly v následujících letech korektní vztahy. Spolupráce byla v té době důležitá, neboť město čekala řada důležitých projektů, především přípravné práce týkající se mostu přes řeku, s jehož stavbou bylo započato poměrně záhy, již v roce 1926.
Komunální volby v éře první republiky dále proběhly ještě v letech 1927, 1931 a 1938, kdy sociální demokracie v našem městě poprvé prohrála a na prvním místě ji vystřídali národní socialisté. Starosta Vaníček se v čele Kralup sice udržel, avšak již v březnu 1939 abdikoval. O tři roky později bylo rozpuštěno i zastupitelstvo a samosprávu vystřídali vládní komisaři…
Jan Bartoš
foto: Ilustrační foto z voleb v roce 1931, zdroj: SOKA Mělník
REDAKCE: tel. č. 
